Moderní metody IVF riziko předčasného porodu nezvyšují. Mezi negativní vlivy patří vysoký věk, špatná výživa i nemoci, říká lékařka
Ve světě se každoročně narodí až 15 milionů nedonošených dětí. V České republice pak na svět předčasně, tedy před ukončeným 37. týdnem těhotenství, přijde kolem sedmi procent miminek. Nízká porodní hmotnost a nedokončený vývoj dítěte přitom mohou přinést mnoho komplikací. Dnes známe celou řadu faktorů, které k tomuto negativnímu jevu přispívají. O které vlivy se jedná a že moderní metody umělého oplodnění mezi ně nepatří, nastiňuje ve svém komentáři odbornice na reprodukční medicínu MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., z reprodukční kliniky Repromeda.
Důležitým faktorem ovlivňujícím riziko předčasného porodu je bezesporu životospráva těhotné ženy. Nastávající matka by měla důsledně dbát na způsob výživy. Podvýživa sama o sobě patří mezi výrazně rizikové faktory, a to nejen předčasného porodu, ale i potratu. Stejně tak užívání návykových látek a kouření jsou významným předpokladem pro růstovou retardaci plodu i předčasný porod.
Řadu faktorů lze svým přístupem ovlivnit
Těhotná žena by měla do svého jídelníčku zařadit stravu bohatou na foláty neboli vitamín B9, který je známý pro svou schopnost riziko předčasného porodu významně snížit. Najdeme jej například v zelené zelenině jako je okurka, brokolice či špenát, ale i v květáku, řepě, čočce či kvasnicích.
Většina těhotných žen si je vědoma toho, že některé potraviny by naopak měly ze své stravy vyřadit. Důvodů je mnoho a riziko předčasného porodu mezi ně patří též. Jedná se například o výrobky z nepasterizovaného mléka, které zvyšují riziko nákazy takzvanou listeriózou, jež může vést k potratu či brzkému porodu. Stejně tak se nedoporučuje konzumace syrového nebo málo tepelně upraveného masa.
Právě infekce, jako ku příkladu neléčený zánět močového ústrojí, závažné pánevní infekce, již zmíněná nákaza z potravin, ale také zánětlivé procesy kdekoliv v našem těle, jsou závažnou a velmi častou příčinou toho, že si miminko s příchodem na svět pospíší. Základem je proto prevence, pravidelné prohlídky, ale i včasná léčba, pokud už se příznaky objeví.
Mezi další faktory zvyšující míru rizika předčasného porodu, které však nastávající rodiče příliš neovlivní, patří například poruchy vývoje placenty a abnormality dělohy, chromozomové vady a vývojové anomálie plodu, genetická zátěž a také prodělané gynekologické zákroky a operace, které naruší fungování uzávěrového mechanismu děložního hrdla. Pravděpodobnost předčasného porodu roste také s vícečetným těhotenstvím.
Moderní metody IVF nepředstavují zvýšené riziko, dvojčata jsou dnes spíše výjimkou
V minulosti, kdy bylo zvykem transferovat více embryí naráz, představovala nejčastější příčinu vícečetného těhotenství právě asistovaná reprodukce. Za posledních deset let však výrazně roste podíl cyklů, při kterých je přenášeno pouze jedno embryo a k vícečetnému těhotenství tak dochází jen vzácně. Tento trend nastal řízeně právě proto, že vícečetné těhotenství končí předčasným porodem 10–15krát častěji než porod jednoho miminka a termín porodu nastává v průměru o 8–10 týdnů dříve.
Na rozdíl od samic různých živočišných druhů je u ženy vícečetné těhotenství vždy rizikové. Člověk není na takové těhotenství díky evoluci, která vedla ke vzpřímenému postoji a chůzi po dvou končetinách, již dobře adaptován. Důvodem je velké napětí děložní stěny, zkracování děložního hrdla a také předčasný nástup děložních kontrakcí.
Moderní metody IVF riziko předčasného porodu nijak významně nezvyšují. Rizikové jsou spíše přidružené faktory, mezi které patří například vyšší věk nastávajících rodiček, jejich genetické predispozice, chronické nemoci či samotné faktory neplodnosti, pro které léčbu podstoupily. Pokud se u ženy takové okolnosti vyskytují, je těhotenství automaticky považováno za rizikové a nastávající matka je tak v režimu zvýšené péče právě proto, aby se všechna případná rizika snížila na minimum.
– MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., lékařka a ředitelka kliniky Repromeda –
