Práce pod zemí se bez komunikace neobejde. Brněnské kolektory mají vlastní rádiovou síť, hlídají je i pohybová čidla

Pod brněnskými ulicemi se nachází unikátní 21,5 kilometru rozsáhlá síť staveb, takzvaných kolektorů. Místy až 35 metrů hluboko se v ní ukrývají desítky kilometrů potrubí a kabelů, bez nichž by se infrastruktura metropole neobešla. Veškeré aktivity, které se pod zemí odehrávají, vyžadují komunikaci s vnějším světem. Chybějící mobilní signál zde nahrazuje vlastní rádiová síť. Tu doplňují všudypřítomná čidla a kamerový systém.

Brněnskou kolektorovou síť tvoří primární a sekundární kolektory. Primární kolektory leží 25 až 35 metrů pod povrchem, ty sekundární jsou uloženy 5 až 7 metrů hluboko. Celkem dnes pod moravskou metropolí leží asi 21,5 kilometru kolektorů, v nichž je uloženo více než 49 kilometrů potrubí a přes 190 kilometrů kabelů: vodovodní, parovodní a horkovodní potrubí, splašková a dešťová kanalizace, kabely pro rozvod elektrické energie a také metalické i optické telekomunikační kabely.

Nedílnou součástí kolektorů je pak systém měření a regulace „MaR“, tedy systém předávání informací z instalovaných čidel a jiného bezpečnostního a dohledového zařízení. Pracovníci centrálního dispečinku se díky němu dozvídají o aktuálním dění pod zemí. Jedná se o informace z teplotních, záplavových, vlhkostních a pohybových čidel, koncových spínačů, měření a sledování hladiny či chodu čerpadel.

„Posledním dohledovým a komunikačním zařízením, které je v kolektorech instalováno, je kamerový systém, který slouží k přenosu živého obrazu dění v nich. Tento systém je v plánu v následujících letech rozšířit a doplnit také v sídlištních kolektorech města Brna,“dodává Michael Benža.