Vratné kelímky ušetří tuny plastového odpadu. Města k úsporám motivuje legislativa i dotace
Nová odpadová legislativa, která vešla v platnost minulý rok, si klade za cíl snížit produkci odpadu. Česká města a obce se plnění nových pravidel snaží dosáhnout různě. Jedním ze způsobů je pořízení opakovatelně použitelných kelímků, které v menším městě dokážou snížit objem odpadů až o 8 tun ročně. Obce ve snaze o udržitelnost finančně podporuje také Ministerstvo životního prostředí.
V Česku se na skládky vyváží téměř polovina komunálního odpadu. Ministerstvo životního prostředí proti tak vysoké produkci komunálního odpadu bojuje jak legislativou, tak dotacemi. Úřad minulý rok rozdělil 60 milionů korun mezi desítky příjemců, kteří peníze mohli využít na nákup znovupoužitelného nádobí pro různé akce nebo na investici do systémů ke snížení spotřeby plastů.
Jedním z nich byl i jihomoravský Hodonín. Tamější radnice pro město s více než 24 tisíci obyvateli z dotace nakoupila 64 tisíc plastových kelímků, které se dají používat opakovaně. V Hodoníně se s nimi mohou lidé setkat na akcích domu kultury, na letním koupališti, sportovištích či v zoo. „K zavedení vratných kelímků jsme se rozhodli kvůli extrémnímu množství odpadků, který se na těchto místech vyprodukoval. Jednalo se v průměru o asi 8 tun ročně, které tak díky zavedení kelímků každý rok ušetříme,“ říká Zlatuše Krugová, vedoucí odboru kanceláře starosty a místostarostů v Hodoníně.
Obyvatelé Hodonína systém, v němž si za zálohu 50 korun zapůjčí kelímek, který poté vrátí, dobře znají. „Benefity vratných kelímků Nicknack se nám zalíbily už na vánočních trzích v roce 2019, kdy jsme je vyzkoušeli poprvé. Návštěvníci trhů vyprodukovali méně odpadu, město mělo menší náklady na jeho odvoz a nemuseli jsme uvolnit tolik personálu na vysypávání košů. Také od občanů jsme měli pozitivní zpětnou vazbu. Lidé si dokonce jednu třetinu kelímků nakoupených domem kultury odnesli jako suvenýr,“ vzpomíná Krugová.
Stejné zkušenosti mají také severočeské Semily, kde vratné kelímky používají již pátým rokem. „Odhadujeme, že se objem odpadu po akcích snížil zhruba o polovinu. To lze chápat jako jednoznačně pozitivní krok k ochraně životního prostředí s vlivem na ekologii obecně,“ vysvětluje vedoucí odboru školství, kultury a vnějších vztahů města Semily Kateřina Šromová.
Kelímky hrály roli ve hře o ekologického oscara
Příkladem šel spoustě českých měst a obcí Vsetín. Ten zavedl systém vratných nápojových kelímků při pořádání všech sportovních i kulturních akcí. Od roku 2019 se tam kelímky nevyhazují, ale špinavé putují do tamější základní školy, kde je zaměstnanci umyjí v myčce.
Od začátku projektu se ve Vsetíně a okolí použilo více než 52 tisíc vratných kelímků. Aby kelímky nečekaly jen na vsetínské společenské události, vytvořilo město půjčovnu i pro okolní obce. „Tomu je přizpůsoben i potisk kelímků. Je na nich kreslená ovečka se svéráznými slogany. Kelímky si tak mohou půjčit i okolní obce na Valašsku,“ říká Martin Hanák ze společnosti Nicknack, která kelímky vyrobila.
Za snížení jednorázových plastů získal Vsetín také řadu ekologických ocenění, včetně ceny Energy Globe ČR 2019, kdy projekt ocenili zástupci Akademie věd a vyhrála i celorepublikové veřejné hlasování. „Zvítězili jsme s projektem ‚Je to čistě na nás‘, který si klade za cíl snížit spotřebu jednorázových plastů nejen ve Vsetíně, ale i v okolních obcích. Porotu zaujaly vratné kelímky, díky nimž předcházíme nepořádku po akcích a šetříme tak životní prostředí. Vedle ekologického má projekt i sociální rozměr. Tím je šití bavlněných pytlíků, které mají na starosti klientky Azylového domu pro ženy a matky s dětmi,“ říká místostarostka Vsetína Simona Hlaváčová.
Současná produkce odpadu je neudržitelná
V Česku se zatím dlouhodobý negativní trend týkající se masivního skládkování komunálních odpadů a rychlého zaplňování skládek nedaří změnit. „Téměř polovinu komunálních odpadů stále skládkujeme, každoročně to představuje 2,6 nebo 2,7 milionu tun,“ uvedl na nedávném setkání Ekologie a její budoucnost ředitel odboru odpadů Ministerstvo životního prostředí ČR Jan Maršák.
Stát proti přemíře odpadu bojuje novou legislativou. Ta je účinná od roku 2021 a měla by motivovat ke zvýšení třídění a využití odpadů a k celkovému snížení objemu odpadu, především směsného komunálního odpadu. A to například postupným zvyšováním poplatku za ukládání využitelných a recyklovatelných odpadů na skládky. Ze současných 800 korun za tunu uloženého komunálního odpadu do roku 2029 částka vzroste na 1 850 korun.
Obcím tak nezbývá nic jiného než hledat způsoby, jak materiály využít na maximum. Trend ostatně potvrzuje také výrobce kelímků. „Zakázky nezastavila ani pandemie koronaviru. Přestože se nekonaly vánoční trhy, obce se připravují na letní sezónu,“ dodává Martin Hanák ze společnosti Nicknack.