Syndrom švédské sekretářky trápí až milion Čechů, příčinou je sedavé zaměstnání

Nedostatek vápníku, ale také sedavý způsob života a kancelářská práce. To vše vede k jednomu z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění naší doby – osteoporóze. Takzvaný syndrom švédské sekretářky postihuje, vzhledem k nižší hustotě kostí, až 3x častěji ženy než muže. V současnosti se onemocnění týká až milionu obyvatel České republiky, přičemž zdravotní problémy řeší pouze necelých 20 % pacientů. Podobně jako u ostatních civilizačních onemocnění je důležitá prevence a úprava životního stylu. U osteoporózy je zvlášť důležité zaměřit se na příjem vápníku, vitamínu D a zařadit pohybová cvičení.

Fyzické práce ubývá, přicházejí civilizační onemocnění

Struktura práce se během posledních sto let výrazně změnila. Od fyzické práce se čím dál větší procento lidí uchýlilo k práci v kanceláři za psacím stolem s počítačem. Za poslední století se snížil energetický výdej při práci až o 75 %. S těmito změnami se zvýšil i počet novodobých civilizačních onemocnění, mezi kterými zaujímá osteoporóza přední příčky. Obecně se onemocnění vyskytuje častěji u žen, především kvůli nižší hustotě kostí a postupnému poklesu pohlavního hormonu estrogenu. Z těchto důvodů je osteoporóza často nazývána syndromem švédské sekretářky.

Zlomeniny, léky, obezita nebo kouření jsou spouštěči řídnutí kostí

Kancelářská práce se často spojuje nejen se sedavým zaměstnáním, ale mnohdy se k ní přidružují i další nešvary životního stylu. Například u kuřáků je obecně prokázáno vyšší riziko zlomenin, které souvisejí s nižší kostní hustotou. Navíc se s kouřením často spojují i horší stravovací návyky a zvýšená spotřeba alkoholu. „S nevhodným stravováním souvisí též konzumace potravin, které snižují schopnost vstřebávání vápníku. Jedná se především o živočišné bílkoviny, příjem většího množství cukru, kávy nebo i bílé mouky, což by se mělo omezit,“ upozorňuje Klára Minczinger ze společnosti Generica. Za spouštěče osteoporózy se považuje i užívání některých léků, například kortikoidů nebo léků na potlačení záchvatů.

Dostatek vápníku, vitamínu D a pohybu jsou základem prevence

Každý člověk by měl vzhledem ke svým genetickým dispozicím, ale i druhu zaměstnání, dbát na prevenci řídnutí kostí. Mezi základní doporučení se řadí zaměření pozornosti na příjem vápníku a vitamínu D. „Doporučený denní příjem vápníku se v průběhu života mění. Jiné množství se doporučuje dětem a jiné například těhotným ženám či starším lidem. U dospělého člověka se jedná o zhruba 1000 mg vápníku denně,“ objasňuje Klára Minczinger ze společnosti Generica. Kromě mléčných výrobků, které nemusejí všem lidem vyhovovat, se vápník ve větší míře nachází také v sóji, máku nebo kapustě. Vápník i vitamín D lze účinně doplňovat také formou tablet, které představují přehledné množství denního požadovaného příjmu těchto látek.

Cvičením se zvyšuje přísun minerálních látek, kosti se tak posilují

Odborníci rovněž uvádějí, že nejdůležitějšími vnějšími procesy pro kosti jsou pohyb a fyzická aktivita. Pohyb spouští v kostech důležitý koloběh, při kterém se zvyšuje přísun minerálních látek a dochází k důležité stavbě i udržování kostí. S tím souvisí i neméně významné posilování svalů a kloubů. Pohybové aktivity obecně zlepšují rovnováhu a pomáhají předcházet různým úrazům. V případě řídnutí kostí se doporučuje zařadit aktivity, při nichž člověk zapojuje vlastní váhu těla. Vhodnými jsou kupříkladu pravidelná svižnější chůze alespoň 30 minut denně nebo plavání, při kterém se protáhnou všechny svaly v těle. Alternativu představuje i domácí posilování, například pánve, hýžďových svalů nebo páteře.