Dnes je 3. 08. 2020

Uplynulé desetiletí bylo nejteplejší v historii. Při projektování staveb se proto více preferují zelené střechy či venkovní stínění

Autor: Redakce
Rubrika: Bydlení
Čvn 24th, 2020
0 komentářů

Podle dat Světové meteorologické organizace dochází k neustálému růstu průměrných ročních teplot. Uplynulé desetiletí pak bylo dosud nejteplejší. Na dlouhodobé změny se snaží reagovat i stavebnictví, v posledních letech se tak více akcentují řešení zajišťující takzvané pasivní chlazení – zejména zelené střechy a exteriérové stínění. Podle odborníků je vhodné i budování udržitelných staveb, které zajistí nulové emise a klimatickou neutralitu. Dalším krokem v budoucnu pak může být i stavba celých udržitelných čtvrtí.

Loňský rok byl podle dat Světové meteorologické organizace druhým nejteplejším v historii, a to hned po roku 2016, který byl mimo jiné ovlivňován jevem El Niňo. Organizace také uvádí, že uplynulá dekáda mezi roky 2010 a 2019 dosud vykazovala nejvyšší průměrné teploty ovzduší v historii. Od roku 1980 přitom platilo, že každé desetiletí bylo vždy teplejší než to předchozí. Vyjádřeno v číslech, v uplynulých deseti letech byla průměrná teplota o 1,1 °C vyšší než v pre-industriální éře před rokem 1900. 

Podle Světové meteorologické organizace přitom letošní rok z hlediska teplot zatím navázal na ten loňský. Výrazně se na něm dosud podepsalo především horké a suché období v Austrálii, které vyústilo v masivní požáry. Teplotní extrémy proto experti organizace předpovídají i pro aktuální desetiletí, vliv na ně bude mít zejména rekordní množství skleníkových plynů v atmosféře.

Postupně rostoucí průměrné teploty se přitom promítají i do výstavby a vybavení domácnosti, jak upozorňují významní tuzemští developeři. „Při projektování staveb se stále víc a víc dbá na chlazení. V některých provozech se totiž za chlazení už dnes vydává víc peněz než za vytápění. To souvisí jednak s tím, že se celkově proměňuje počasí, a také s tím, že je třeba speciálně chladit například serverovny,“ řekl Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb.

Kombinace zelených střech a venkovního stínění

Podobný pohled sdílí i Petr Přichystal ze společnosti Lomax, která se zabývá výrobou venkovní stínicí techniky. „Pokud bychom porovnali situaci před zhruba deseti lety a nyní, je patrný výrazný rozdíl. Nyní se při projektování prakticky každé stavby alespoň rámcově počítá s možnou instalací venkovního stínění. U oken je proto vyvedená kabeláž, zároveň bývá hotová i stavební příprava v podobě podomítkových boxů či stavebních překladů,“ uvedl Přichystal. Výsledná cena stínění je tak pro uživatele nižší, neboť nezahrnuje i dodatečnou přípravu, nejčastěji v podobě přiznaných boxů a vyvedení kabeláže. 

Právě stínicí techniku přitom developeři zmiňují jako jedno z nejčastějších řešení souvisejícím s rostoucími průměrnými teplotami. „V městském kontextu jsou dobrá řešení kombinace zelených střech a venkovních žaluzií. Ty totiž zamezí velké části tepla vůbec do domů vniknout. Navíc zelené střechy dokážou výrazně zpomalit odtok dešťových vod,“ doplnil Kaláb.

Zaměření na střechy je klíčové i podle ředitele Centra pasivního domu Tomáše Vanického. „Především obyvatelé ve větších městech v posledních letech pocítili, jak naakumulované teplo v obvodových konstrukcí staveb sálá do ulic. To samé lze říci o střechách. Termín tepelných ostrovů a jejich vlivu na život ve městě je již obecně známý. Ke změně přitom stačí zdánlivě málo. Už při projektování je dobré myslet na několik základních věcí, které souvisejí nejen se snižováním potřeby energie objektu, ale jdou také ruku v ruce s větší udržitelností.“ Jako jednu z variant přitom zmiňuje osazení střechy zelení.

Přirozená změna poptávky

Sám Vanický přitom chápe změny při projektování staveb nejen jako reakci na změny klimatu, a tedy snahu poskytnout uživateli v nových podmínkách vyšší komfort. Vidí v nich zároveň příležitost, jak dosáhnout nulových emisí, a tedy připravit budoucí generace na další změny klimatu. „Dosažení uhlíkové neutrality zahrnuje zejména přechod na obnovitelné zdroje energie, nízkoemisní dopravu, či nemovitosti s nízkou potřebou energie a celkově šetrnější nakládání s materiály v průmyslu, stavebnictví i domácnostech a mnohé další,“ doplnil. Jedním z řešení jsou proto podle něj udržitelné a úsporné stavby, kam se řadí také pasivní domy, které jsou díky zdravému vnitřnímu prostředí šetrnější ke všem zdrojům.

Podle odborníků je zároveň zásadní, aby změny projektování staveb spojené s vývojem klimatu přicházely takzvaně odspodu, tedy od koncových zákazníků. „Na preferencích uživatelů pozorujeme v posledních letech výrazné změny. Čím dál více z nich sahá samo od sebe po venkovní stínicí technice, protože jim dosavadní interiérové žaluzie nestačí a vyhledávají zkrátka účinnější řešení. Tato změna přístupu přišla přirozeně, což se následně promítlo i plošně do projektové přípravy,“ sdělil Petr Přichystal ze společnosti Lomax.

Projektová příprava, ve které se zohledňují i změny klimatu, se však nemusí týkat pouze jednotlivých staveb. Příkladem je aktuální spolupráce Centra pasivního domu na projektu obce, který počítá s celou novou udržitelnou čtvrtí. Ta by měla v budoucnu existovat v Židlochovicích na jižní Moravě. „Chceme u tohoto projektu využít maximum chytrých řešení směrem k udržitelnosti. Čtvrť je koncipována tak, aby byla připravená na budoucí vývoj nejen z hlediska průměrných teplot, ale byla zároveň šetrná k okolí, zdrojům a přírodě, tedy maximálně soběstačná. Pokud zároveň inspiruje obyvatele či klíčové aktéry v okolí, bude to další krok dopředu,“ uzavřel Tomáš Vanický.