V čem se liší státní a firemní dluhopisy a do kterých se kdy vyplatí investovat?
Investice do dluhopisů může být zajímavou možností, jak zhodnotit svoje finanční prostředky a nenechat je na pospas inflaci. Na trhu se lze setkat nejčastěji s dluhopisy státními a firemními. Ty se od sebe liší jak výnosností, tak rizikem, a každé se hodí pro jinak smýšlejícího investora.
Dluhopis je cenný papír, který zavazuje jeho vydavatele – takzvaného emitenta – vyplatit v dohodnutém termínu majiteli dlužnou částku navýšenou o smluvené úroky. Ve své podstatě se tak jedná o půjčku, prostřednictvím které získává například firma finance na svůj chod či realizaci plánovaných projektů.
Nejčastějšími eminenty bývají státy nebo obchodní korporace. Každý z těchto subjektů nabízí věřitelům jiné lákadlo. „Se státními dluhopisy bývá spojené nižší riziko, ale i nižší výnosnost. Firemní obligace naopak dokáží investorovi nabídnout vyšší úrok za cenu výraznějšího rizika,“ popisuje Michal Diviš ze společnosti Infin.
Státní dluhopisy nejčastěji nakupují velké finanční instituce, jako jsou banky, pojišťovny nebo cizí státy. Drobní investoři si však mohou pořídit spořicí státní dluhopisy. Ty nejčastěji lákají konzervativní střadatele, kteří se spoléhají na jejich stabilitu.
Státní dluhopisy jsou oproti svému firemnímu ekvivalentu osvobozeny od daně z příjmu. Jejich nízké úrokové sazby však mnohdy nedokáží pokrýt inflaci. V případě korporátních dluhopisů lze naopak běžně narazit na výnosy mezi 5 – 10 procenty ročně. Rozhodně se však nedoporučuje vsázet vše na jednu kartu.
Pokud hodlá investor zhodnocovat svůj objem financí, ale zároveň nechce nadmíru riskovat, je ideálním řešením správně diverzifikované portfolio. V takovém podle Michala Diviše najdou uplatnění státní i firemní dluhopisy. „Státní dluhopisy zpravidla v portfoliích plní roli bezpečnostních polštářů. Firemní obligace mohou naopak zajistit vyšší výnosnost vkladu. Klíčem je správně diverzifikovat, protože v investování se sázení jen na jednoho koně nevyplácí,“dodává.
Komerční sdělení
