Začátek školy je pro děti rizikový. Jak se bránit nejčastějším onemocněním?

Start školního roku je pro děti velmi očekávanou událostí. Řada rodičů se však prvního zvonění obává. Pro dětský i dospívající organismus je totiž návrat do lavic zátěžovým testem. Při pobytu v kolektivech se u dětí zvyšuje riziko nákazy virovými či bakteriálními onemocněními. Ve spolupráci s odborníky jsme pro vás připravili několik užitečných rad, jak pravděpodobnost nemoci snížit.

Izolace od kolektivu není cesta

Mezi nejčastější nemoci, jimiž se děti po návratu do školy nakazí, patří záněty dýchacích cest, průjmová onemocnění a záněty středního ucha. Tyto infekce bývají většinou virového původu a k jejich léčbě mnohdy postačí domácí léčebný režim bez nutnosti podávat dítěti antibiotika. Někteří rodiče však kvůli šíření těchto nemocí ve škole mají tendenci své děti nadbytečně chránit a omezit jejich pohyb v dětském kolektivu na minimum například tak, že je nepouštějí do družiny či na kroužky. Tato ochrana dětí ale rozhodně není na místě. „V kolektivu dítě přirozeně získá imunitní paměť a stimuluje se u něj tvorba specifických protilátek. Při běžných respiračních infekcích se imunitní systém dítěte naučí reagovat na průběh onemocnění, což je pro vývoj jeho obranyschopnosti nenahraditelná zkušenost,“ upozorňuje pediatr Vladimír Mihál. „Rodiče by proto lehké nemoci měli vnímat jako přirozenou součást růstu dítěte a poskytnout mu dostatek času na vyléčení a rekonvalescenci. Druhou polohou problému je totiž situace, kdy se potomek vrací do kolektivu nevyléčen a může být zdrojem nákazy dalších dětí,“ dodává Mihál.

Nové prostředí, konflikt se spolužáky – psychická pohoda je důležitá

Na začátku každého školního roku je samozřejmě také důležité dbát na psychickou pohodu dítěte, neboť stresovaný organismus je více náchylný k různým onemocněním. Zejména u prvňáčků a u dětí, které nastupují na novou školu, může adaptace na nové prostředí vyvolat určité psychické potíže. „Zvýšené riziko pro psychiku představuje také změna prázdninového režimu na ten školní, který je jistě náročnější, neboť vyžaduje ranní vstávání a plnění školních povinností. Problém může také představovat oblast vztahová. Měli bychom tedy zjišťovat, zda se dítě těší na své spolužáky, nebo zda nemá nějaký nevyřešený problém z minulého školního roku,“ vysvětluje psycholožka Irena Teichmanová. Svou roli sehrává samozřejmě také samotná úspěšnost ve škole, tedy zda se školákovi daří naplňovat očekávání vlastní i rodičů. „Každá z těchto oblastí může pro dítě znamenat zvýšenou míru zátěže a stresu. O to těžší je situace, kdy se dítěti nedaří ve více oblastech. V období začátku školního roku proto děti potřebují zvýšenou podporu ze strany rodičů,“ doplňuje Teichmanová.

Rizika sníží kapesníčky i svačinky

Pro zajištění zdravotní i psychické pohody školáků by rodiče měli především v prvních zářijových dnech dbát na jejich bohatou a pravidelnou stravu, dostatek spánku a správné hygienické návyky. Protože odpočatý organismus lépe odolává nemocem, měli by mladší školáci denně spát alespoň 8 hodin. Správným krokem je také výměna látkových kapesníků za jednorázové papírové kapesníčky a instruktáž o správném mytí rukou. Mezi nejvýkonnější štít proti opakovaným infekcím patří také vyvážená strava bohatá na vitaminy, minerály a nenasycené tuky. „Většina maminek již dnes ví, že v dětských svačinách by nemělo chybět ovoce bohaté na vitamin C. Na posílení imunity se podílí i vitamin D, který se vyskytuje například v rybách a mléčných výrobcích. Neméně důležitou součástí jídelníčku jsou i omega 3 mastné kyseliny. Tyto látky si totiž dětský organismus neumí vyrobit sám, a jejich příjem v potravě je proto zásadní,“ vysvětluje Luděk Šarman, specialista na výživu ze společnosti Walramcom. „Omega 3 mastné kyseliny ovlivňují imunitní procesy v těle a podílejí se také na správném fungování mozku. Jejich nedostatek naopak vede k únavě, oslabené obranyschopnosti a poruchám pozornosti. Proto je doplňování omega 3 mastných kyselin v souvislosti se začátkem školního roku klíčové,“ uzavírá Šarman s tím, že je najdeme například v rybách, ořeších či lněném oleji a vláknině.