Dnes je 22. 04. 2021

Přeplněných kanceláří ubývá. Nastane přesun obyvatelstva z měst na venkov?

Autor: Redakce
Rubrika: nejčtenější
Bře 24th, 2021
0 komentářů

Pandemie přinutila zaměstnavatele k výrazným změnám. Přeplněné kanceláře jsou minulostí a novým trendem je decentralizace a přesouvání poboček mimo velká města. Jak se na tuto situaci adaptují české firmy?

Prakticky okamžitě po vypuknutí celosvětové pandemie koronaviru SARS-CoV-2 se zásadním způsobem změnily dlouhodobě zažité pracovní zvyklosti. Kvůli ochraně zdraví se požadavky lidí na pracovištích změnily. Firmy a společnosti se zároveň musely přizpůsobit situaci, ve které je shromažďování zaměstnanců na jednom místě tou nejhorší volbou. „Od března 2020 zaznamenáváme ve srovnání s rokem 2019 až čtyřnásobně vyšší počet pracovních nabídek, které umožňují zaměstnancům pracovat na dálku. Zároveň se o šedesát procent zvýšily požadavky samotných uchazečů o takový druh práce. Tento trend bude mít výrazný dlouhodobý dopad na celý trh práce,“ vyjádřila se pro bbc.com Karin Kimbrough, ekonomka sociální sítě LinkedIn.

Změna pracovního prostředí přináší i další přidružené trendy. Dlouhodobě pozorovatelným jevem byla potřeba lidí přesouvat se do velkých měst, v nichž sídlí největší firmy a podniky. Stovky a tisíce zaměstnanců se tísnily v kancelářských či výrobních prostorách na malé rozloze. Tento, ještě donedávna tradiční obraz, se najednou stal nepohodlným. „Oblasti na okrajích velkých měst, případně na venkově, přinášejí relativní bezpečí a klid. Zejména mladí lidé jsou schopni pracovat prakticky odkudkoliv, přičemž jejich práce neztrácí na hodnotě. Důsledkem toho je také jejich ochota stěhovat se na venkov, která jde ruku v ruce s vysokými náklady na bydlení v centrech měst,“ poukazuje na současnou situaci český sociolog Vojtěch Bednář.

Změnu přinese jen dostatek příležitostí

Aby však měli lidé vůbec možnost změnit svůj pracovní, a tím pádem i soukromý styl života, potřebují dostatek příležitostí. V České republice je stále viditelný velký platový rozdíl mezi Prahou a ostatními regiony. Zatímco v hlavním městě dosahuje výška průměrné mzdy 42 898 korun, v dalších třech po ní následujících krajích – Plzeňském, Jihomoravském a Středočeském – se medián základní mzdy pohybuje okolo 35 tisíc korun. I tyto rozdíly se však postupně stírají. „Pro vesnice na periferiích měst a pro sídla v blízkosti dopravních tepen nabízejí uplatnění továrny, výrobní haly a logistická centra. Horší jsou na tom oblasti, které nemají komfortní přístup k velkým městům. Pohled obyvatel venkova na práci tak koresponduje s tím, jak náročné je se do ní dostat,“ vysvětluje Bednář.

Jako pozitivní příklad toho, že i v menších regionech může vzniknout úspěšný projekt, slouží česká farmaceutická a biotechnologická společnost Contipro. Světový lídr v produkci kyseliny hyaluronové sídlí v malé východočeské obci Dolní Dobrouč, která se nachází asi hodinu cesty autem od Pardubic. Contipro se už na začátku svého fungování vydalo cestou podpory regionu a využívá benefity venkova, který poskytuje pohodlí i dostatek prostoru pro rozvoj.

Výhody venkova pocítí zaměstnanci i firma

Vedle obce s  necelými třemi tisíci obyvatel vybudovalo Contipro vlastní výzkumné a vývojové centrum, které se rozprostírá na rozloze téměř čtyř tisíc metrů čtverečních a zaměstnává více než sto odborníků. „Dlouhodobě zastáváme filozofii, že velká města nejsou pupek světa. Ve velkých městech mladí lidé obvykle studují, ale jakmile si založí rodinu, často se chtějí přesunout ke klidnějšímu způsobu života v menším městě či na venkově. Sice jsme se kdysi zabývali myšlenkou přesunu alespoň do Hradce Králové, avšak množství našich zaměstnanců v Dobrouči a okolí už zakořenilo a nám je tam konec konců také výborně,“ říká Zuzana Bubnová, výkonná ředitelka Contipro.

Aby měli pracovníci co nejlepší sociální podmínky, nabízí jim firma několik benefitů. Mají možnost využít zvýhodněné půjčky, které zejména mladí lidé uvítají při řešení bydlení. Ubytování však poskytuje firma také ve vlastní rezidenční zóně, kde si zaměstnanci mohou pronajmout byty. V otázce rozvoje regionu se Contipro zaměřuje i na podporu vzdělání – firma vybudovala a dotuje základní školu, spolupracuje se středními školami a univerzitami a vytvořila vlastní vzdělávací programy. „Inspirací pro naše kroky a cíle je filozofie Tomáše Bati. Velmi nás ovlivnil jeho přístup k zaměstnancům a k rodnému kraji,“ doplňuje Bubnová.

Dalším příkladem firmy, která si za své sídlo zvolila malou obec, je Lomax. Společnost, jež vyrábí a vyváží vrata, žaluzie, rolety a dveře po celé České republice, ale i do zahraničí, má hlavní adresu v obci Bořetice, v níž bydlí jen 1 300 obyvatel. Veškerá výroba se pak odehrává v menších městech za Brnem.

„Lomax vznikl jako klasická malá garážovka v devadesátých letech. O stěhování do Brna jsme ale nikdy neuvažovali. Samozřejmě platí, že mít výrobu mimo velké město má své výhody i nevýhody. Mezi nevýhody patří menší dostupnost, avšak ta má i svou silnou stránku, a tou je věrnost našich zaměstnanců. Pokud u nás začnou pracovat lidé z okolí, zůstanou u nás dlouhé roky často až do důchodu, protože se jim nevyplatí dojíždět do Brna či jinam,“ říká jednatel společnosti Lomax Miroslav Kubík.

Obnoví se po pandemii staré zvyky?

Studie provedená ve Spojeném království potvrdila, že život na venkově je pro lidi zdravější a jejich průměrná délka života se zvyšuje. Důvody lze hledat zejména v menším znečištění, které doplňuje menší stresová zátěž.

Velcí zaměstnavatelé se zároveň shodují na tom, že ani po skončení pandemie se pracovní život nevrátí do starých kolejí. Zdraví a bezpečnost zůstanou prioritami číslo jedna a namísto přeplněných kanceláří budou vznikat menší pobočky. Právě decentralizace výkonu zaměstnání může zajistit potřebnou ochranu pracovníků. „Trend přesunu zaměstnanců mimo centra měst se zcela nezastaví ani po pandemii. Množství lidí investovalo do nemovitostí na venkově a mnohým se takový život jednoduše zalíbí. Na druhou stranu, při každém trendu následují korekce. Můžeme tak očekávat, že i když se řada těch, které pandemie vyslala na venkov, vrátí zpět do měst, množství dalších tu už zůstane,“ uzavírá sociolog Vojtěch Bednář.