Dnes je 12. 12. 2018

Průmyslové firmy tíží nízká jazyková vybavenost potenciálních zaměstnanců. Velcí exportéři ze svých nároků slevovat odmítají

Autor: Redakce
Rubrika: Školství
Dub 25th, 2018
0 komentářů
Průmyslové firmy tíží nízká jazyková vybavenost potenciálních zaměstnanců

Jazyková vybavenost potenciálních zaměstnanců je jedním z problémů, kterým musí v současnosti čelit české průmyslové firmy. Kvůli situaci na trhu práce jsou tak často nuceny slevit ze svých nároků. Především významné exportní společnosti to kvůli dostatečné celosvětové konkurenceschopnosti odmítají. Podle odborníků lze současnou situaci řešit především dlouhodobými změnami ve vzdělávacím systému. Firmy však čekat nemohou a umožňují svým zaměstnancům alespoň jazykové kurzy.

Polovina zaměstnanců v českých firmách využívá cizího jazyka

V českých průmyslových firmách využívá cizího jazyka v průměru zhruba polovina zaměstnanců. Může se přitom jednat o aktivní znalost na každodenní bázi nebo pasivní využití například v podobě čtení technické dokumentace. Se současnou velmi nízkou mírou nezaměstnanosti se však společnosti musí vypořádat s tím, že na trhu práce není dostatek jazykově kvalitně vybavených zájemců o práci. „Firmy musí snižovat své nároky na jazykovou vybavenost zaměstnanců. Pokud mají v jednání člověka, který splňuje důležitá kritéria na technické znalosti a zkušenosti a je pro danou firmu motivovaný, jsou zaměstnavatelé často ochotni zvážit jeho nižší jazykovou vybavenost,“ řekla Darina Wiedermann Janíčková, jednatelka personální agentury Talentica.cz zaměřující se na nábor technicky zaměřených pracovníků.

Vývoj firemních benefitů v ČR: prioritou je dnes zdraví, jazyky a svobodná volba

Nutnost snižovat své nároky však není v českém prostředí železným pravidlem. Obzvláště firmy, které se výrazně orientují na export, dělají vše pro to, aby zůstaly konkurenceschopné v celosvětovém měřítku. Jedním z příkladů je brněnský koncern ZKL zabývající se výrobou ložisek, který své výrobky vyváží do více než 70 zemí světa. „Nemůžeme si žádné úlevy v tomto směru dovolit. Tlak obchodního trhu je obrovský, a pokud bychom začali pokulhávat v oblasti komunikace, konkurence by toho jistě využila,“ řekl personální ředitel koncernu Rostislav Brodecký. Jeho pohled do jisté míry sdílí i Bohunka Žáková, personální ředitelka společnosti Enbra, která se zabývá výrobou otopné a chladící techniky. „Zaměstnanec v průmyslové firmě by měl cizí jazyk ovládat na co nejlepší úrovni, pokud to vyžaduje charakter jeho pozice, uvedla. Znalost cizích jazyků přitom společnosti vyžadují především u obchodnických pozic a u středního a vyššího managementu. „Ovládnutí anglického jazyka je dnes obzvláště u vedoucích pozic nezbytné. Manažeři by měli angličtinu ovládat minimálně na úrovni C1, drtivá většina Čechů ale prokazuje spíše průměrné znalosti jazyka na úrovni A2 až B1,“ upozornil Radek Stavinoha, generální ředitel Vysoké školy Ambis.

Komunikace se zahraničními klienty nebo s mateřským závodem v zahraničí

Zaměstnanci v průmyslových firmách cizí jazyk nejčastěji používají v komunikaci se zahraničním klientem nebo při komunikace s mateřským závodem v zahraničí. To je případ také společnosti Rieter CZ, která se zabývá výrobou zařízení pro textilní průmysl. „V našem případě, je znalost cizího jazyka naprosto nezbytná. Samozřejmě bychom rádi přijímali výborné techniky se skvělou jazykovou vybaveností, které bychom upřednostnili před ostatními,“ uvedl personální ředitel společnosti Richard Bednář. Realita trhu práce je však značně odlišná. „Na rozdíl od technických znalostí, které člověk získává roky, se jazyk dá relativně rychle doučit, pokud má uchazeč chuť dále se vzdělávat. Naštěstí tato situace nastává poměrně často. Pokud je tedy přijímaný zaměstnanec především odborník a má slušné základy cizího jazyka, zbytek už společně zvládneme,“ doplnil Bednář.

Čeští manažeři narážejí kvůli nedostatku praxe i mizerné jazykové vybavenosti

Průmyslové firmy proto v současnosti řeší zlepšování jazykových dovedností svých zaměstnanců jazykovými kurzy, které samy zaštiťují. Kromě standardní angličtiny se však zaměřují i na jiné světové jazyky. „V současné době máme otevřených celkem 6 kurzů v různých úrovních pokročilosti, část z nich se přitom věnuje výuce španělštiny. Důvodem je především výrazná exportní spolupráce koncernu se zeměmi Latinské Ameriky,“ uvedl Brodecký. Odborníci přitom uvádějí, že velkým problémem z hlediska nedostatečné jazykové vybavenosti potenciálních zaměstnanců, je současný stav vzdělávacího systému. „Je nutné, aby na potřeby a očekávání průmyslových firem školský systém a stát pružně reagoval. Děti by měly mít již od útlého věku možnost učit se cizí jazyky, zejména angličtinu. Bez tohoto předpokladu se ve znalostech cizích jazyků dál neposuneme a trh práce s tím bude mít dlouhodobě problém,“ upozornila i v souvislosti postupnou digitalizací sekundárního sektoru a nástupem Průmyslu 4.0 Darina Wiedermann Janíčková.

Exotické jazyky

Podle ní by zároveň bylo dobré zamyslet se do budoucna i nad výukou těch jazyků, které dnes mohou působit poněkud exoticky. „Jedná se například o čínštinu. Do budoucna lze tímto směrem odhadovat zvyšující se poptávku. Tento jazyk však v českém školském systému nemá zatím vůbec žádné místo, ani hypotetické,“ uvedla. Tuto myšlenku však už začíná následovat například zmíněný koncern ZKL. „Mladší generace nemá s jazyky problém. Na pozice se nám hlásí i mladí lidé se znalostí čínštiny. Nám už poté zbývá pouze si je patřičně „vychovat“ v našem oboru,“ uzavřel Brodecký.