Dnes je 15. 12. 2018

Světový den životního prostředí: Češi nemyslí ekologicky, nakupují více vozů a znečišťují vodu léčivy a hormony

Autor: Redakce
Rubrika: Lifestyle
Čvn 22nd, 2014
0 komentářů

Světový den životního prostředí, který se koná 5. června, veřejnosti každoročně připomíná význam ochrany životního prostředí. Znečištění ovzduší, vody, půdy a produkce odpadů se staly klíčovými oblastmi změn nejen ve světě, ale i v tuzemsku. Česko se v současnosti potýká s nárůstem množství elektroodpadu, motorových vozidel a s rizikem znečištění povrchových vod léčivy a hormony.

Ovzduší: počet motorových vozidel během 2 let vzrostl o 3%

Jedním z klíčových environmentálních problémů, se kterým se Česko potýká, je znečištění ovzduší. Problematika znečištěného ovzduší je úzce spjata s vývojem v energetickém sektoru a v průmyslu, s vytápěním domácností a s vývojem v dopravě. Z důvodu neustálého nárůstu automobilové a nákladní silniční dopravy, který je viditelný po roce 1990, vzrůstá také znečištění ovzduší emisemi znečišťujících látek z dopravy. Z aktuální Statistické ročenky životního prostředí 2013 vyplývá, že počet osobních motorových vozidel vzrostl během posledních dvou let zhruba o 3 %. „Zatímco v roce 2011 bylo Ministerstvem dopravy České republiky registrováno zhruba 4, 58 milionů osobních motorových vozidel, v roce 2012 to bylo již o přibližně 130 tisíc vozidel více, tedy zhruba 4, 71 milionů,“ uvedla Tereza Ponocná z Cenia, České informační agentury životního prostředí. Stav znečištěného ovzduší je přitom nejpalčivější v Moravskoslezském kraji. „Dlouhodobě nejpostiženější oblastí je aglomerace Ostrava, Karviná a Třinec,“ upřesnila Ponocná.

Kromě dopravy přispívá ke znečištění ovzduší také sektory veřejné a průmyslové energetiky a lokální zdroje vytápění domácností. „V zimních měsících, především na venkově, vznikají lokální topeniště, kde někteří lidé pálí vše, co za léto nastřádali.Problematickými látkami v kouři jsou hlavně rakovinotvorné polycyklické aromatické uhlovodíky a prachové částice,“ vysvětlil Michal Bittner z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí – Recetox Masarykovy univerzity. I přes pokračující dlouhodobý pokles emisí znečišťujících látek do ovzduší, je podle něj zapotřebí omezit individuální automobilovou dopravu a zpřísnit emisní normy. „Dále je důležité snížit energetickou náročnost, s čímž se pojí podpora šetrnějších způsobů vytápění a pořizování nových kotlů, což například aktuálně běží v programu Zelená úsporám,“ dodal Bittner s tím, že přitom nejjednodušším a nejúčinnějším řešením pro všechny je uskromnit se.

Voda: novou hrozbou se stalo znečištění zbytky léčiv a hormony

Podobně jako v jiných evropských zemích, i v České republice se vyskytuje problém znečištění vody organickými látkami. Nejčastěji se jedná o hnojiva ze zemědělství či odpady z domácností. V poslední době však stále vzrůstá trend znečištění povrchových vod zbytky léčiv či hormonů, především antikoncepcí.„V 70. letech vůbec nebylo známo, že by tyto látky mohly být obsaženy v povrchových vodách či dokonce v pitné vodě. S rozvojem analytických technik se však začalo potvrzovat, že čím dál více druhů těchto látek se v povrchových a pitných vodách opravdu vyskytuje,“ sdělil Michal Bittner z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí – Recetox Masarykovy univerzity.„Ačkoliv jsou podle Světové zdravotnické organizace měřené koncentrace těchto látek v pitné vodě zdraví neškodné, organizace přiznává, že dlouhodobé účinky těchto látek i v tak nízkých koncentracích nejsou známé. Proto je nutné apelovat na preventivní snižování jejich množství, a to především osvětou, aby lidé zbytky nesplachovali či nevylívali, ale vraceli zpět do lékáren,“ doplnil Bittner.

Půda: počet ekologicky hospodařících subjektů se rapidně zvýšil

Kvalita zemědělské půdy v České republice je stále ohrožena. Příčinou jsou nevhodné osevní postupy, nevhodné nebo nadměrné využívání minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, vodní a větrná eroze. Podle odborníků díky těmto příčinám každoročně ubývá zhruba 5 tisíc hektarů orné půdy. Nejen proto se v posledních letech v Česku stal více viditelný trend ekologického zemědělství. „Ze statistik Ministerstva zemědělství České republiky uvedených také ve Zprávě o životním prostředí České republiky 2012 vyplývá, že počet ekologicky hospodařících subjektů během poslední dekády vrostl o více než 500 %.Zatímco v roce 2002 bylo evidováno 721 subjektů, v roce 2012 již 3 934,“ upřesnila Tereza Ponocná z Cenia, České informační agentury životního prostředí. Podle expertů netrápí tuzemskou půdu pouze nízká úrodnost, ale také acidita neboli kyselost půdního prostředí. „Především lesní půda je stále ještě značně poškozena kyselými dešti s následným uvolňováním toxických kovů z druhé poloviny minulého století. Díky tomu je stav českých lesů jedním z nejhorších v celé Evropě,“ objasnil Bittner.

Odpady: produkce elektroodpadu v Česku stagnuje

Vedle znečištění ovzduší, vody a půdy představuje v tuzemsku další problematickou oblast také nakládání s odpady. Podle Českého statistického úřadu se v Česku každoročně vyprodukuje zhruba 30 milionů tun odpadu. Největší produkce odpadů se přitom vyskytuje v hlavním městě Praha, ve Středočeském a Zlínském kraji, kde se množství odpadu přibližuje k hranici 5 milionu tun. Nejnižší produkci odpadu lze naopak nalézt v Karlovarském a Libereckém kraji, kde obyvatelé nevyprodukují více než sto tisíc tun odpadu ročně. Přestože celková produkce v České republice stagnuje, Češi jsou stále lepší v odevzdávání odpadů k recyklaci, a to dokonce i v případě vysloužilých elektrozařízení.Každoročně dochází k nárůstu dodaných elektrozařízení na trh zhruba o 5 %. Moderní elektronika je však vyrobena z lehčích a drobnějších materiálů. Proto se v oblasti sběru elektroodpadu setkáváme s tím, že v celkovém množství na kusy je souhrnný sběr sice navýšen, nicméně váha sesbíraného materiálu stagnuje,“ řekl Petr Kubernát, výkonný ředitel společnosti REMA Systém, která se zabývá zpětným odběrem vysloužilých elektrozařízení. „Je důležité, abychom si nejen prostřednictvím Světového dne životního prostředí neustále připomínali význam ochrany přírody a především se naučili ekologicky chovat,“ doplnil Kubernát.