Díky stavebnímu spoření či penzijnímu připojištění si mohou senioři přijít i na několik tisícovek ročně
Senioři v Česku často nemají financí nazbyt, řada z nich ale přesto umí nějakou tu korunu ušetřit. Investovaná tisícovka či dvě měsíčně jim pak může přinést poměrně zajímavé zhodnocení. Ročně si mohou díky stavebnímu spoření či penzijnímu připojištění přijít i na několik tisíc korun.
Senioři – zvláště ti, kteří nemají peněz na rozhazování – patří zpravidla k těm konzervativnějším investorům. Stavební spoření a penzijní připojištění pro ně mají oproti jiným formám investic jednu velkou výhodu. Tou je poměrně štědrý státní příspěvek, který obdrží všichni, kdo splní stanovené podmínky.
Penzijní připojištění
Penzijní připojištění spadá do III. důchodového pilíře. Tomu, kdo se do něj rozhodne vstoupit, náleží příspěvek od státu. „Maximální státní příspěvek je 230 korun měsíčně, přičemž příspěvek ve výši 90 korun dostane každý, kdo vkládá alespoň 300 korun. Dalších dvacet procent pak dostane ze všech vkladů nad zmíněnými 300 korunami. Pro maximální využití příspěvku je tedy nutné spořit alespoň tisíc korun měsíčně,“ říká Zbyněk Kočiš, finanční specialista společnosti Poutko. Ročně tak lze díky penzijnímu připojištění získat od státu až 2 760 korun.
Zdraví na prvním místě: Životní pojištění by mělo být prioritou
Státní příspěvek však není jediná výhoda penzijního připojištění. Řada seniorů si totiž k penzi přivydělává a doplňkové spoření může využít i v každoročním zúčtování daně z příjmu. Maximální částka, o níž lze za rok 2018 snížit daňový základ, činí 24 000 korun. Tuto možnost plně využijí ti, kdo měsíčně spoří 3 000 korun.
Stavební spoření
Podobně jako u penzijního připojištění mají i v případě stavebního spoření investoři možnost dosáhnout na státní příspěvek. „Ten činí deset procent z uložené částky ročně, maximálně však 2 000 korun. Pro získání plné podpory je tedy nutné naspořit alespoň 20 000 korun za rok, což odpovídá necelým 1 700 korun měsíčně,“ popisuje Zbyněk Kočiš s tím, že zajímavý je i roční úrok, jenž je díky státní podpoře reálně kolem tří procent.
Nevýhodou stavebního spoření může být pro některé zájemce na druhou stranu nutnost vybrat vložené finance nejdříve po šesti letech. V případě dřívějšího ukončení totiž investor přijde nejen o státní příspěvek, ale i úrok. Počítat je také nutné s pravidelnými poplatky za vedení účtu.
