Osobní bankrot řeší jen důsledky, nikoliv příčiny. Poškozeným je nakonec vždy ten, kdo peníze půjčil

V lednu zamířila do Poslanecké sněmovny novela insolvenčního zákona, která mění parametry osobního bankrotu. Stávající podmínku, podle níž musí dlužník uhradit v pěti letech 30 procent svých dluhů, novela doplňuje o další varianty. Nově by bylo možné i sedmileté oddlužení, ve kterém by lidé v dluhové pasti nevrátili v krajním případě nic. Osobní bankrot v principu řeší jen důsledky, a nikoliv příčiny.

Dluhová amnestie a morální hazard

Novela insolvenčního zákona by nově umožnila oddlužení během tří let za předpokladu, že dlužník splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů. Další novou variantou by bylo po sedm let o splácení pohledávek usilovat, což znamená splatit méně než 30 %. Nová legislativa by tak umožnila oddlužení i lidem, kteří nesplňují stávající základní podmínku vyžadující splacení alespoň 30 procent svých dluhů během pěti let. V souvislosti s institutem osobního bankrotu tak často padají pojmy jako dluhová amnestie nebo morální hazard. „Věřitelé se s dlužníky mohou jen obtížně dohodnout na nějakém společném postupu při oddlužení. Jedni v tom totiž vidí amnestii dluhů, druzí neposkytnutí další životní šance,“ uvádí Petr Vencálek, jednatel společnosti BEZ BANKY, specialisty na zajištěné zápůjčky a úvěry.

Rychlé úvěry jsou pro podnikatelé atraktivní, volí alternativy ke klasickým bankovním půjčkám

Splátkový kalendář

V extrémním případě by tak dlužník nemusel splatit nic, zatímco by byl sedm let pod dohledem insolvenčního správce a soudu. Jediným výdajem by byla úhrada nákladů souvisejících s oddlužením, což je především zhruba tisíc korun měsíčně za práci insolvenčního správce. „Je v podstatě jedno, zda se člověk zbaví dluhů za tři, pět, nebo sedm let, a zda zaplatí 30 %, nebo nic. Oddlužením jsou trestáni poctiví poskytovatelé zápůjček a úvěrů. Ti nepoctiví, kteří lákají na nízké úroky a žijí hlavně ze smluvních pokut a jiných sankcí, si vždy najdou cestu, jak ke svým ziskům přijít,“ upozorňuje Petr Vencálek. Podle něj se dluhy mají platit a existuje splátkový kalendář, který se dá zkrátit, či prodloužit. „Pokud si přestaneme lhát do kapsy, pak je naprosto jasné, že poškozený je vždy ten, kdo přišel o peníze,“ dodává Petr Vencálek.

5 otázek, na které si musíte odpovědět, než si vezmete půjčku

Lidé si pořizují věci, které ani nepotřebují

Lidé se do dluhové pasti často dostávají svým nezodpovědným chováním. Ve většině případů totiž nejde o půjčku na „investici“, například do vzdělání, ale velmi snadno si půjčují na spotřebu. Je obecně známo, že v předvánočním období se počet žádostí o půjčky zvyšuje několikanásobně. Lidé si půjčují i na dovolenou a samostatnou kapitolou jsou pak předváděcí akce takzvaných šmejdů. „Marketingová masáž nebo srovnávání se s okolím lidi často nutí pořizovat si věci, které si nemohou dovolit a většinou je ani nepotřebují,“ uvádí Petr Vencálek. Nový zákon o spotřebitelském úvěru přitom v loni díky náročným podmínkám pro získání licence značně pročistil trh od různých úvěrových predátorů. Nově také poskytovatelé musejí přísněji posuzovat schopnost žadatele úvěr splácet. V oblasti finanční gramotnosti však mají Češi stále rezervy. „Řešením není tahat nezodpovědné dlužníky z maléru ex post, nýbrž důsledně vychovávat a vysvětlovat principy fungování peněz již na základních školách,“ uzavírá Petr Vencálek.

Jak se vyhnout dluhové pasti? Odborníci radí: Naučte se šetřit, nečekané výdaje hraďte z rezervy