Nedodržení teploty, překročení trvanlivosti nebo skladování v sáčku. 5 nejčastějších chyb při skladování potravin
Skladování a uchovávání potravin se řídí mnoha pravidly. Jejich dodržování je přitom nesmírně důležité pro uchování chuti, aroma ale i samotné kvality potravin, která přímo ovlivňuje naše zdraví. Nejčastěji chybujeme v dodržování teplotních podmínek pro bezpečné skladování potravin. I odchylka 1 °C může znamenat, že potravina se stane zdraví závadnou. Často překračujeme i maximální možnou dobu skladování nebo v chladu lednice uchováváme potraviny, které tam však nepatří. V následujícím článku představujeme nejčastější chyby při skladování potravin.
Chyba č. 1: Nedodržení vhodných podmínek pro skladování
Před samotným skladováním potravin je nutné zjistit, za jakých podmínek je vhodné potraviny uchovávat. Často se však stává, že potraviny uchováváme dle vlastního uvážení. Přitom teplota prostoru určeného pro skladování, jeho vlhkost i množství světla mají zásadní vliv na kvalitu a bezpečnost jídla a tím i na naše zdraví. „Skladovací prostory pro potraviny by měly splňovat specifické nároky, aby nedocházelo ke zkáze jídla. Například i odchylka 1 °C může mít vliv na kvalitu potravin. Proto je důležitá stálá teplota, vlhkost a omezené množství světla. Pokud chceme například skladovat podzimní úrodu ve sklepě, je nutné zajistit, aby se teplota pohybovala v rozmezí 1 až 5 °C. Konkrétní podmínky pak samozřejmě závisí na typu potraviny a účelu skladování,“ radíexpert Petr Píša ze společnosti Frigomont, která zajišťuje skladovací řešení v potravinářském průmyslu.
Chyba č. 2: Uchovávání suchého jídla v originálním balení
Často kupujeme suché potraviny jako cereálie či jiné jídlo balené v plastových baleních v domnění, že je v nich můžeme i po delší dobu uchovávat. Na krátkodobé skladování plastový sáček postačí. Ale při delším skladování jsou již potraviny ohrožovány vznikem plísní či výskytem různých škůdců, jakými jsou potravinoví červi či myši, pro které nejsou igelitové sáčky žádnou překážkou. Takto balené potraviny navíc nemohou dýchat a zadržují případnou vlhkost. Ideálně by se tyto potraviny měly dlouhodobě skladovat ve skleněných nádobách s uzávěrem. Ty poskytují dostatečnou ochranu před škůdci a zároveň se do nich nedostane zkázonosná vlhkost.
Chyba č. 3: Překračování maximální trvanlivosti mražených potravin
Obvyklou chybou při skladování potravin je překročení maximální doby, po kterou je jídlo bezpečné uchovávat. Nejčastěji tomu tak je u mražených potravin. Přitom ani ty nevydrží věčně, byť si to mnohdy myslíme. Zmrazené syrové maso lze bezpečně v běžných mrazničkách skladovat po dobu 2 až 4 měsíců, vařené pak až po dobu jednoho roku. Ovoce a zeleninu můžeme bezpečně zamrazit na 8 až 12 měsíců. „Při zamrazování při nižších teplotách je možné skladovací dobu potravin prodloužit. Obecně platí, že na každých – 25 °C dobu prodloužíme o 50 %. Tak nízké teploty samozřejmě nedosáhneme v běžných mrazničkách, ale ve specializovaných průmyslových mrazírnách,“ uvádí Petr Píša. Tím, že si mražené potraviny neoznačujeme datem zamrazení, ztrácíme přehled, jak dlouho tam jsou. Ani u zmražených potravin nejsou enzymatické procesy zastaveny úplně a tak i takto uchovávané jídlo podléhá zkáze.
Chyba č. 4: Syrové maso skladujeme volně
Syrové maso nikdy neskladujeme volně na talíři. Před uchováním, ať už do lednice či mrazničky, je nutné jej uložit do uzavíratelné nádoby. V opačném případě bakterie, které se v syrovém mase tvoří, kontaminují i ostatní skladované potraviny, které se tak stanou zdraví nebezpečné. Těchto bakterií se zbavíme při tepelné úpravě masa, ale ne všechny potraviny můžeme vařit. Ideální je syrové maso zalít olejem, vydrží pak v chladu 2 až 3 dny. Pokud jej chceme skladovat mimo lednici, je nutné jej posolit a uložit na chladné místo o teplotě 3 až 5 °C.
Chyba č. 5: Ne vše můžeme skladovat v lednici
Vynález lednice způsobil revoluci v uchovávání potravin. Avšak zdaleka ne vše se do lednice hodí. Obecně panuje mylná představa, že chladit v lednici můžeme kteroukoliv zeleninu či ovoce. Toto tvrzení však není správně. Některý druhy se působením chladu znehodnocují, ztrácejí chuť a strukturu. Příkladem mohou být rajčata, která kvůli nízké teplotě nedozrávají a stávají se moučnatými. Totéž platí i u brambor. Škrob se při nízkých teplotách rychle mění na sacharidy a ty se tak paradoxně kazí rychleji, než když je uchováváme ve sklepě při teplotě okolo 8 až 10 °C. Nízkou teplotu nesnesou ani banány či hroznoví víno. Do lednice bychom neměli dávat ani chleba v igelitovém sáčku. Chléb a pečivo obecně potřebuje dýchat. Sáček navíc zadržuje vlhkost, což podporuje vznik plísní.
