Jaro nepřináší vždy úlevu. Mění se spánek i biologické rytmy, úzkosti se naopak mohou zhoršit, varuje psychiatr
Jaro si většina z nás spojuje s novou energií, lepší náladou a chutí do života. Realita ale může být jiná. U části lidí se úzkosti a depresivní prožívání naopak zhoršují, přibývá vnitřního napětí, podrážděnosti i pocitu, že něco není v pořádku. „Jaro rozhodně neznamená automatickou úlevu pro psychiku. Pro někoho je změna ročního období sama o sobě zátěží, protože zasahuje spánek, denní režim, cirkadiánní rytmy i biologické systémy, které souvisejí s regulací nálady,“ vysvětluje psychiatr MUDr. Matěj Kasal z Mindwell.
Změna světla i režimu může psychiku rozkolísat
Jaro není pro psychiku automatickou úlevou. Paradoxně tomu může být naopak – změna světla, prodlužování dne i posuny ve spánkovém režimu mohou narušit cirkadiánní rytmy a biologické procesy, které mají vliv na prožívání a náladu. „U vnímavějších osob mohou tyto faktory vést spíše k rozkolísání než ke zlepšení jejich psychického stavu. Část lidí také v jarních měsících popisuje i nárůst neklidu, podrážděnosti nebo vnitřního napětí,“ nastiňuje psychiatr MUDr. Matěj Kasal.
Může s tím souviset také fakt, že zima někdy drží člověka v úsporném režimu, kdy má méně aktivit, sociálních nároků i menší tlak na výkon. Jakmile se na jaře okolí opět rozběhne naplno, může se najednou ukázat kontrast mezi světem venku a tím, jak se člověk cítí uvnitř. „V tomto případě nejde ani tak o to, že by jaro samo vytvořilo psychickou poruchu, ale spíše odhalí potíže, které už byly přítomné,“ vysvětluje lékař. Významnou roli hraje také únava po zimě, kvůli které člověk hůře reguluje emoce, více katastrofizuje a má menší kapacitu zvládat stres. Vyčerpání tak často působí jako půda, na které se úzkost snáze rozvine nebo zesílí.
Tlak na dobrou náladu může potíže prohloubit
S příchodem jara se pak pojí i nezdravé očekávání, že teď už bude lépe. Právě tento tlak na dobrou náladu ale může být dalším faktorem, který negativně působí na psychiku. „Když člověk uvěří, že s příchodem jara už by měl fungovat normálně, může vlastní obtíže začít vnímat jako osobní selhání. A čím více se pak snaží úzkost, smutek nebo napětí rychle odstranit silou vůle, tím více se na ně fixuje,“ potvrzuje psychiatr. Psychologie ostatně dlouhodobě popisuje paradox, že přehnaná snaha zbavit se nepříjemných vnitřních stavů je může zesilovat. „Podobně víme, že větší přijetí nepříjemných emocí bývá spojeno s menší psychickou zátěží v čase. U některých úzkostných lidí se dokonce objevuje i paradoxní nárůst úzkosti ve chvíli, kdy se mají uvolnit.“
A proč někdo reaguje na jaře citlivěji? Část zranitelnosti je podle psychiatra biologická: vnímání rozdílů v cirkadiánní regulaci, spánku, citlivosti na světlo a sezónní změny. Pak je zde rovina psychologická, tedy třeba vyšší úzkostnost, perfekcionismus, větší sebekritičnost nebo sklon k ruminaci. Neodmyslitelným faktorem jsou však také naučené vzorce, tedy jak člověk zachází se stresem, jestli si dovolí odpočinek nebo jak interpretuje tělesné a emoční signály.
Beznaděj, nespavost a úzkosti? Vyhledejte odbornou pomoc, jde to i online
Situace si podle odborníka zaslouží pozornost tehdy, když potíže trvají déle, zhoršují běžné fungování a neprojevují se jen únavou, ale i ztrátou radosti, beznadějí, výraznou úzkostí, nespavostí nebo naopak nadměrnou spavostí. Přidat se může i porucha soustředění, tělesný neklid či vyhýbavé chování. A to vše tak, že člověk svůj stav nedovede kontrolovat a problémy mu zasahují do každodenního života.
„V takovém případě je určitě vhodné vyhledat pomoc. Vzhledem k dlouhým čekacím lhůtám na osobní setkání je možné využít například digitální terapeutické programy Mindwell, které jsou jako jediná digitální terapie v Česku plně hrazené ze zdravotního pojištění. S programem je možné začít prakticky ihned, z pohodlí domova, přitom však stále pod odborným dohledem a s podporou terapeuta,“ doporučuje lékař.
Podle něj mají techniky KBT, na nichž staví i Mindwell, u depresivních a úzkostných obtíží solidní evidenci účinnosti. Dávají člověku strukturu v době, kdy se v sobě ztrácí, učí rozpoznávat spouštěče, automatické myšlenky, vyhýbavé strategie i bludný kruh mezi tělem, emocemi a chováním. Navíc kombinují psychoedukaci, praktická cvičení a pracují měřitelnými kroky. K zahájení terapie přitom od letoška postačí žádanka od indikujícího lékaře. „Výhodou tak je, že díky tomu začnou svůj stav řešit i lidé, kteří by klasickou péči odkládali,“ dodává lékař.
Jaro není ani lék, ani diagnózaPodle odborníka však jaro samo o sobě není ani lék, ani diagnóza. Mediální obraz podle něj bývá zjednodušený, jako by více světla automaticky znamenalo více psychické pohody. „Ve skutečnosti je přechod mezi ročními obdobími pro část lidí obdobím vyšší zranitelnosti. Když je někomu v dubnu psychicky hůř, neznamená to, že dělá něco špatně. Spíše jeho psychika nebo organismus nezvládají změnu tak hladce, jako je tomu u jiných. To je argument pro větší všímavost, ne pro stud,“ upozorňuje psychiatr. „Zhoršení pak neznamená vždy jen jarní splín. Pokud jsou přítomny výrazné úzkosti, porucha fungování nebo sebevražedné myšlenky, je správné vyhledat odbornou pomoc,“ uzavírá psychiatr MUDr. Matěj Kasal.
