Spotřeba v reálném čase, meziroční srovnání či klimatický faktor. Jaké jsou výhody měřidel připojených k internetu?
Se začátkem letošního roku jsou v bytových domech nově instalována měřidla s dálkovými odečty. Podle legislativy se to týká nových měřičů tepla, vodoměrů na teplou vodu či indikátorů na radiátorech. Jejich modernější varianty přitom umožňují sledovat spotřebu prakticky v reálném čase. S jakými parametry pracují? Zohledňují při spotřebě i venkovní teploty? A jaké poruchy umí samy odhalit a diagnostikovat?
Od letošního roku platí pro veškeré bytové domy v Česku zásadní změna. Pokud do nich budou chtít jejich uživatelé či správci chtít instalovat nové měřiče tepla, vodoměry na teplou vodu či indikátory na radiátorech, musí mít tyto přístroje funkci dálkového odečtu. Časy, kdy do bytu musí vždy vstupovat rozúčtovatel, aby si opsal hodnoty spotřeby, by se tak měly stávat pomalu minulostí.
Tato měřidla jsou určitým předstupněm plně smart přístrojů, které umožňují sledovat spotřebu prakticky kdykoliv a odkudkoliv. Nejen jednou v roce při pohledu na rozúčtování, ale díky takzvanému internetu věcí v reálném čase. Tyto chytré vodoměry či měřiče tepla lze přitom spolu s aplikacemi, se kterými jsou spárované, pořídit už nyní. „Vše spěje k tomu, že chytrá měřidla budou za několik let standardem pro většinu uživatelů. Dovedou komunikovat, data z nich se přenáší do některé z webových či mobilních aplikací, kde jsou zpracovány do přehledných grafů,“ říká Petr Holyszewski, vedoucí technického oddělení MaR společnosti Enbra, která se zabývá problematikou rozúčtování a dálkových odečtů.
Díky hlídání spotřeby tepla nebo studené a teplé vody v reálném čase tak mohou lidé zabránit nechtěným škodám, ale také zbytečnému plýtvání. Postačí jim k tomu notifikace o zvýšeném odběru v chytrém zařízení. Zda by mohli šetřit více, jim napoví i srovnání vlastní denní spotřeby s průměrem domu. Pokud například u vody o mnoho litrů převyšuje průměr celého bytového domu, může se konkrétní domácnost snažit spotřebu omezit.
Identifikace zpětného toku, úniku či ovlivnění magnetem
Své návyky mohou uživatelé upravit také na základě měsíčního či meziročního srovnání. „Aby bylo z dlouhodobějšího hlediska co nejpřesnější, je meziroční srovnání upraveno o klimatický faktor. Zohledňuje tedy, jak moc byla celková spotřeba ovlivněna průměrnými teplotami během roku. Uživatel má tak o svých výdajích kompletní obrázek a díky datům v mobilní aplikaci mnohem lépe vnímá kontext než v případě, kdy pouze jednou za rok obdrží papírové vyúčtování,“ vysvětluje Holyszewski.
Při aktuálním růstu cen energií uživatelé ocení také srovnání, o kolik více či méně za energie v jednotlivých letech zaplatili či jak se jednotlivé měsíce podílí na celkových výdajích. „Chytrá měřidla kromě základních údajů generují rovněž informace pro pokročilou diagnostiku a monitoring případných poruch. Umožňují například identifikovat stojící vodoměr, zpětný tok vody, únik vody, pokus o ovlivnění magnetem, stejně jako nefunkční termostatickou hlavici,“ dodává vedoucí technického oddělení MaR společnosti Enbra.
Pravidelná data o spotřebě zanedlouho plošně
Ačkoliv od začátku letošního roku, kdy v platnost vstoupila novela zákona o hospodaření energií, je v domácnostech možné instalovat nově pouze dálkově odečitatelná měřidla, neznamená to, že se již nebude možné setkat s přístroji, které touto funkcí neoplývají. I ty však postupně vymizí, ze zákona totiž dochází k výměně vodoměrů jednou za pět let, k výměně měřičů tepla potom jednou za čtyři. Od roku 2027 pak budou přístroje s dálkovým odečtem povinné. Lidé už pak zároveň na výměnu nebudou muset myslet. Chytré aplikace totiž mají přehled i o jednotlivých měřičích včetně informace, kdy byly namontovány a za jak dlouho bude nutné je vyměnit.
„Povinnost instalace nových měřidel s dálkovým odečtem vychází z evropské směrnice o energetické účinnosti. Ta přitom hovoří i o další změně, která se spotřebitelů v budoucnu dotkne. Oproti současnosti by totiž měli dostávat informace o vlastní spotřebě nikoliv jednou ročně jako doposud, ale pravidelně každý měsíc,“ upozorňuje Holyszewski na další důležitou novelu zákona.
Aktuálně ji připravuje ministerstvo pro místní rozvoj, je však na začátku celého legislativního procesu. Petr Holyszewski odhaduje, že by zákon mohl začít platit od roku 2023. K dosavadnímu ročnímu rozúčtování v bytových komplexech díky ní přibude i měsíční report s grafy. Ty budou už povinně obyvatele bytů informovat právě o srovnání aktuální spotřeby se spotřebou na vytápění z minulého roku, nebo o srovnání s průměrným bytem ze stejné uživatelské kategorie.
Zároveň však platí, že ten, kdo chce již nyní sledovat svoji spotřebu energií častěji, může tak učinit poměrně jednoduše. Chytrá měřidla s pomocí mobilních aplikací v současnosti nabízí komplexnější a komfortnější vhled, než jaký bude povinný v příštích letech.
