Analýza: Kdyby mohli voliči využít více hlasů, Zeman by prezidentský post neobhájil
Pokud by měli Češi možnost v prezidentských volbách hlasovat volebním systémem Demokracie 21, novou hlavou státu by se na následujících pět let stal Jiří Drahoš. Miloš Zeman se naopak ukázal být jedním z nejkontroverznějších kandidátů. Dokazují to výsledky online volební hry Prezident 21 a také terénního předvolebního průzkumu, který si autoři hry nechali zpracovat společnostmi Median a STEM/MARK. Jak výrazně se mění chování voličů, když mohou rozhodovat jinak než pouze jedním hlasem?
Volební systém Demokracie 21
Více než jeden hlas, a jako bonus možnost udělování i hlasů negativních. To je podstata volebního systému Demokracie 21, který umožňuje voličům vyjádřit přesněji své preference. V případě online volební hry Prezident 21, doposud největšího experimentu s tímto systémem, měli voliči k dispozici konkrétně tři kladné hlasy a jeden záporný. V Demokracii 21 mají přitom všechny hlasy stejnou váhu a volič je může a nemusí použít všechny. Vždy však musí udělit více než jeden kladný hlas, aby mohl využít také hlasu záporného. Každému z kandidátů lze udělit pouze jeden hlas. Počet kladných a záporných hlasů se v tomto systému může měnit podle konkrétní volební situace.
Inovativní volební systém si ve hře Prezident 21 vyzkoušelo téměř 327 000 Čechů a z výsledků, tedy po součtu kladných i záporných hlasů, vzešel vítězně Jiří Drahoš. Na druhém místě skončil Marek Hilšer.
Kdo jsou voliči, kteří dali v 1. kole palec nahoru Zemanovi i Drahošovi?
„Jak se říká a je psáno ‚tvá slova nejsou ano, ano – ne, ne‘. Myslím si, že rozhodování mezi ANO a NE není vždy úplně nejlepší. Existuje celá škála mezi tím ANO a NE a v tomto ohledu se mi ten systém líbí. Nejen proto, že jsem ve hře skončil na druhém místě, ale i proto, že si myslím, že tento systém spěje k tomu hledat určitý kompromis. Vybere kandidáta, který je přijatelný pro širokou společnost, což je v prezidentské volbě fajn. A já sám jako občan, jako volič, bych byl rád, kdybych mohl svůj hlas dát více lidem a nemusel bych se těžko rozhodovat, kdo je pro mě ANO a kdo NE. V tomto se mi to líbí,“ uvedl k systému hlasování Demokracie 21 prezidentský kandidát Marek Hilšer.
Terénní průzkum výsledky online ankety potvrdil
„Považuji za úspěch, že stránku za rok navštívily 3 miliony unikátních uživatelů internetu a každý desátý z nich si vyzkoušel hlasovat pomocí Demokracie 21. Aby výsledky nebyly manipulovatelné, museli se hlasující prokázat telefonním číslem, což jistě některé odradilo. Naším cílem ale bylo mimo jiné zvýšit informovanost o kandidátech a samotné volbě. Online vzorek samozřejmě nebyl reprezentativní, proto jsme na závěr projekt podpořili i terénním výzkumem,“ vyjádřil se autor modelu, matematik Karel Janeček. Celkové výsledky online hry Prezident 21 lze najít zde.
Demokracie 21 je jednokolový systém. Proto výzkumné agentury STEM/MARK a Median zpracovaly doplňující terénní průzkum v průběhu prvního kola prezidentské volby. Na vzorku 2 568 respondentů zjišťovaly, jak by volby dopadly s uplatněním zmíněné metody. Vítězství Jiřího Drahoše se na reprezentativním vzorku voličů potvrdilo, na druhém místě se umístil Pavel Fischer, Marek Hilšer skončil třetí. Miloš Zeman vlivem záporných hlasů skončil na páté příčce a nejhůře z kandidátů dopadl Mirek Topolánek.
Záporný hlas jako doplněk proti korupci, populismu a extremismu
„Pro fungování Demokracie 21 je klíčové udělování více hlasů, přičemž všechny mají stejnou váhu: to je zásadní rozdíl oproti jiným podobným metodám. Voliči však mají svobodnou volbu v tom, kolik hlasů využijí. Ti, kteří použijí všechny, mají čistě matematicky větší šanci, že zvítězí někdo z jejich výběru. Naopak voliči, kteří udělí pouze jeden hlas, což v našem průzkumu nejčastěji udělali sympatizanti Miloše Zemana, mají tuto šanci menší, ale to je jejich svobodná volba. Více hlasů umožňuje přesnější vyjádření názoru na cokoli. Záporný hlas je pak doplněk, něco jako takový faktor atraktivity, který v systému může a nemusí být. Užitečný je především ve společnostech, jež mají problém s korupcí, populismem nebo extremismem,“ vysvětluje podstatu systému Janeček.
