10 otázek o menstruaci, které chce vědět každá holka
Ačkoliv je menstruace zcela přirozenou součástí života každé ženy, řada dívek příchod svých prvních měsíčků vyhlíží s obavami. Jak moc budu krvácet? Bývají vždy měsíčky spojené s nepříjemnými křečemi? Kdy mě vlastně čekají? Tyto a další časté otázky dospívajících děvčat zodpoví článek.
1) V kolika letech začínají holky menstruovat?
V současnosti se průměrný věk první menstruace pohybuje okolo 12 let a 6 měsíců. Dříve přitom děvčata menstruovala později, ještě v padesátých a šedesátých letech 20. století to bylo zhruba v 13 a půl letech. Dřívější nástup menstruace pravděpodobně souvisí s moderním životním stylem, zejména stravovacími návyky dětí. Například u obézních děvčat může menstruace nastat dříve, protože tuková tkáň ovlivňuje tvorbu pohlavního hormonu estrogenu. S obezitou, chronickým stresem i vlivy chemikálií z okolí dokonce vědci spojují i jev zvaný předčasná puberta. Kvůli předčasné pubertě může první menstruace nastat třeba i u sedmiletých či osmiletých dívek.
2) Poznám nějak, že se blíží moje první menstruace?
Nástup první menstruace kromě tělesné váhy ovlivňuje i výška či množství vody v těle a samozřejmě také genetika. Proto je dobré zeptat se na věk první menstruace mámy a případně i babičky. Tato informace může napovědět, kdy zhruba první měsíčky očekávat. „Příchod první menstruace lze rozeznat i díky četným indiciím. Jde například o počínající růst tělesného ochlupení, zvětšování prsou, pobolívání v podbřišku a někdy lze pozorovat i hlenovitý výtok z pochvy. Obvykle je možné první menstruaci čekat zhruba tři roky poté, co dívce začala růst prsa, nebo asi půl roku až rok poté, co se objevil poševní výtok,“ vysvětluje gynekolog a sexuolog Pavel Turčan.
3) Co menstruaci způsobuje?
Stejně jako za samotnou pubertou, i za menstruací stojí hormony, konkrétně ženské pohlavní hormony estrogen a progesteron, které se tvoří ve vaječnících. Tyto hormony způsobí, že se sliznice – také se jí říká děložní výstelka či endometrium – uvnitř dělohy začne zvětšovat. Zvětšená sliznice čeká na oplozené vajíčko, které by se v ní uhnízdilo. Pokud ale žádné vajíčko oplodněno není, a tedy se ani ve sliznici neuchytí, začnou se určité vrstvy děložní sliznice odlupovat a společně s trochou krve a hlenem odcházejí z těla pryč, což se projeví právě jako menstruační krvácení.
4) Co je to ovulace a jak souvisí s menstruací?
Ovulací nazýváme jednu část menstruačního cyklu. Je to doba, kdy se z vaječníků uvolní zralé vajíčko a následně putuje vejcovodem směrem k děloze. Během své cesty může být oplodněno spermií, čímž dojde k těhotenství. Ovulace, tedy uvolnění vajíčka, sama o sobě trvá jen pár vteřin. Vajíčko může být oplodněno tedy až po ní a vzhledem k jeho krátké životnosti je oplodnění schopné jen méně než 24 hodin. Obvykle k ovulaci dochází kolem 14. dne menstruačního cyklu, průměrně tedy asi 14 dní před samotnými měsíčky.
5) Co je to PMS?
Jako PMS, tedy premenstruační syndrom, se označují emocionální, psychologické a fyzické symptomy, které dívky a ženy pociťují. Jak již název syndromu napovídá, projevuje se v období před menstruací, a to několik dnů nebo dokonce i 1 až 2 týdny. „Mezi typické příznaky patří náhlé změny nálad, přecitlivělost, plačtivost nebo podrážděnost, zvýšená citlivost prsů, bolest v podbřišku a křeče, bolest kloubů a svalů, zhoršení akné, ale například i zvýšená chuť k jídlu, především na sladké. Míra těchto projevů se různí, některé ženy je sotva zaregistrují, jiným v daném období vážně zhoršují kvalitu života. Výrazné symptomy PMS je proto vhodné řešit s lékařem,“ uvádí gynekolog.
6) Proč mívám při menstruaci křeče?
