Horko, koktejly a noční lety. Léto může zesílit návaly, nespavost i únavu v klimakteriu
Tropické noci, sklenka prosecca na terase, dlouhý let nebo dovolená v jiném časovém pásmu. To, co k létu běžně patří, může ženám v klimakteriu pořádně zamíchat s pohodou. Vysoké teploty totiž zhoršují zvládání návalů a nočního pocení, alkohol může narušit spánek a časový posun rozhodit cirkadiánní rytmus. Výsledkem bývá větší únava, podrážděnost, bušení srdce nebo pocit, že se projevy přechodu náhle zhoršily. Existují však opatření, jimiž lze většinu letních spouštěčů zmírnit.
Je to nával, nebo jen tropický den? Tělo rozdíl poznává obtížně
Nával horka není totéž jako běžné přehřátí. V období klimakteria se v důsledku hormonálních změn rozlaďuje termoregulační centrum v mozku. Zjednodušeně řečeno, zúží se rozmezí teplot, ve kterém se tělo cítí komfortně. I malý podnět pak může spustit prudkou reakci: rozšíření cév, zrudnutí, pocení, bušení srdce a následný chlad. Když se k tomu přidá třiceti-, či dokonce čtyřicetistupňové vedro, vysoká vlhkost a rozpálená místnost, organismus má mnohem menší prostor se ochladit. Návaly proto mohou působit intenzivněji a hůře se odlišují od obyčejného přehřátí.
„Vnější teplota hormonální změny sama o sobě nezpůsobuje a menopauzu neurychluje. Dokáže ale výrazně zhoršit vnímání vazomotorických příznaků, tedy návalů a nočního pocení. Žena pak může mít pocit, že se její klimakterium během léta skokově zhoršilo,“ vysvětluje renomovaný sexuolog a gynekolog MUDr. Pavel Turčan, Ph.D., jenž mimo jiné působí na pozici odborného ženského lékaře a sexuologa v poradně společnosti Vegall Pharma. Pomáhá oblékat se do několika lehkých prodyšných vrstev, které lze snadno odložit, chránit interiér před sluncem už během dne a nosit s sebou vodu a malý vějíř nebo ventilátor. Při začínajícím návalu může ulevit chladný nápoj, omytí zápěstí či zátylku nebo přesun do stínu. Ledová sprcha není nutná, příliš prudké ochlazení může být nepříjemné a tělo na něj může reagovat stažením kožních cév.
Tropická noc zesílí začarovaný kruh nespavosti a únavy
Spánek bývá v klimakteriu citlivý i bez letních veder. Kolísání a postupný pokles estrogenu a progesteronu se může projevit delším usínáním, častějším probouzením i mělčím spánkem. Ženu navíc budí samotný nával, propocené oblečení nebo potřeba napít se. V přehřáté ložnici se jednotlivé vlivy násobí. Po několika horších nocích se obvykle přidává únava, horší soustředění, větší citlivost na stres a podrážděnost. Nedostatek spánku zároveň snižuje schopnost zvládat další návaly, takže vzniká začarovaný kruh. „Ženě se může někdy zdát, že ji najednou trápí celá řada nových klimakterických příznaků. Přitom část z nich souvisí s prostým nevyspáním. V létě je proto ochrana spánku stejně důležitá jako ochlazování během dne,“ upozorňuje lékař. Největší efekt má zabránit přehřátí ložnice, ideálně tedy přes den zatáhnout závěsy či žaluzie, okna otevírat až ve chvíli, kdy je venku chladněji, a ještě před ulehnutím použít k vychlazení místnosti klimatizaci. Vhodné je prodyšné povlečení, tenčí přikrývky a náhradní noční prádlo po ruce. Ani po špatné noci ale není ideální dospávat několik hodin odpoledne. Delší spánek přes den může večer oslabit přirozenou ospalost, a tím narušit další noc.
Dovolená v jiném časovém pásmu rozhodí rytmus
Cestování samo o sobě hormonální přechod trvale nezhoršuje. Mění však téměř všechno, co pomáhá udržet symptomy pod kontrolou: čas spánku, světelný režim, jídlo, pohyb, míru stresu i teplotu prostředí. Při přeletu několika časových pásem se vnitřní biologické hodiny rozcházejí s místním časem. Jet lag se projevuje nespavostí, ospalostí během dne, bolestmi hlavy, horším trávením či podrážděností, tedy potížemi, které se částečně překrývají s projevy klimakteria. „Časový posun klimakterium neurychlí ani nezpůsobí trvalou hormonální nerovnováhu. Ženám, které už hůře spí nebo citlivě reagují na změny režimu, ale může několik dnů výrazně komplikovat fungování,“ říká Pavel Turčan. Po příletu je proto vhodné co nejdříve přejít na místní čas, přes den vyhledávat denní světlo a první den ponechat volnější.
Letní drink může rozpálit nával a zkazit druhou polovinu noci
Vychlazené víno, Aperol nebo jiný koktejl na dovolené svádějí více než během běžného roku. Alkohol však rozšiřuje cévy a u některých žen se stává bezprostředním spouštěčem návalu nebo zrudnutí. Současně zvyšuje ztrátu tekutin a dehydratace může zhoršit bolesti hlavy, únavu či bušení srdce. Navíc není zrovna dobrým pomocníkem pro usnutí. První ospalost může přijít rychleji, spánek je ale ve druhé polovině noci lehčí a častěji přerušovaný. U ženy, kterou už beztak budí noční pocení, se účinky snadno sečtou.
Kromě alkoholu prázdniny přirozeně přinášejí také pozdější večeře, delší večery a více improvizace. To vše může být pro ženu v klimakteriu výzvou. Měla by se proto snažit držet několika pevných bodů: pravidelně jíst, průběžně pít, každý den se přiměřeně hýbat a v přibližně stejný čas vstávat. Pohyb je vhodné přesunout na ráno nebo večer, nikoliv do největšího vedra. Jídelníček by měl obsahovat více zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných potravin a kvalitních bílkovin. Výbornou službu prokážou fytoestrogeny, které najdeme v sóji, tofu, lněném semínku nebo červeném jeteli. „Ne každý tyto potraviny konzumuje v takové míře, aby pocítil účinky. V takovém případě je vhodné sáhnout po kvalitních preparátech, které fytoestrogeny obsahují. V Česku je jedním z nich třeba Sarapis Soja, jenž navíc obsahuje ještě mateří kašičku a další vitaminy,“ radí lékař.
Ne všechno je jen přechod. Silné nebo nové potíže patří k lékaři
Návaly, pocení, horší spánek i kolísání nálady jsou v klimakteriu běžné. Pokud se však objeví silné bušení srdce, bolesti na hrudi či třeba dušnost, určitě je vhodné rychlé posouzení zdravotního stavu odborníkem. Ne všechny příznaky lze totiž přičítat právě probíhajícímu klimakteriu. Gynekologickou kontrolu je vhodné podstoupit i při neobvykle silném nebo dlouhém krvácení a vždy tehdy, objeví-li se krvácení po menopauze, tedy po dvanácti měsících bez menstruace. Konzultaci si rovněž zaslouží návaly, noční pocení nebo nespavost, které výrazně narušují běžný život. „Klimakterium představuje přirozené období, nikoliv povinnost trpět. Režimová opatření mohou velmi pomoci, ale pokud žena kvůli symptomům dlouhodobě nespí, nezvládá práci nebo se musí vzdávat běžných aktivit, je namístě probrat možnosti s odborníkem,“ uzavírá MUDr. Pavel Turčan.
