Dnes je 7. 12. 2024

Náklady českých obchodníků jdou kvůli pandemii do desítek milionů korun. Řešením je zdražení nebo omezení provozu

Autor: Redakce
Rubrika: Komentář
Pro 7th, 2021
0 komentářů

Častější proplácení nemocenské kvůli pandemii znamenalo pro české obchodní sítě náklady v řádech desítek milionů korun. Pro některé prodejny znamenají tyto výdaje existenční riziko. Výsledkem tohoto stavu je nucené plošné zdražování. Hlavním viníkem je přitom polovičatý přístup státu k otázce očkování. Měl být buď maximálně liberální nebo se měl zaměřit na povinnost očkování všech pracovníků státní správy, popisuje ve svém komentáři předseda Družstva CBA Roman Mazák.

Současnou vlnou epidemie trpí i některé české prodejny, řada prodavaček totiž musí kvůli zavlečení infekce zejména dětmi ze školy na nemocenskou. Pro provozovnu to znamená dvě možnosti – buď za nakaženého zaměstnance sehnat adekvátní náhradu, aby obchod mohl fungovat nadále. V takovém případě ale prodejně rostou náklady, neboť musí platit nejen náhradu, ale také zaměstnance v izolaci.

Druhou variantou je nucené omezení pracovní doby, a tedy i samotného provozu, potažmo tržeb a potřebného zisku. Zaměstnance na nemocenské je však potřeba platit i nadále, což u malých prodejen, které jsou ekonomicky na hraně, může být likvidační. V řadě případů se přitom lze u pracovníků setkat s mírným průběhem nákazy, která končí negativním testech po několika dnech. Stát však takový postup včetně rychlejšího návratu do zaměstnání neumožňuje. Raději se snaží ušetřit peníze za kontrolní testy po několika dnech a nutí zaměstnavatele platit v součtu obrovské částky za nemocenskou.

V neposlední řadě to ale nejsou pouze personální náklady. S nuceným uzavřením provozovny se pojí i případné ztráty týkající se čerstvého zboží, které projde datem spotřeby a je dále neprodejné. Nutno přitom dodat, že malé české prodejny mají zhruba 60 procent tržeb z právě prodeje čerstvého zboží.

Existenční problém to může být zejména pro provozovny, které fungují absolutně nezávisle a nemohou se opřít o zázemí širší prodejní sítě. Na druhou stranu i velké sítě musí na vzniklou situaci adekvátně reagovat. Pokud nechtějí ekonomicky oslabenou prodejnu zavírat, mohou ztrátu zalepit jediným možným způsobem – zdražením zboží. Pokud se přitom podíváme na letošní náklady za nadstandardní počty proplacených prvních 14 dnů nemocenské, jdou náklady například naší sítě do desítek milionů korun.

Zároveň lze u zaměstnanců vlivem aktuálního všeobecného zdražování pozorovat touhu po zvýšení mezd. Bez zdražení vlastního sortimentu však nemá samotná síť možnost, jak vyrovnat zvýšené náklady spojené s nemocenskými. Zároveň však síť musí dbát na to, aby zdražení nebylo nijak vysoké, protože by se tím mohla sama připravit o zákazníky.

Liberální přístup nebo povinnost pro státní správu

Důvodem stále vysokého počtu nakažených je nedostatečná proočkovanost v zemi. U firem v našem regionu pozorujeme, že zhruba polovina zaměstnanců je naočkovaná, zatímco druhá nikoliv. Tento výsledek bohužel přímo odpovídá polovičatému přístupu státu k očkování. V jádru byly přitom možné dva jasné přístupy.

První, maximálně liberální, kdy dá stát úplnou volnost všem lidem ohledně toho, zda se chtějí naočkovat či nikoliv. Ruku v ruce s tím ale dá zaměstnavatelům jednoznačné pravomoci a varianty, jakými způsoby případně zvýhodnit očkované pracovníky. To se však dosud nestalo. V současné situaci tak narážíme na to, že jakékoliv doporučování vakcinace ze strany vedení je slepá cesta, která se proti zaměstnavateli ve finále vždy obrátí.

Druhý možný způsob, který mohl stát zvolit a kterým by šel příkladem, by bylo plošné a povinné očkování státní správy. Ať už se jedná o policii, učitele či úředníky. Právě na platy pracovníků státní správy každý pravidelně přispívá. Bylo by tedy naprosto logické, pokud by se tito zaměstnanci museli povinně naočkovat a šli příkladem soukromé sféře. Pokud by odmítli, znamenalo by to ukončení pracovního poměru. Stát měl už dávno postupovat tímto způsobem a jít příkladem. Jak se bez podobného signálu pak mají chovat soukromé firmy? Stejné pravidlo by v takovém případě platilo i pro nezaměstnané osoby a lidi pobírající sociální dávky. Pokud by jim stát nařídil povinnost očkovat se, měl by v případě odmítnutí možnost okamžitě zrušit podporu v nezaměstnanosti nebo sociální dávky.

Stát se však vydal podivnou střední cestou. I nyní si pro povinné očkování zaměstnanců státní správy vybírá pouze některé profese, navíc až od března příštího roku. Do té doby tak nejspíše budeme svědky některých absurdních záležitostí jako nyní – například obchodu s nákazou. Současný stav je bohužel přímým důsledkem nejasného postupu státu, kdy i přes dostupnost vakcíny dochází v důsledku nákazy ke zdražování, potažmo zhoršení potravinové obslužnosti v menších obcích. Pro některé obchodníky to může mít likvidační následky.

Autor komentáře: Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