Menstruační křeče patří mezi jedny z nejběžnějších projevů menstruace. Způsobují je obvykle kontrakce dělohy, která se tak snaží vypudit odlupující se děložní výstelku. Ulevit od křečí mohou léky proti bolesti typu ibuprofenu, ale také například teplé obklady přiložené na podbřišek, různé bylinné čaje či mírná fyzická aktivita nebo masáž podbřišku. Pomoci může i zvýšený přísun hořčíku nebo doplňky stravy s fytoestrogeny a dalšími vitamíny, minerály a extrakty jako například Sarapis Mensis, které napomáhají stabilizaci hormonálních hladin a ulevují i od dalších nepříjemných projevů menstruace.
7) Budu už od začátku menstruovat pravidelně? Jak dlouho budu krvácet a jak moc?
Ačkoliv o menstruaci slýcháme jako o každoměsíční záležitosti, v prvních několika letech nemusí být pravidelná ani zdaleka. Pokud se tedy měsíc po prvních měsíčcích nedostaví další krvácení, není potřeba panikařit. Po dvou až třech letech po první menstruaci by však už celý cyklus měl být stabilizovaný a krvácení by mělo přicházet každých 4 až 5 týdnů. Pokud je i po této době menstruace dál nepravidelná, je vhodné navštívit lékaře.
Samotná délka menstruačního krvácení je opět poměrně individuální záležitostí a obvykle se pohybuje v rozmezí 3 až 7 dnů. Objem ztracené krve během jedné menstruace není nijak vysoký, průměrně je to 20 až 80 ml.
8) Jsou pro mě lepší vložky, tampony, nebo menstruační kalíšky?
Pro mladé dívky zažívající svou první menstruaci jsou nejvhodnější klasické menstruační vložky. Manipulace s nimi je snadná, a pokud dívka dbá na pravidelnou výměnu – vložky se doporučuje dle intenzity krvácení měnit třikrát až šestkrát denně – nehrozí obvykle žádné zdravotní komplikace. Tampony jsou pak vhodnější pro starší děvčata, neboť vyžadují více zručnosti při zavádění a potažmo i zodpovědnější přístup k pravidelnému vyměňování. Příliš dlouho zavedený tampon totiž může způsobit infekci či nebezpečný syndrom toxického šoku.
Rizika se pojí i s používáním menstruačního kalíšku, který je v současné době vnímán jako moderní a ekologická menstruační pomůcka. „Pro ženské tělo je přirozené, aby menstruační krev odtékala pryč, kalíšky ji však zadržují. Pokud si žena nechá kalíšek zavedený po delší dobu a krvácení je silnější, hrozí zpětný tok krve přes vejcovod do dutiny břišní. To může vést i k zanesení částí děložní sliznice a vzniku endometriózy, jež způsobuje nejen silné bolesti, ale i neplodnost. Navíc při manipulaci s kalíškem hrozí mnohem větší riziko zanesení infekce do pohlavních orgánů než u běžných vložek,“ varuje lékař Pavel Turčan.
9) Můžu i při menstruaci cvičit a sportovat?
To, že by se ženy během menstruace měly vyhýbat fyzické aktivitě, je jen mýtus. Záleží samozřejmě na intenzitě projevů, jako jsou křeče a bolesti, ale v obecné rovině lze říci, že cvičení a sportování menstruaci nijak neškodí. Naopak, někdy může i významně pomoci. Díky rozproudění krve se například zlepší její cirkulace v podbřišku, což může uvolnit křeče. Během pohybu naše tělo též vyplavuje hormon endorfin přezdívaný hormon štěstí. Ten reaguje s receptory v mozku, což následně vede k zlepšení nálady a utlumení našeho vnímání bolesti. Pokud má tedy žena i během menstruace chuť cvičit a sportovat, směle do toho.
10) Budu mít menstruaci už napořád?
Menstruací začíná etapa života ženy, které se říká plodné neboli fertilní období. To ale netrvá věčně a stejně tak ani menstruace. Poslední měsíčky obvykle přicházejí kolem 49. až 51. roku života ženy. Období vymizení menstruace se říká menopauza. Předchází ji přechod neboli klimakterium, během něhož se utlumuje hormonální aktivita. Ve vzácných případech může přechod nastat kupříkladu i ve věku kolem 30 let.
