Regulaci otopné soustavy po zateplení domu odmítá 15 procent lidí. Roli hraje věk, ale i hluk z topení
Zateplení fasády a výměna oken ještě nemusí vést ke kýženým úsporám za vytápění. Kromě těchto úprav by totiž vyšší kvalitu obálky budovy měla zohledňovat i otopná soustava. Ačkoliv je její vyregulování nezbytné, okolo 15 procent lidí ho odmítá. Zpravidla je přesvědčí až eliminace hluku z topení. Statistiky zároveň ukazují, že podíl realizací regulace otopné soustavy v dodatečně zateplovaných stavbách postupně klesá. Aktuálně se pohybuje okolo 30 procent, zvyšuje se naopak podíl novostaveb.
Zřejmě nejčastějším způsobem snížení energetické náročnosti stavby je zateplení fasády spojené i s výměnou oken. Toto opatření mění tepelně-fyzikální parametry celé budovy směrem k lepší izolaci tepla. Ačkoliv tedy dochází k menším tepelným únikům, ještě se to ve finále nemusí tolik projevit na účtech za energie. Pokud totiž zároveň nedojde i k vyregulování otopné soustavy, tedy k přenastavení systému vytápění tak, aby reflektoval kvalitu nové obálky budovy, může v bytech docházet ke zbytečnému přetápění.
„Ačkoliv je informovanost o této problematice výrazně vyšší než v minulosti, stále se setkáváme s názory, že vyregulování otopných soustav není nutné. Jedná se zhruba o 15 procent zákazníků. Často jim stačí, že topení samo o sobě funguje i několik desetiletí, není proto nutné jeho parametry více upravovat. Faktorem je v tomto směru i věk, mladší lidé, kteří smýšlejí moderně, bývají regulaci otopné soustavy zpravidla nakloněni více,“ řekla Lenka Marková, vedoucí oddělení projekce společnosti Enbra, která se regulací otopných soustav dlouhodobě zabývá.
- Společnost Enbra jako první v Česku zavádí pro své zaměstnance digitální prohlášení o bezinfekčnosti
Podle ní je přitom poměrně častý jev, kdy si lidé po zateplení fasády a výměně oken sami začnou stěžovat na to, že jejich otopný systém vydává větší hluk než předtím. „Před zateplením lidé hluk uvnitř tolik nevnímají, přehlušují ho totiž zvuky z okolí. Hluk z otopné soustavy přitom často značí, že soustava od začátku není vyvážená a potřebuje vyregulovat, případně že došlo ke změně jejích parametrů při rekonstrukci některého z obyvatel domu. Pokud jim tedy vyregulování otopné soustavy nabídneme jako řešení tohoto problému, ve většině případů jsou mu naklonění,“ uvedla Marková s tím, že někteří lidé i tak namítají, že stačí, že topení i přes vydávání hlasitějších zvuků funguje, a úpravám nakloněni nejsou. Klíčovým argumentem tak ve finále mohou být až data o úsporách za energie, ty se mohou zvýšit až o 30 procent.
Regulace a přizpůsobení vytápění novým podmínkám zatepleného domu spočívá ve snížení výkonu celé otopné soustavy. Toho se dosahuje buď snížením průtoku či teploty topného média. Složitost a finanční náročnost celého procesu přitom závisí na technické vyspělosti jednotlivých částí soustavy. V praxi bývá často nutná výměna regulačních prvků za nové a kvalitnější, případně i modernizace dalších armatur. Může se tak dít i jen po několika letech jejich provozu. Kvalitní armatury totiž musí umožňovat i případné změny nastavení v dalších letech, například kvůli dalším úpravám budovy.
Podle Markové má dnes již většina investorů či majitelů objektu představu o tom, co vyregulování otopné soustavy znamená a jaké s sebou nese výhody. „V rámci zateplování objektů většinou již mají položku zaregulování otopné soustavy v realizačním rozpočtu. Je to dáno také požadavky různých dotačních programů, kde je vyžadován protokol o zaregulování,“ řekla Marková. Předpokladem k vyplacení dotace mohou být zároveň i doložené úspory tepla. Samotný proces regulace moderní otopné soustavy přitom zvýší celkové náklady na zateplení pouze o několik desítek tisíc korun. Navíc se jedná o jednorázovou záležitost, která si své úspory vybere v budoucnu. V opačném případě se pak mohou výdaje na přetápění v dlouhodobém horizontu pohybovat i v násobně vyšších cifrách.
Přitom nyní každá projektová dokumentace novostavby, která se zabývá technickým zařízením budov, oproti minulosti již musí počítat dle legislativy s prvky umožňujícími vyregulování otopných soustav. „Přičteme-li k tomu právě faktor dotačních programů, díky kterým v minulosti docházelo k masivnímu zateplování a výměnám oken, podíl realizací u dodatečně zateplených budov postupně klesá. Aktuálně se na českém trhu pohybuje okolo 30 procent, zbytek připadá na novostavby,“ doplnila Marková s tím, že pro vyregulování otopné soustavy je nejvhodnější termín po topné sezóně, tedy období od května do srpna. Realizaci je však nutné řešit vždy s dostatečným předstihem a mít již nasmlouvané realizační firmy.
