Dnes je 7. 12. 2022

Poškozená DNA spermií, zjizvení a rakovina děložního čípku. Jak pohlavní choroby ovlivňují plodnost?

Autor: Redakce
Rubrika: Zdravotnictví
Zář 21st, 2022
0 komentářů

Chlamydie, kapavka či virus HPV. Časté, avšak bohužel ne jediné pohlavní choroby, jejichž prodělání přivádí české páry do reprodukčních klinik. Ačkoliv někdy probíhají i bez příznaků, výsledkem může být poškozený reprodukční systém. Dá se dnes řešit poškozená DNA spermií? Jak se vypořádat s neprůchodnými vejcovody? A co dělat, když po prodělání pohlavní choroby hrozí onkologická léčba?

Chlamydie? Tichý ničitel DNA spermií

Přibližně 75 % žen a polovina mužů na sobě nepozoruje žádné příznaky, proto se populací šíří velmi snadno. Řeč je o jedné z nejrozšířenějších pohlavních chorob, chlamydiové infekci. Její následky však mohou být fatální, pokud nedojde k řádnému přeléčení antibiotiky. Ženám může způsobovat zánět pánve a poškodit reprodukční systém, což následně vede k neplodnosti. Mužům zase bakterie dovedou negativně ovlivnit kvalitu spermií, dokonce poškodit jejich DNA. „Takové buňky pak obvykle nejsou schopny oplodnit vajíčko, případně mohou stát za potratem v časné fázi těhotenství,“ varuje MUDr. Kateřina Veselá Ph.D., ředitelka reprodukční kliniky Repromeda. Naštěstí je dnes i tato komplikace obvykle řešitelná. „Pokud se tento problém u páru objeví, doporučujeme pacientům využít metodu takzvané magnetické separace spermií. Ejakulát muže se tímto způsobem o poškozené spermie pročistí a vajíčko ženy se následně oplodní kvalitními buňkami s nepoškozenou DNA,“ popisuje řešení MUDr. Veselá.

 

Přítomnost pohlavní nemoci reprodukční kliniky zpravidla testují již v rámci vstupních vyšetření. Kromě chlamydií se sleduje také výskyt žloutenky typu B a C, viru HIV, kapavky nebo syfilidy. Pokud se některá z nemocí potvrdí, skladují se pak odebrané buňky odděleně od ostatních. Pro představu – klinika Repromeda aktuálně skladuje separátně necelá 3 % embryí a přibližně 3,5 % vzorků spermií.

 

Kapavka má na svědomí uzavřený chámovod

Velmi rozšířenou pohlavně přenosnou nemocí je kapavka. Jelikož bývá obvykle provázena výtoky, svěděním či zarudnutím, má nakažený možnost ji včasně odhalit a vhodně léčit antibiotiky. Přesto existuje určité procento bezpříznakových jedinců. U žen se jedná přibližně o 20 % nakažených, u mužů asi o desetinu případů. Zanedbaná léčba pak může otěhotnění komplikovat. Mužům totiž hrozí zanícení varlat a poškození cesty mezi nadvarletem a močovou trubicí. Spermie pak zkrátka neprojdou. „V takové situaci je možné z nadvarlete odebrat spermatickou tekutinu chirurgicky. Zákrok probíhá v celkové anestézii a získané buňky se pak použijí k oplodnění vajíčka,“ objasňuje MUDr. Kateřina Veselá. U žen zase lékaři řeší chronický zánět malé pánve, který může zjizvit tkáň a způsobit až neprůchodnost vejcovodů. V takovém případě je většinou páru doporučeno podstoupit oplodnění metodou IVF.

Ureaplazmata a mykoplazmata způsobují neprůchodnost vejcovodů

Ačkoliv jsou ureaplazmata i mykoplazmata běžnou součástí genitální flóry většiny sexuálně aktivních lidí, mohou být původcem zdravotních obtíží. Bakterie způsobují výtoky, nepříjemné pocity při močení, ale také nebezpečné záněty. Ty mohou, podobně jako u chlamydií či kapavky, ve výsledku způsobovat až neprůchodnost vejcovodů. Problém se pak řeší dle závažnosti komplikace. Buďto může lékař zvolit chirurgický zákrok, při kterém postiženou část laparoskopicky odstraní, což však může mít svá úskalí, například vyšší riziko mimoděložního těhotenství, nebo páru doporučí zvolit při oplodnění metodu IVF. Touto cestou je možné řešit i situaci, kdy jsou vejcovody natolik poškozené, že chirurgický zákrok již nepomůže, či když jsou dokonce zcela odstraněny.

HPV stojí za rakovinou děložního čípku. Onkologická léčba často pacienty sterilizuje

Zrádným virem, který též patří mezi sexuálně přenosné, je lidský papilomavirus neboli HPV. Během života se jím alespoň jednou nakazí až 80 % populace. Řada jeho kmenů nemá žádné projevy a u většiny nakažených časem spontánně vymizí. Jeho agresivní formy však mohou u žen vyústit až v rakovinu děložního čípku, jejíž následná léčba je schopna ženu připravit o plodnost. „Riziko představují nejen operace v oblasti reprodukčních orgánů, ale především chemoterapie či radioterapie. Ty mají často za následek sterilizaci. Mladým ženám plánujícím rodinu proto doporučujeme ještě před zahájením onkologické léčby zmrazení vajíček. Uchovají si tak plodnost i do budoucna,doporučuje MUDr. Kateřina Veselá z reprodukční kliniky Repromeda. Na onkologické pacientky myslí i novela zdravotnického zákona. Od nového roku jim totiž náklady na zamrazení vajíček hradí po dobu deseti let zdravotní pojišťovny.

MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., patří mezi přední české i světově uznávané odborníky v oblasti reprodukční medicíny a preimplantační genetiky. Je gynekologem a porodníkem se specializací II. stupně, má specializační atestaci z oboru reprodukční medicíny. Doktorát složila v oboru molekulární biologie a genetiky. Řadu let působila v expertních skupinách Evropské společnosti pro lidskou reprodukci, je členkou výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti, zasedá v komisi Ministerstva zdravotnictví pro reprodukční medicínu. Přednáší pravidelně na tuzemských i zahraničních kongresech a je autorem a spoluautorem řady českých i zahraničních publikací.