Dnes je 26. 05. 2019

Výroba pelet v Česku roste. Většina jde na export, tento komfortní způsob vytápění však stále více objevují i Češi

Autor: Redakce
Rubrika: Bydlení
Čvn 13th, 2016
0 komentářů

Výroba i spotřeba dřevních pelet v Česku roste. Loni se v České republice podle statistik Klastru Česká peleta vyrobilo 232 tisíc tun pelet nejvyšší kvality ENplus A1, což je celkem o 34 % více než v roce 2014. Ačkoli většina v Česku vyrobených pelet jde na export, roste i tuzemská spotřeba. Zájmu o pelety se přizpůsobují také dodavatelé otopné techniky s nabídkou účinnějších a provozně komfortnějších kotlů i krbových kamen. Cena pelet podléhá poměrně velkým sezónním výkyvům. Je proto výhodné pelety nakupovat v právě nadcházejícím letním období.

Produkce dřevních pelet nejvyšší certifikované kvality v Česku stále roste. Dokládají to statistiky oborového klastru Česká peleta, který se zabývá monitoringem a podporou výroby a trhu s dřevními peletami. Zatímco v roce 2014 se v ČR vyrobilo 173 tisíc tun pelet nejvyšší certifikované kvality ENplus A1, loni výroba dosáhla výše 232 tisíc tun s meziročním nárůstem více než 34 %. Podle údajů klastru se loni v tuzemsku spotřebovalo zhruba 100 tisíc tun pelet a zájem o tohle ekologické palivo roste.

„Převážná část výroby certifikovaných pelet se sice vyváží hlavně do Německa, Rakouska a Itálie, o toto kvalitní a ekologické palivo však roste zájem i na českém trhu. V tuzemsku se ročně spotřebuje více než třetina roční produkce pelet,“ uvedl Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta. Ačkoli zájem o topení biomasou v České republice roste, vzhledem k vysoké produkci pelet v ČR nehrozí jejich nedostatek. Ceny certifikovaných pelet podléhají sezónním výkyvům, jejich cena je tradičně nejnižší v létě. Právě v tomto období je podle odborníků vhodné se peletami předzásobit. „Běžně je v ČR cenový rozdíl mezi zimní a letní cenou 12 až 15 %. Výhodný je proto jednorázový nákup pelet pro celou topnou sezónu v letních měsících,“ doplnil Vladimír Stupavský.

Ačkoli jde o tuhé palivo, nabízí topení peletami poměrně velký uživatelský komfort. Moderní peletové kotle mají velmi vysokou účinnost a není nutné do nich často přikládat, protože se o vše postará automatika. „Kotel na pelety může díky velké násypce nabídnout až týdenní provoz bez přikládání. Samozřejmostí je také komfortní regulace s možností ovládání výkonu kotle na dálku,“ popisuje možnosti peletových kotlů Karel Vlach, generální ředitel společnosti ENBRA, která se zabývá prodejem, instalací a servisem otopné techniky. „I kotle na tuhá paliva procházejí technickým vývojem. Například náš kotel ENBRA TP-EKO má téměř jako jediný na trhu pětitahový výměník tepla, a tím dosahuje vysoké tepelné účinnosti,“ doplnil Karel Vlach.

Kromě technicky stále dokonalejších kotlů se na trhu začínají objevovat též další otopná zařízení využívající spalování pelet a z něj plynoucí výhody. Jde například o pokojová krbová kamna s integrovaným zásobníkem na pelety a automatickým přikládáním. Mění se rovněž způsob distribuce pelet od výrobců k zákazníkům. Nejčastěji se pro jejich dopravu využívají 15kg balení v sáčcích, stále oblíbenější je v sousedních zemích už relativně běžný rozvoz pelet cisternou a jejich následné foukání do skladu u zákazníka.

Statistiky Klastru Česká peleta sledují hlavně produkci dřevních certifikovaných pelet s označením ENplus A1. Ty jsou vyrobené pouze z chemicky neošetřených zbytků dřeva bez podílu kůry a jejich popelnatost činí pouze 0,7 %. Surovin, z nichž je možné pelety vyrábět, je však více. „K výrobě pelet se používají zejména piliny ze zpracování odkorněného dřeva. Méně se používají různé zemědělské meziprodukty, jako je třeba sláma. Takové pelety je ovšem možné použít pouze v průmyslových instalacích nebo speciálně konstruovaných kotlích,“ popisuje možnosti složení pelet Jan Habart z Českého sdružení pro biomasu Biom CZ. Necertifikovaných pelet s nehlídanou kvalitou se loni v ČR podle klastru Česká peleta vyrobilo zhruba 40 tisíc tun.

Na výrobu pelet v nejvyšší kvalitě ENplus A1 je možné používat jen zbytky dřeva z dřevozpracujícího průmyslu bez kůry a chemických přísad. Certifikační autorita navíc nyní nově sleduje nejen podíl popela (u třídy A1 zmíněných 0,7 %), ale též jeho teplotu tání, a tedy i pravděpodobnost zanášení hořáku kotle struskou.

Oproti dřívějším předpokladům se na výrobě pelet v širším měřítku neuplatňují speciálně pěstované energetické dřeviny. „Pěstování energetických dřevin se rozvíjí jen velmi pomalu. Je to dáno zejména absencí podpory ze strany státu a zákazem výsadeb nových plantáží na pozemcích s 1. a 2. bonitní třídou,“ uvedl Jan Habart ze sdružení Biom CZ. Naopak pozitivním impulzem v energetickém využívání biomasy byla státní podpora výroby tepla v obecních výtopnách a populární kotlíkové dotace pro domácnosti.