Varovné signály, které mnoho lidí ignoruje. Psychická nepohoda začíná tiše

Únava, podrážděnost nebo třeba horší spánek. Věci, které často přičítáme běžnému stresu, mohou být prvními varovnými signály psychické nepohody. „Plíživé příznaky duševní nepohody bývají zrádné tím, že se neprojevují jako jasný psychický problém. Často jde o nenápadné změny v běžném fungování, které přicházejí postupně a člověk si tak na ně zvyká. Nakonec je začne vnímat jako normu,“ varuje psychiatr MUDr. Matěj Kasal z Mindwell. Víte, kdy zpozornět? A jak se psychika odráží ve fyzickém zdraví?

Nenápadné změny, které se stanou novým normálem 

První příznaky duševní nepohody se mohou projevovat velmi postupně, plíživě. Dokonce tak nenápadně, že si lidé sami zprvu neuvědomí, co je příčinou. Dlouhodobý pocit únavy, pokles energie, zhoršený spánek nebo ztrátu zájmu o věci, které je dříve bavily, přičítají zpravidla běžnému stresu. V tom právě spočívá největší riziko – příznaky se začnou jevit jako běžná součást života, nikoliv jako varovný signál těla a mysli a volání o pozornost. „Člověk tyto obtíže začne vnímat jako normální věc, běžnou součást fungování. Ne jako signál, že se něco děje,“ nastiňuje psychiatr MUDr. Matěj Kasal.

Ostatně, první signály většinou ani člověk sám, ani jeho okolí nevnímá jako něco závažného. Zpravidla je interpretuje jako běžný stres nebo únavu, případně je nezaznamená vůbec. Člověk potom obvykle slýchá zjednodušené rady typu „to je jen stres“ nebo „potřebuješ si odpočinout“. Podle odborníků je to dáno tím, že časné příznaky bývají nespecifické a společensky je dnes vysoká míra stresu do určité míry normalizovaná.

Když psychika mluví řečí těla

Projevy psychické zátěže se však mohou projevovat také zcela jinak, než člověk očekává. Mnohdy se třeba začnou ozývat bolesti zad, hlavy nebo zažívací potíže. „Psychické obtíže se velmi často projevují také tělesně. Není to náhoda – psychika a tělo jsou úzce propojené. Stres a psychická zátěž se promítají do fungování autonomního nervového systému, hormonální regulace i imunitních procesů,“ potvrzuje psychiatr Matěj Kasal. „Proto se setkáváme třeba s bolestmi zad, vyčerpáním nebo s bušením srdce. Pro řadu lidí je navíc přijatelnější chápat své obtíže jako fyzické než psychické, což tento mechanismus ještě posiluje,“ upozorňuje lékař.

Lidé rané příznaky podceňují, situaci chtějí zvládnout sami

Ačkoliv jsou prvotní příznaky duševní nepohody nenápadné, mohou zasahovat do pracovního života, vztahů i každodenního fungování. Ostatně, data ukazují, že psychické potíže nejsou okrajovým problémem. Bezmála polovina Čechů se s nimi během života potýká, přesto velká část z nich odbornou pomoc nevyhledá. „I když si lidé své potíže uvědomí, neznamená to automaticky, že vyhledají odbornou pomoc. Běžně je podceňují, mají pocit, že situaci zvládnou sami, nebo se obávají diagnózy a léčby,“ říká psychiatr. Významné jsou podle něj i praktické bariéry, zejména dostupnost péče a časová náročnost. V důsledku toho lidé obvykle přicházejí až ve chvíli, kdy obtíže výrazně naruší jejich fungování.

Čekací doby jsou v řádu měsíců, smysl dávají digitální terapeutické programy

Nedostupnost péče je v Česku dlouhodobým problémem. „Z klinické zkušenosti i dostupných údajů vyplývá, že čekací doby u ambulantních psychiatrů a psychologů se běžně pohybují v řádu týdnů až měsíců. Někde i déle,“ souhlasí Matěj Kasal. Současně však poptávka po péči roste, což situaci dále komplikuje. V tomto kontextu dává smysl rozvoj telemedicíny a digitálních terapeutických nástrojů na principech kognitivně-behaviorální terapie, které mohou fungovat jako dostupný první krok. Umožňují zachytit potíže v časnější fázi a nabídnout pomoc s příznaky.

Nejde o náhradu klasické péče u závažnějších stavů, ale o její doplněk, který může snížit riziko zhoršení stavu. „V Česku jsou součástí plně hrazené péče digitální terapeutické programy Mindwell, což pro mnoho lidí může znamenat rozhodující faktor. Je-li terapie finančně dostupná a pacient nemusí čekat na termín dlouhé měsíce, může to být důležitý impuls potíže aktivně řešit,“ potvrzuje lékař s tím, že povědomí o duševním zdraví se obecně zvyšuje a lidé jsou ochotni své potíže řešit dříve, než tomu bylo v minulosti. Pro část lidí už téma duševního zdraví není tabu.

Lidé se více věnují duševnímu zdraví, chtějí na sobě aktivně pracovatV souvislosti s tím, jak postupně padá hradba mlčení a boří se tabu kolem duševního zdraví, roste také ochota lidí pracovat na sobě a aktivně o své duševní zdraví pečovat. Digitální programy tak mohou plnit i preventivní roli, protože pacienty vedou k lepšímu porozumění vlastním myšlenkám, emocím a reakcím v náročných i běžných životních situacích. „Prostřednictvím edukace, kognitivně-behaviorálních technik a písemné zpětné vazby od terapeuta si mohou lidé osvojit konkrétní strategie. Ty jim pak pomáhají zvládat každodenní zátěž, zmírňovat symptomy, předcházet komplikacím nebo budovat psychologickou gramotnost,“ uzavírá psychiatr Matěj Kasal.