Pokuty za černé skládky loni dosáhly 50 milionů korun, končí tam stavební odpad a vysloužilé elektro
V letních měsících v Česku každoročně přibývá odpadu, který často končí na černých skládkách. Navážení odpadů na pozemky, které k tomu nejsou ze zákona vymezeny, přitom představuje jeden z nejpřísněji trestaných deliktů. Jen za minulý rok za něj byly uděleny pokuty za více než 50 milionů korun. Na černých skládkách se podle aktuálních statistik nejvíce objevuje stavební odpad, pneumatiky a vysloužilé elektrospotřebiče.
Podle České inspekce životního prostředí je v dnešní době v oblasti odpadového hospodářství jedním z nejčastěji trestaných deliktů navážení odpadů na pozemky, které nebyly podle zákona k nakládání s odpady určeny. Jedná se přitom o jeden z nejpřísněji trestaných přestupků, kdy se uložené sankce pohybují obvykle v řádech statisíců korun, v extrémních případech dokonce milionů korun. „V roce 2013 bylo zjištěno a vedeno 96 správních řízení za takové delikty, což představuje zhruba 10 % veškerých správních řízení v oblasti odpadového hospodářství,“ uvedl Lukáš Kůs, vedoucí Odboru odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí. „Uložená částka za tyto delikty přitom představuje více než 50 % z pokut celkově uložených v oblasti nakládání s odpady, tedy více než 50 milionů korun jen za rok 2013,“ upřesnil Kůs.
Černé skládky se v současnosti vyskytují na skrytých místech, kam se dá zároveň vjet autem. Typicky se jedná o pozemky ve vlastnictví obce, nebo fyzických a právnických osob, které se o své pozemky příliš nestarají. „Podle nejnovějších statistik projektu ZmapujTo se na černých skládkách nejčastěji objevuje stavební odpad, velkoobjemový odpad a evergreenem zůstávají pneumatiky a vysloužilé elektrospotřebiče. Velkým problémem těchto skládek je výskyt nebezpečných látek, mezi které patří například azbest, vysloužilé baterie či nádoby s neznámými tekutinami,“ řekl Miroslav Kubásek z iniciativy ZmapujTo.cz, která mapuje černé skládky po celé České republice.
Nebezpečí na černých skládkách kromě stavebního odpadu představuje zejména množství vysloužilých elektrospotřebičů a baterií. „V každé domácnosti či firmě dnes nalezneme velké množství elektroodpadu. Proto je velmi důležité, aby nekončil na černých skládkách. Vedle rizik nebezpečí infekce pro obyvatele a zvířata totiž nesprávné nakládání s elektroodpadem může způsobit kontaminaci půdy nebo znečištění podzemních vod,“ uvedl David Vandrovec, ředitel společnosti Rema Systém, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení.
V posledních letech navíc elektrospotřebiče končí až v 30 % přímo v komunálním odpadu. Lidé se jich přitom mohou zbavit legální cestou a zcela zdarma, například prostřednictvím neziskového projektu Buď líný, který zajišťuje svoz nepotřebných elektrospotřebičů a baterií zdarma, a to přímo z domácností. „Je to mnohem jednodušší způsob, jak zlikvidovat elektrospotřebiče, než je vézt na černou skládku. Navíc tím ušetříme nemalé prostředky za případnou sanaci znečištěného okolí, kdy například z recyklace jedné televize se ušetří přibližně 1 m3 pitné vody, což může jedinci vystačit až na 9 dní obvyklého užívání pitné vody,“ uzavřel Vandrovec.
