Vše, co potřebujete vědět o elektronické preskripci

Elektronický recept je již součástí české legislativy, kde dle zákona pouze kopíruje možnosti receptu listinného. Je považován za funkční řešení elektronické preskripce a jednu z účinných služeb eHealth ve zdravotnictví. Jeho současnou podobu a užití vysvětluje Ondřej Veselý ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Současná podoba: eHealth a eRecept

Elektronické zdravotnictví dnes funguje či má do budoucna fungovat jako jakýsi zastřešující komplex celého českého zdravotnického systému. Ačkoliv již některé z dalších služeb eHealth v ČR fungují, je třeba vyvinout a implementovat i mnoho dalších. Nezbytnou součástí ustavení a vůbec fungování eHealth je v současné době zejména všeobecný konsenzus o jeho podobě.

Elektronický recept, jako jedna z již fungujících služeb elektronického zdravotnictví v ČR, má sloužit jako funkční řešení elektronické preskripce. Je již zakotven v české legislativě. Za dobu svého fungování nezaznamenal systém doposud žádný výpadek a všechny jeho funkce jsou dle informací SÚKL nepřetržitě monitorovány. V současnosti pak probíhají velké přípravy na zavedení povinné elektronické preskripce, ke kterému dojde od 1. ledna 2015. „eRecept nese při vyšší než současné míře zapojení značný úsporový potenciál,“ vysvětluje Veselý. Jeho základnou je nyní Centrální úložiště SÚKL, které komunikuje s lékaři, lékárnami a jednotlivými zdravotními pojišťovnami.

Bezpečnost pacienta

„Elektronický recept zvyšuje bezpečnost a prozatím jen mírně také komfort pacienta. Není totiž možné ho vyplnit například neúplně, redukuje chyby při čtení a umožňuje také kontrolu správného výdeje léků. Informace o vydaném léku jsou navíc lékaři vždy k dispozici,“zdůrazňuje Veselý. „Jsem přesvědčen o tom, že legislativní a následně technický rozvoj eReceptu může zajistit skutečně účinnou a bezpečnou farmakoterapii,“ dodává.

Bezpečnost řešení

ePreskripce představuje zároveň řešení bezpečné, základem bezpečnosti tohoto řešení je práce s identitami. Do Centrálního úložiště totiž nemá přístup nikdo nepovolaný, pouze ti, kdo mají povolení ze zákona. Všechny vstupy jsou navíc logovány, každá akce je elektronicky podepsánaa protokolována. Zabezpečení je tak vyšší než třeba u elektronického bankovnictví.

Současnost a budoucnost?

V současnosti nenese pro lékárníka eRecept nijak významné benefity. Odpadá mu zejména nutnost elektronizace dat z listinného receptu. Statistika užití však ukazuje, že se jedná o životaschopné řešení, které ale nutně vyžaduje další kultivaci. SÚKL ale shromažďuje známé požadavky z terénu na tento systém, aby bylo možné vést další diskusi o rozvoji elektronické preskripce.

Další rozvoj elektronického receptu tedy není zcela přímočarý. Rozhodně se ale v tuto chvíli jedná o funkční základ připravený pro další nadstavby. Dle analýzy SÚKL by takovými potenciálními nadstavbami mohly být například lékový záznam pacienta, náhled lékaře na LP předepsané konkrétnímu pacientovi, odstranění listinné průvodky elektronického receptu, preskripce bez proprietárního ambulantního software či třeba přístup pojišťoven do centrálního úložiště elektronických receptů. „Některé tyto poptávané nadstavby ale vyžadují legislativní úpravy, zároveň naše současná ochrana osobních údajů resp. její zákonná podoba některé nadstavby znemožňuje,“ podotýká Veselý.

Statistika eReceptu (k 31. 10. 2013)

• Celkem vystaveno 940 046 eReceptů.
• Celková úhrada 414 225 711,- Kč.
• Možnost předepisovat má 2 408 lékařů ve více než 268 zdravotnických zařízeních.
• Možnost vydávat má 3 108 lékárníků ve 1 260 lékárnách.
• Funkčnost ověřena v praxi v malých i velkých zdravotnických zařízeních, privátních i ústavních lékárnách.