Efekt více hlasů dobře ilustrují výsledky reprezentativního průzkumu. Pokud bychom vzali v potaz pouze kladné hlasy od voličů, Miloš Zeman by skončil druhý za Jiřím Drahošem především proto, že nedostával mnoho druhých a třetích hlasů od voličů jiných kandidátů. Průzkum dále ukázal, že mezi favority prezidentské volby existoval v době prvního kola významný překryv podporovatelů. Celkem 33 % voličů Miloše Zemana udělilo jeden ze svých dalších hlasů také Jiřímu Drahošovi, opačně to bylo o 5 % méně. Když pak ke kladným hlasům přičteme i hlasy záporné, Miloš Zeman klesá ve výsledcích z druhého místa až na páté, jelikož jich dostal nejvíc ze všech kandidátů. Jiří Drahoš si první místo zachovává díky druhým a třetím hlasům i díky malému množství hlasů záporných. Jediným kandidátem, jenž by v systému Demokracie 21 skončil v minusu, je Mirek Topolánek.
Efekt více hlasů: Všechny hlasy mají stejnou váhu, voliči je ale využívají různě
Aktuálním většinovým systémem prezidentské volby zvítězil Miloš Zeman, ačkoli je silně polarizujícím kandidátem*. Průzkum ukázal, že jeho voliči jsou výrazně vyhranění a méně ochotní sympatizovat s jinými kandidáty. Jak ukazuje graf výše, 83 % účastníků průzkumu využilo možnost udělit více hlasů, záporný hlas pak využilo 77,5 % respondentů. Naopak menšina, 17 % voličů, se rozhodla využít pouze jeden hlas. Dvě třetiny z těchto voličů pak hlasovaly právě pro současného prezidenta. Největší podíl elektorátu, který se drží udělení jednoho hlasu, tvořili voliči KSČM (35 % z nich), lidé se základním vzděláním (28,1 % z nich) a lidé starší 70 let (25,1 % z nich). Naopak lidé s vyšším vzděláním a mladí lidé často rozdělili všechny hlasy, a tedy naplno využili potenciálu systému Demokracie 21.
„Miloš Zeman je perfektním příkladem kontroverzního kandidáta, který by měl v systému Demokracie 21 ztíženou výchozí pozici. Má sice věrný a početný elektorát, kvůli svému vystupování ale není přijatelný pro voliče ostatních kandidátů. V celkovém součtu pozitivních a negativních hlasů se tato skutečnost projeví a přední příčky obsadí kandidáti, na nichž se shodne většina voličů, tudíž Jiří Drahoš, Pavel Fischer nebo Marek Hilšer. Demokracie 21 by měla vliv také na předvolební kampaň kandidátů, ta by byla rozhodně pozitivnější. Miloš Zeman by pravděpodobně vystupoval umírněněji, aby oslovil i jiné než své skalní voliče. Tedy tak, jak se například prezentoval těsně před volbou v závěrečné debatě České televize,“ komentuje další efekt systému Demokracie 21 Janeček.
Rozdělená společnost? Demokracie 21 nabízí systémové řešení
O využití projektu Prezident 21 projevili předběžně zájem už i občané Slovenska, chtějí jeho prostřednictvím s předstihem hledat vhodné kandidáty na post prezidenta před příští přímou volbou. Tuto funkci totiž na začátku projektu nabízela i česká verze stránky, občané mohli navrhovat způsobilé kandidáty až do uzavření kandidátních listin. Na stránce se tak objevilo přes 600 osobností veřejného života. Občanské nominace odhalily například přetrvávající popularitu ekonoma a bývalého kandidáta na prezidenta Jana Švejnara, předsedy SPD Tomia Okamury, předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila nebo poslankyně Miroslavy Němcové. O systém Demokracie 21 začínají mít zájem i politici. „Oslovil nás stávající zastupitel jednoho českého města, že by tam chtěli spustit stránku podobnou Prezident 21 se záměrem vytipovat osobnosti na kandidátku jejich strany před podzimními komunálními volbami. Zájem nás těší, ale ještě jednáme o formálním propojení. Systém Demokracie 21 může sloužit komukoli, nechceme se však spojovat s jedinou politickou stranou nebo hnutím. Jeho využití budeme nabízet všem,“ doplnil ředitel Institutu pro Demokracii 21 Ondřej Koutský.
*V systému Demokracie 21 je silně polarizující ten kandidát, který má největší rozdíl v počtu kladných a záporných hlasů.
Metodika průzkumu
Reprezentativní výzkum populace oprávněných voličů v ČR se uskutečnil ve dnech prvního kola prezidentské volby, tedy 12. a 13. ledna (do 14:00). Zúčastnilo se jej 2 568 respondentů ve věku nad 18 let, kteří byli dotazováni metodou CAPI (osobní dotazování vyškolenými tazateli). Řídila jej společnost STEM/MARK, a. a Median, s.r.o. exkluzivně pro Institut pro Demokracii 21.
Vzorek je reprezentativní pro dospělou populaci ČR podle:
- základních sociodemografických charakteristik (kraj, věk, pohlaví, vzdělání, velikosti obce),
- věk × vzdělání, pohlaví × věk, sociální status respondenta,
- účast a strana volená ve volbách do PSP 2017, účast a volený kandidát v prvním kole prezidentských voleb 2018.
Reprezentativita je zajištěna kvótním výběrem a statistickým dovážením dat.
