Dnes je 22. 10. 2020

Potravinová soběstačnost v Česku – podle odborníků pomůže vyšší produkce ovoce a zeleniny, osvěta či tlak na velké řetězce

Autor: Redakce
Rubrika: nejčtenější
Kvě 25th, 2020
0 komentářů

S koronavirovou krizí v Česku začaly sílit i hlasy po větší potravinové soběstačnosti. Odborníci volají zejména po větší produkci ovoce a zeleniny, rozšíření skladovacích prostor či výraznější osvětě směrem k českým potravinám. Podle obchodníků jsou v tomto směru největší překážkou zahraniční řetězce, které preferují více potravin původem ze zahraničí. Navrhují proto stanovení jasnějších pravidel pro prodej vyššího podílu tuzemských výrobků.

Koronavirová krize oživila v Česku debatu o potravinové soběstačnosti. Ta v tuzemsku, podobně jako v ostatních zemích Evropy není plně zajištěná – zatímco z hlediska mléka, obilí či hovězího masa je Česká republika soběstačná, u jiných surovin je situace horší. Podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska se soběstačnost země například ve výrobě vepřového masa pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 85 procent. Vůbec nejhůř je na tom poté Česko z hlediska brambor či zeleniny, která je typická pro mírné pásmo. Soběstačnost v tomto odvětví dosahuje pouze okolo 30 procent.

Podle expertů se přitom v období nouzového stavu naplno ukázalo, že na tuzemském trhu v tomto směru musí dojít ke zlepšení. „Zajištění potravinové bezpečnosti má být klíčovou prioritou státu. Koronavirová krize zhoršila dostupnost zejména ovoce a zeleniny ze zemí jižní Evropy a ukázala, že si musíme pomoci sami. Pokud bude mít Česká republika dostatek vlastního ovoce a zeleniny, které u nás jde vypěstovat, lze tento problém hravě eliminovat. Potravinovou soběstačnost je nutné řešit i pro případ, že by se vyplnily předpovědi a na podzim přišla druhá vlna epidemie,“ řekl předseda obchodního Družstva CBA Roman Mazák.

Zvýšení produkce zeleniny, skladů i osvěty

Podle odborníků je však nutné věnovat se i jiným aspektům. „V prvé řadě je třeba dobudovat kapacitu skladovacích prostor, aby mohl být spotřebitel zeleninou a ovocem, které lze skladovat, zásobován po delší období kalendářního roku než nyní,“ uvedl agrární analytik Petr Havel. Potřebu investice do tohoto odvětví zdůrazňuje i Zemědělský svaz ČR. Kromě toho usiluje i o podporu pojištění proti hůře pojistitelným rizikům, jako jsou jarní mrazy či sucho, či nutnost omezení dovozu surovin ze zahraničí za podnákladové ceny. Očekává přitom, že v zemích nejvíce zasažených koronavirem poklesne letos produkce ovoce či zeleniny, což bude mít za následek nárůst jejich cen.

Podle Havla by bylo také vhodné navýšit produkci zeleniny ze skleníků, například rajčat a okurek. „Dále je nutné zvýšit efektivitu pěstování zeleniny a ovoce pod širým nebem, a to v podobě kapkových závlah s nižší spotřebou vody a jejím efektivnějším využitím, včetně obohacení vody o pro rostliny potřebné výživné látky,“ doplnil agrární analytik. Jako jednu z překážek nižšího odbytu potravin českého původu vidí i preferenci spotřebitele, který často upřednostní zahraniční výrobek před tuzemským. Podle něj je proto potřeba větší osvěta směrem k preferenci českých výrobků.

Maďarský model

S tím souhlasí i Mazák, podle něj jsou v tomto směru největší překážkou nadnárodní řetězce. „Nemají potřebu akcentovat české potraviny, některé dováží až 90 procent výrobků ze zahraničí. Jako klíč vidíme preferenci tuzemských výrobků, rozlišujeme přitom, zda byly v Česku pouze vyrobeny nebo zda za nimi stojí i firma s českými majiteli. Právě u této skupiny navrhujeme, aby byl její podíl ve všech obchodech v Česku 50 procent. Celkový podíl potravin vyrobených u nás, bez ohledu na vlastnickou strukturu, by pak měl být 80 procent,“ sdělil předseda Družstva CBA.

Částečně se tak shoduje s aktuálním poslaneckým návrhem, podle kterého by mělo českých potravin na pultech obchodů postupně přibývat až do roku 2027, kdy by jejich podíl dosáhnul 85 procent. „Z hlediska výroby potravin pak navrhujeme také inspiraci Maďarskem. Více než 10 let tam platí zákon o privátních výrobcích. Pokud je chce kterýkoliv obchod distribuovat, musí je přednostně nechat vyrobit v Maďarsku, jejich dovoz z jiných států je zakázaný. Pokud to jde v Maďarsku, není důvod proč podobné pravidlo nezavést i v Česku. Potravinové soběstačnosti by to jistě pomohlo,“ doplnil Mazák.

Dotace tuzemským zemědělcům

Ačkoliv se debata o potravinové soběstačnosti v Česku v souvislosti s koronavirem opět rozšířila, ne všichni vnímají tento problém jako hlavní. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka je spíše než se soběstačností potíž se zpracováním základních zemědělských komodit. Česko je totiž v řadě z nich soběstačné, kvůli zpracování na další výrobky je však vyváží do zahraničí a tyto zpracované produkty následně importuje zpět. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěch Bílého však není možné tento proces zastavit. „Je to dáno především svobodou volného trhu, dodavatelsko-odběratelskými vztahy, cenou potravin nebo jen chuťovými preferencemi spotřebitelů,“ uzavřel. 

K větší soběstačnosti se česká vláda zavázala už v rozvojové strategii zemědělství z roku 2016, ve které si mimo jiné vytkla snížení závislosti na dovozech ovoce a zeleniny. Do roku 2030 tak chce navýšit soběstačnost na 75 procent. „Realita je ale přesně opačná. U ovoce jsme jen od vstupu do Evropské unie přišli o deset tisíc hektarů ovocných sadů, přitom Polsko se stalo největším pěstitelem jablek v Evropě. V případě drůbežího a vepřového masa jsme pak přitom nejen nesoběstační, ale situace se navíc stále zhoršuje, jak ukazuje Zpráva o stavu zemědělství za rok 2018,“ doplnil Mazák. 

Jeho slova částečně potvrzuje i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle které se ministerstvu zemědělství nedaří naplňovat cíle, které si v sektoru živočišné výroby vytklo. Naopak stavy hospodářských zvířat a míra soběstačnosti ČR v pokrytí spotřeby hovězího i vepřového masa se podle NKÚ ke konci roku 2017 oproti roku 2015 snížily, přestože se dotace do živočišné výroby od roku 2012 paradoxně zvýšily.

Další prostředky na potravinovou soběstačnost se vláda rozhodla uvolnit na konci března v návaznosti na situaci okolo koronaviru. Mělo by se jednat o 3,3 miliardy korun. „Hlavním smyslem námi navržených opatření je zajištění potravinové soběstačnosti našich obyvatel a podstatné navýšení výrobních kapacit potravinářského průmyslu,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman. Peníze mají jít podle resortu především na pěstování ovoce, zeleniny, brambor nebo chmele a také na chov prasat a drůbeže.