„Vadí mi, když na mě křičíš.“ Terapeutka radí, co dělat, když psychické potíže partnera proměňují vztah

Partnerské vztahy jsou jedním z nejdůležitějších pilířů duševního zdraví. Zároveň bývají první oblastí, kterou mohou duševní problémy jednoho z partnerů narušit. „Psychické potíže se mohou projevovat podrážděností nebo výbušností. Pro druhou stranu to může být náročné, útočnost zraňuje,“ potvrzuje terapeutka Mgr. Jiřina Maršálková. Jak poznat, že potíže ve vztahu jsou ve skutečnosti odrazem úzkosti partnera? A proč může být Valentýn katalyzátorem konfliktu?

Krize vztahu? Možná „jen“ zhoršené duševní zdraví partnera

Máte pocit, že váš vztah prochází krizí? Možná. Nebo se váš partner právě potýká s psychickými problémy, které se plíživě promítají do všech sfér jeho života, váš vztah nevyjímaje. „Jedním z ukazatelů, že se může jednat o vážnější problém, je to, že potíže přetrvávají delší dobu napříč situacemi a promítají se i mimo vztah. Tedy do práce, spánku, energie, nálady i jiných vztahů,“objasňuje terapeutka Mgr. Jiřina Maršálková z Mindwell.

Zároveň to však může fungovat opačně, kdy je krize ve vztahu spouštěčem duševních potíží. Vykolejí nás totiž z pocitu bezpečí. Mezi typické projevy pak patří větší citlivost na kritiku, sebeobviňování se, stažení se, výbuchy emocí či třeba snížená schopnost mluvit o pocitech. „Dlouhodobé potíže mohou být doprovázeny řadou somatických obtíží, například chronickou bolestí zad, trávicími potížemi nebo bolestmi hlavy.“

Úzkost není jen smutek. Může ji provázet podrážděnost a útočnost

S duševními potížemi si lidé často spojují smutek nebo apatii. Méně se však mluví o tom, že se mohou projevovat rovněž podrážděností či výbušností. „Úzkost může mimo jiné signalizovat ztrátu pocitu bezpečí. Útočnost je pak obrannou reakcí,“ vysvětluje terapeutka. Pro partnera však tyto projevy psychických potíží mohou být těžko čitelné a náročné, útočnost totiž zraňuje a může být vnímána jako zlý úmysl. V takovém případě může pomoci oddělit konkrétní chování od člověka jako osoby a popisovat chování bez nálepkování, tedy neříkat „jsi hysterka“, ale „vadí mi, když na mě křičíš“. Pokud komunikace selhává, může být přínosem párová terapie.

Pomáhá naslouchání, nefunguje bagatelizace, tlak a srovnávání

Klíčová je komunikace mezi partnery. Ne pro každého je však snadné se svému protějšku svěřit s duševní nepohodou. V blízkých vztazích jsme totiž nejzranitelnější a nejvíce nám na nich záleží. „Někdo může mít obavu, že na něj partner pak bude pohlížet jinak nebo že jej nepochopí a přijde odsouzení. Přidat se mohou i pocity studu a selhání. Někdy chybí slova, kterými by šlo popsat, co člověk skutečně prožívá,“ souhlasí terapeutka Jiřina Maršálková. „Mlčení ale může vytvářet odstup a nejistotu, která vztah také zatěžuje.“

A jak pomoci partnerovi, který se svěřil? Podle odborníků je účinný především zájem bez nátlaku. Ten může vypadat například takto: „Vidím, že ti není dobře. Můžu pro tebe něco udělat?“ Pomoc spočívá hlavně v trpělivosti, naslouchání bez nevyžádaných rad, v atmosféře důvěry. Co naopak nefunguje, je bagatelizace („To přejde.“), srovnávání s jinými („Milan od Jitky by na ni nikdy nekřičel.“) nebo tlak na výkon („Z čeho jsi unavený? Vždyť jsi dnes nic neudělal.“).

„Když namísto zlehčování nebo odsouzení nabídneme pochopení, otevírá se prostor, ve kterém může přirozeně docházet k hojení vnitřních zranění,” vysvětluje terapeutka s tím, že vztahy, v nichž nechybí soucit, bezpečí a empatie, patří k nejsilnějším ochranným faktorům duševního zdraví.

Valentýnský ideál může zraňovat

Valentýn zesiluje společenský tlak na to, že štěstí má vypadat určitým způsobem – ideálně ve dvou, romanticky a bez problémů. Když k tomu připočítáme únavu, kterou s sebou nese zimní období, málo slunečního svitu a krátké dny, může vzniknout náročné období. „Těm, kteří jsou sami nebo se ve vztahu trápí, to může vyvolávat nebo zesilovat pocity selhání, osamělosti a závisti. Porovnávání v nás pak dokáže vyvolat pochybnosti, jestli jsme ve správném vztahu, případně jestli my sami jsme nastaveni správně,“ potvrzuje terapeutka Jiřina Maršálková s tím, že zde významnou roli hrají sociální sítě. „Ty často vytvářejí iluzi dokonalého vztahu. Přitom ukazují jen pečlivě vybraný výřez reality.“

Klíčem je pečovat o své duševní zdraví. To pak podle odborníků vede k lepší schopnosti zdravě regulovat emoce, komunikovat a zvládat stres, což se pozitivně promítá do vztahu. Postupně ubývá konfliktů, roste pocit bezpečí a blízkosti, snáze nacházíme konstruktivní řešení.Pokud máte pocit, že právě procházíte náročným obdobím, které ovlivňuje vaše nejbližší a vztahy s nimi, nemusíte na to být sami. V Česku existují například digitální terapeutické programy Mindwell. Ty nabízejí prostor pro vyjádření v písemné formě a čas pro zamyšlení se nad tím, co prožíváme. Můžeme se tak k vlastním úvahám a zápiskům vracet a pracovat strukturovaně a vlastním tempem. Příběhy, které program doprovázejí, mohou pomoci lépe porozumět vlastnímu prožívání. „Péče o sebe je zároveň péčí o vztah,“ uzavírá Jiřina Maršálková.