Dnes je 15. 06. 2024

Sklon, světová strana i kvalita krytiny. Na co dát pozor při umístění fotovoltaiky?

Autor: Redakce
Rubrika: Cestování
Kvě 9th, 2024
0 komentářů

Správné umístění fotovoltaiky je základním předpokladem pro zajištění jejího dobrého výkonu a bezproblémového provozu. Při umístění na střechu je podstatné dbát na její orientaci, sklon, ale i kondici střešní krytiny. Soláry je ale možné umístit i na fasádu, balkón či zahradu. Ve všech případech však má instalace svá pravidla.

V Česku bylo v minulém roce uvedeno do provozu rekordních 82 799 nových solárních elektráren, což je o 49 039 zařízení více než v roce 2022. Největší podíl instalací tvořila fotovoltaika na rodinných domech. Namontováno na ně bylo přibližně 80 000 elektráren. Pokračující růst obliby tohoto alternativního zdroje energie se očekává i letos. Aby se však investice do solárů majiteli vyplatila, je důležité dbát na správné umístění panelů.

Jižní orientace a 35 stupňů

Nejběžnějším místem, kam lidé v případě rodinných domů umisťují solární panely, jsou střechy. U nich je vzhledem k výkonu budoucí fotovoltaiky obecně nejdůležitější zohlednit orientaci, sklon a její zastínění jinými objekty. „Ideální jsou střechy s jižní, případně jihozápadní a jihovýchodní orientací. Nevhodné naopak bývají ty orientované na sever. Důležité je rovněž myslet na vliv okolní zástavby a vegetace. Sousední budovy či stromy mohou plochu v průběhu dne částečně zastiňovat a snižovat tak výkon potenciální fotovoltaiky,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis.

Fotovoltaika se běžně instaluje svisle i vodorovně. Doporučené rozpětí sklonu dosahuje hodnoty 20–50 stupňů. „Maximální výnos přináší sklon 35 stupňů. Fotovoltaické panely umístíte i na plochou střechu, má to však svá pravidla. Při instalaci na vodorovný povrch nebo povrch s příliš malým náklonem je vhodné panely ‚přizvednout‘ do optimálního úhlu pomocí upevňující konstrukce,“ popisuje Drahomíra Zedníčková.

Střecha v dobré kondici

Solární panely je možné montovat na taškové i plechové střechy. Důležité je však brát na zřetel stav konstrukce i krytiny. Jak z pohledu bezpečnosti, tak i výkonu pozdější fotovoltaiky se nevyplatí instalovat panely na staré či poškozené střechy. Hmotnost běžného solárního panelu činí zhruba 20 kilogramů, což je váha, která by pro zdravou střechu neměla představovat problém. Celkové posouzení a samotnou realizaci solárů je však nejjistější nechat na profesionální firmě. Vyplatí se přitom volit prověřené společnosti s kladnými recenzemi. Neodborná instalace totiž může kromě nižšího výkonu elektrárny přinést majiteli domu i další problémy.

„Špatně volené postupy při kotvení konstrukce panelů či vedení kabeláže skrz střechu mohou poškodit hydroizolační vrstvu a později vyústit v problémy se zatékáním. To může být obzvlášť nebezpečné v případě dřevěné konstrukce střechy, která je nejobvyklejší, a je ji třeba chránit před zatečením, průsaky vody nebo zvýšenou vlhkostí, stejně tak jako samotnou stavbu pod střechou,“ upozorňuje Jan Včelák ze společnosti Senzomatic.

Stěny, balkóny i pozemek

Pokud se střecha nehodí pro instalaci fotovoltaiky nebo již na ní není pro panely místo, má majitel nemovitosti i další možnosti, kam soláry umístit. Jednou z nich je fasáda domu. Vhodné jsou v tomto případě pouze ty s jižní orientací. I tak je však nutné počítat s nižším výkonem oproti panelům s ideálním sklonem na střešní krytině. Zejména ráno a navečer u nich totiž bývá problém se zastíněním. Další alternativou jsou balkóny, kde může fotovoltaika sloužit jakožto markýza.

Běžně se rovněž fotovoltaika umisťuje na terasy, garáže či přímo na pozemek. Při volbě poslední zmíněné možnosti je ale důležité zohlednit terén. Na zpevněných plochách mohou být soláry položeny těsně nad podkladem. V případě umístění na zahradě je výhodnější panely umístit na dostatečně vysoké konstrukce tak, aby rostoucí vegetace nevytvářela zastínění, a tím nezapříčinila ztrátu výkonu. Do módy přichází i trend solárních plotů. Ty jsou obvykle tvořeny takzvanými bifaciálními panely usazenými ve speciální konstrukci.

Využít lze i data

Vláda se snaží dlouhodobě motivovat rodiny k pořízení zeleného zdroje energie prostřednictvím řady dotačních programů, jako Nová zelená úsporám. Konkrétní kroky však v daném směru podnikají i některé samosprávy. Moravskoslezský kraj si například za daným účelem nechal vytvořit kompletní mapu oslunění svého území. Ta je pro veřejnost volně dostupná a dokáže zájemcům o fotovoltaiku již v první fázi plánování projektu zodpovědět, zda je jejich střecha, případně pozemek, pro soláry vhodná.

„Analýza oslunění se vytváří za pomoci leteckých snímků a softwarových výpočtů. Zohledňuje samozřejmě veškeré klíčové proměnné včetně vlivu okolní zástavby a vegetace. Lze ji zároveň vytvořit pro všech 365 dní v roce v půlhodinových intervalech,“ popisuje zástupkyně společnosti TopGis, která dílo pro Moravskoslezský kraj vytvářela. Vzhledem k nastolenému trendu zelené energetiky je pravděpodobné, že map oslunění bude pro samosprávy v dalších letech přibývat.