Otrav oxidem uhelnatým ubývá. Přispívá k tomu výměna kotlů i monitorování spalin u plynových spotřebičů

Otrava oxidem uhelnatým je nejčastější náhodnou intoxikací. V Česku však těchto případů v posledních letech ubývá, v loňském roce statistiky zaznamenaly v průměru méně než jeden denně. Ještě výrazněji pak klesají počty úmrtí způsobených touto otravou. Podle odborníků pomáhá příznivému vývoji výměna starých kotlů a ohřívačů a také monitorování spalování u spotřebičů. Zároveň však vidí prostor ke zlepšení zejména z hlediska revize komínů. Právě ty mohou být v zimě jednou z možných příčin otravy.

Průměrný počet otrav oxidem uhelnatým se podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) v loňském roce poprvé dostal na méně než jeden případ za den. Statistiky jich evidovaly celkem 364, ještě v roce 2017 jich přitom bylo 484. Podobný vývoj jako v loňském roce lze zatím pozorovat i letos, za první pololetí eviduje ÚZIS 182 případů této intoxikace. Výrazně pozitivní trend pak lze pozorovat i v počtu úmrtí, který postupně klesl ze 79 v roce 2017 až na loňských 49.

Klesající počty otrav oxidem uhelnatým ukazují také statistiky hasičů. Podle nich v loňském roce navíc množství těchto případů poprvé za posledních pět letech kleslo pod hranici 200 za rok. Konkrétně se jednalo o 189 otrav. Jasně nejpostiženějším je dlouhodobě Jihomoravský kraj, za pět let zde hasiči evidují celkem 257 případů. Nejméně, pouze 11 osob otrávených oxidem uhelnatým, jich pak nahlásili hasiči v Jihočeském kraji. Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR však uvádí, že jimi evidovaná čísla za celou republiku jsou jen zlomkem všech případů. Často se totiž stává, že na místo činu vyjíždí pouze záchranná služba nebo policie.

Příznivý vývoj potvrzuje i primář Centra hyperbarické medicíny Městské nemocnice v Ostravě Michal Hájek. „Celkový počet otrav oxidem uhelnatým klesá. Alespoň podle údajů počtů našich pacientů, kterých v posledních pěti letech výrazně ubývá, což je určitě dobře. Pozitivní trendy ukazují i data Českého statistického úřadu, která evidují úmrtí náhodnou otravou plyny a vlivem ohně, kouře či plamenů. Mezi lety 2009 a 2018 kolísá počet úmrtí okolo 110 až 130 osob za rok. V posledních dvou letech v tomto měřeném období přitom došlo k poklesu úmrtí pod hranici stovky – v roce 2017 se jednalo o 92 osob, o rok později pak jen o 85 osob,“ sdělil. 

Výměnu starých zařízení podporují i dotační programy

Klesající počet otrav oxidem uhelnatým má podle odborníků řadu důvodů. „Jedním z klíčových faktorů je postupná výměna starých ohřívačů a kotlů, u kterých může docházet k nedokonalému spalování, za nová zařízení. I díky dotačním programům lze v posledních letech sledovat prudký nárůst obliby kondenzačních kotlů, které nahrazují staré kotle na tuhá paliva. Vliv na tento trend má i skutečnost, že některé kotle na tuhá paliva již nebude možné od roku 2022 používat. Na každý pád to nicméně přispívá menšímu množství intoxikací,“ řekl Ondřej Popelka, vedoucí technického oddělení společnosti Enbra, která se zabývá prodejem, instalací a servisem vytápěcích a ohřívacích systémů. 

• Společnost Enbra jako první v Česku zavádí pro své zaměstnance digitální prohlášení o bezinfekčnosti

Výrazný podíl na otravách oxidem uhelnatým měly v minulosti také ohřívače vody. „Opět se ale jednalo o problém zejména u starých zařízení. V současnosti se tato zařízení osazují teplotní pojistkou spalin, která monitoruje, zda spaliny z hořáku bezpečně odcházejí odtahem do komína. Pokud se tak neděje a spaliny zůstávají v interiéru, hořák spotřebiče se vypne. Zařízení, která jsou vybavena touto pojistkou, mají označení B11BS. V obytných prostorech je možné používat pouze tyto typy spotřebičů,“ doplnil Popelka. Podobně se v tomto směru vyjadřuje i Hájek. „Vliv na klesající počet otrav má určitě používání autonomních hlásičů oxidu uhelnatého v obytných prostorech. Některá města je do komunálních bytů instalují zdarma,“ sdělil.

Podle Popelky i přes pokles intoxikací v posledních letech platí, že nejvíce těchto případů přibývá zpravidla v zimě, kdy lidé obytné prostory více vytápí. Problém proto může představovat i ucpaný komín. „Podobně jako plynové či jiné spotřebiče, i komín by měl procházet pravidelnou revizí. Naše statistiky nicméně ukazují, že kontrolována a pravidelně servisována je pouze třetina komínů. Zde je tedy určitě prostor pro zlepšení,“ doplnil vedoucí technické oddělení společnosti Enbra.

Oxid uhelnatý je plyn bez barvy a zápachu, k otravě tak může dojít velmi lehce. Jeho inhalace je i proto nejčastější náhodnou otravou v Evropě. Základem léčby je přísun dostatečného množství kyslíku postižené osobě, například takzvanou hyperbarickou oxygenoterapií, kdy je kyslík aplikován za vyššího tlaku, než je atmosférický. „V posledních letech se v našem centru léči s otravou oxidem uhelnatým ročně okolo pěti až deseti pacientů. V minulosti to přitom bylo i padesát ročně. Průběhy jsou ale závažné, i s poškozením centrálního nervového systému,“ uzavřel primář Centra hyperbarické medicíny Michal Hájek.