Dnes je 18. 11. 2019

Jak zlepšit obslužnost venkova potravinami? Obchodníci zmiňují státní dotační program nebo větší integraci

Autor: Redakce
Rubrika: Z trhu
Říj 23rd, 2019
0 komentářů

S klesajícím počtem prodejen na vesnicích se v současnosti snaží bojovat již některé kraje, když nerentabilním obchodům poskytují finanční podporu. Podle tuzemských obchodníků by však byl lepším řešením systém pomoci přímo od státu s jednotnými pravidly. Jako další možnosti řešení zániku nerentabilních prodejen pak uvádějí jejich provoz zaštítěný obcemi či změnu zákona o významné tržní síle. Za nejlepší možnost však považují větší propojení a spolupráci tradičních obchodníků a společné vyjednávání pod jedním jménem.

Zatímco ještě před pár lety měli lidé v tuzemsku možnost nakoupit si přímo ve své obci, dnes musí i kvůli pár položkám často cestovat i několik kilometrů. Podle obchodníků přitom existují v jádru čtyři možná řešení, jak trend klesající potravinové obslužnosti řešit.

Přímé dotace státu obchodníkům

Tím prvním jsou přímé dotace státu, obce či města, kdy daná instituce přispěje přímo obchodníkovi buď na vznik nebo na fungování prodejny. V současnosti se k této variantě kloní již některé kraje, podle posledního průzkumu Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) se to však týká pouze 2,2 procenta všech prodejen tradičního trhu. Předseda obchodního Družstva CBA Roman Mazák zároveň zdůrazňuje, že aby systém této podpory fungoval správně, měl by ho zaštiťovat stát. „Podpora z krajů či obcí může být často zneužitelná například kvůli silným místním známostem. Každý kraj si navíc tuto problematiku řeší po svém, bez jasně dané centrální koncepce a pravidel. Může se tedy stát, že z toho bude profitovat pouze pár klíčových hráčů, zatímco na další se nedostane,“ uvedl.

Systém státní podpory by podle Mazáka naopak mohl disponovat jasně danými pravidly pro celou republiku. Mohl by například obsahovat parametry týkající se výše podpory v návaznosti na počet obyvatel v konkrétní obci. Právě o tomto typu podpory se přitom začíná hovořit i na půdě vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje podle vicepremiéra pro ekonomiku Karla Havlíčka vytvořit systém finanční podpory pro vesnické prodejny, do kterého by měla být zapojena i Českomoravská záruční a rozvojová banka. Podle předsedy AČTO Zdeňka Juračky by v první fázi stačilo vyčlenit zhruba 300 milionů korun, které by se investovaly do udržitelnosti malých obchodů na venkově. Na alokaci částky by se přitom podle něj mohly kromě státu podílet i kraje a města.

Provozování prodejny obcí je zpravidla neefektivní

Druhou možností řešení současné situace je pak otevření a provozování prodejny samotnou obcí. V takovém případě však podle Mazáka existují stále obavy, že by obecní úřad musel dříve či později řešit finanční problémy. Provozování takové prodejny je totiž nezisková, častěji však vyloženě ztrátová záležitost. Ve výsledku by tak obec stejně musela na chod obchodu získat dotace či jiné finanční příspěvky. Obzvlášť pak v případě stavby nové prodejny, která představuje vysokou počáteční investici.

I tyto dotační možnosti přímo pro obce přitom některé kraje zajišťují, výše příspěvků se přitom různí. Zatímco v Plzeňském kraji to může být až 50 tisíc korun, v případě Olomouckého kraje se jedná o dvojnásobek. V loňském roce navíc obcím poskytlo dotaci 20 milionů korun na vznik nových prodejen i ministerstvo pro místní rozvoj. Podle obchodníků to však neřešilo následný ztrátový chod prodejen nebo problémy těch již existujících.

Změna zákona o významné tržní síle

Tuzemským obchodníkům nepomáhá ani současné znění zákona o významné tržní síle. Ačkoliv určitým způsobem reguluje fungování velkých řetězců v Česku, už zapomíná na velké nadnárodní výrobce a jejich chování vůči menším českým distributorům. To je podle zástupců tuzemského maloobchodu často direktivní a znamená nevýhodné podmínky pro odběr zboží. Obchody tak na ně mohou buď přistoupit a na celé věci tratit, nebo je odmítnout a riskovat odliv zákazníků kvůli absenci populárních produktů. Obě varianty přitom mají za následek zánik zejména menších prodejen, které nemohou velkým výrobcům svým obratem absolutně konkurovat.

Naději pro obchodníky měla představovat novela, kterou připravuje ministerstvo zemědělství. V jejím aktuálním znění se však významná tržní síla zmiňuje stále pouze v souvislosti s obchodníky, nikoliv s výrobci. Předseda Družstva CBA doufá, že se situace ještě změní. „Voláme po tom již několik let. V každém prostředí může nastat i varianta přesně opačná, v tomto případě tedy přítomnost velkého nadnárodního výrobce či dodavatele s násobně vyššími tržbami a dominantním postavením, se kterým jedná malý český prodejce, ať už velkoobchod či maloobchod. I na tuto situaci by měl zákon pamatovat, výsledkem je totiž utlačování tuzemského obchodníka,“ doplnil Mazák.

Větší integrace nezávislého trhu zlepší jeho pozici

Čtvrtou a podle Mazáka nejlepší variantou ke zlepšení potravinové obslužnosti venkova by představovalo větší spojení takzvaného nezávislého trhu. Ačkoliv se jeho jednotlivé subjekty sdružují v Asociaci českého tradičního obchodu, zatím do ní nejsou zapojeny všechny. „Pokud se spojí 20 procent trhu, který v Česku existuje, a bude mluvit jedním jménem, přinese to obrovské plusy. Zejména vyjednání výhodnějších podmínek u nadnárodních výrobních společností, a tím i lepší ekonomické výsledky. Potom i prodejna s obratem sto tisíc korun a jednou prodavačkou může být v zisku a fungovat,“ sdělil Mazák.

Podle předsedy Družstva CBA jsou k takové změně nutné dvě věci – vstup alespoň tří dalších subjektů do AČTO a větší integrace v rámci celé asociace. Právě nevýhodné obchodní podmínky mezi velkými dodavateli a malými prodejnami jsou totiž podle něj často důvodem, proč obchody na vesnicích končí. Ilustruje to na situaci velkých řetězců, jimž dodavatelé nabízí lepší podmínky než malým prodejnám, které se s nimi logicky nemohou měřit. „Pokud by malí tuzemští obchodníci mluvili jedním jménem, mají daleko lepší pozici. Ve finále by se tak nemusela řešit potravinová obslužnost venkova, ale naopak by se zastavilo nekontrolovatelné přibývání velkých řetězců. Ty jsou ve finále o desítky až stovky procent dražší než malé prodejny, ovšem pouze proto, že tyto obchůdky neustále mizí, a řetězcům tak nemá kdo cenově konkurovat,“ uzavřel Mazák.