Dnes je 5. 12. 2024

Kyselina hyaluronová je budoucností v oblasti hojení ran. Díky ní ubývá amputací

Autor: Redakce
Rubrika: Praktické tipy
Říj 29th, 2019
0 komentářů

Výzkum v oblasti medicíny podléhá velmi přísným legislativním opatřením, přesto jde o odvětví, na které je soustředěno mnoho pozornosti. V posledních letech se do popředí dostává doslova zázračná kyselina hyaluronová, která dosud slavila úspěch především v kosmetice. Přitom i díky výzkumu českých vědců proniká do mnoha oblastí medicíny. Kyselina hyaluronová totiž urychluje hojení ran, pomáhá při léčbě kloubů, v oftalmologii a mnoha dalších odvětvích farmaceutického průmyslu.

Kyselina hyaluronová (zkráceně HA) je přirozená stavební a organizační jednotka tkání a vyskytuje se v celém těle. „Právě proto, že kyselina hyaluronová je nedílnou součástí lidského těla, organismus je na tuto látku zvyklý a nijak se jí nebrání. To je jeden z důvodů, proč je proces hojení díky kyselině hyaluronové výrazně usnadněn a zároveň urychlen,“ přibližuje jednu z hlavních výhod HA Vladimír Velebný, zakladatel, a zároveň předseda představenstva firmy Contipro, která se na výzkum a výrobu kyseliny hyaluronové specializuje už téměř třicet let.

Je to právě firma Contipro, která je v českém prostředí v oblasti práce s kyselinou hyaluronovou naprostým hegemonem. Žádná jiná firma u nás neumí HA vyrobit. „Na přelomu osmdesátých a devadesátých let došlo k rozvoji biotechnologické výroby kyseliny hyaluronové. Několik firem ve světě, které působily především v drůbežářském průmyslu, úplně opustilo problematickou výrobu z kohoutích hřebínků. Noví producenti se zaměřili se na proces fermentace, tedy výroby z neškodných bakterií. Touto cestou jsme se vydali i my,“ popisuje začátky své firmy Velebný. Vědecký proces se postupem let neustále zdokonaloval, až do současnosti, kdy vědci z Contipra patří mezi naprostou špičku v oboru.

Kyselina hyaluronová jako budoucnost v oblasti hojení ran

V oblasti hojení ran stála firma před důležitým rozhodnutím — s čím kyselinu hyaluronovou kvůli dezinfekčním vlastnostem míchat. „Ze známých látek má velmi dobré dezinfekční účinky především stříbro. V současné době je nejpoužívanější antimikrobiální látkou při hojení ran, ale pro lidské tělo není kvůli toxickým účinkům ideální. My jsme proto přešli na oktenidin, který se používá dokonce i v ústní dutině. Nyní už ale vyvíjíme zcela nové produkty, u kterých bude desinfekci zajišťovat přímo kyselina hyaluronová. Přišli jsme v našich laboratořích na to, jak ji upravit, aby tuto roli mohla plnit. Ačkoliv jde zatím pouze o koncept, který velmi dobře funguje v laboratoři, mohl by v budoucnosti způsobit doslova revoluci v hojení ran,“ dodává Velebný.

Právě u hojení ran se progres kolem vývoje a výzkumu kyseliny hyaluronové projevuje doslova markantně. Látka se používá i v případech, kdy se v minulosti přistupovalo k amputacím končetin. „Dříve to nešlo jinak. Jakmile se rána nehojila, muselo se k amputaci přistoupit, jinak by hrozil postup infekce do celého těla. Díky výzkumu a vědeckému pokroku ale dnes už víme, že kyselina hyaluronová udržuje ideální prostředí v ráně, přitahuje růstové faktory, reguluje vlhkost, funguje jako stavební jednotka, má protizánětlivé účinky, snižuje bolestivost a aktivně motivuje tělo k vyšší produkci látek potřebných pro hojení. I díky kyselině hyaluronové počet amputací končetin ubývá,“ přibližuje obrovskou hodnotu HA pro medicínu profesor Luboš Sobotka z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Díky nanovláknům bude kyselina hyaluronová dostupnější

Samotná upravená kyselina hyaluronová pořád ještě nestačí, aby zafungovala na kompletní škálu indikací. Proto Contipro vyvinulo speciální výrobu nanovláken, které umožňují regulovat rychlost rozpustnosti hojivého materiálu v těle a zajišťují stabilitu a snadnou skladovatelnost produktu. „Aby toho nebylo málo, nanovlákna ještě navíc zvyšují účinnost přípravku a je proto možné použít méně kyseliny hyaluronové. Většina současných přípravků tak důležitou látku, jakou je pro hojení kyselina hyaluronová, vůbec neobsahuje. Je totiž relativně drahá na výrobu. Po zpracování do nanovláken je ale možné jí použít méně a tím se stane pro pacienty ještě dostupnější,“ uzavírá Velebný.