Hurvínkův taťulda Spejbl letos slaví sté narozeniny. Kariéru odstartoval jako artista na hrazdě

Velké uši, holá hlava a plandavý frak jsou nejvýraznějšími rysy, podle kterých dospělí i děti poznají jednu z nejslavnějších českých loutek, taťuldu Spejbla. Letos na podzim uplyne přesně sto let od chvíle, kdy se díky plzeňskému loutkáři Josefu Skupovi poprvé představil divákům. 

K symbolům plzeňského loutkářství však nepatří jen Spejbl, prostořeký Hurvínek nebo chytrolínka Mánička. Více než dvousetletá tradice loutkářství je ve městě stále živá a dodnes baví děti i dospělé, ať už pohádkovými příběhy, nebo zábavnými scénkami s narážkami na současné dění. 

Loutkáři podporovali ducha národního obrození

Historie plzeňského loutkářství sahá až na počátek devatenáctého století, kdy si diváci oblíbili představení kočovných loutkářů, mezi které patřil i Matěj Kopecký. Loutková představení se hrála v češtině a měla důležitou roli v době národního obrození. První stálé loutkové divadlo v Plzni se jmenovalo Škodovo a otevřelo se na konci devatenáctého století. V plzeňském Muzeu loutek, které je nyní uzavřené kvůli protikoronavirovým opatřením, mohou návštěvníci za běžných okolností vidět jeho zrekonstruovanou podobu vytvořenou přesně podle dobových negativů. 

• Šimpanzí slečna Caila z plzeňské zoo už vyráží na průzkumy po výběhu

Na počátku dvacátého století se zrodila první hvězda plzeňské loutkové scény, Kašpárek přezdívaný „revoluční“, který svými kabaretními scénkami s politickým přesahem bavil především dospělé obecenstvo. Za první světové války nosila tato loutka kostým v československých barvách a podporovala národního ducha. Kašpárkovy štiplavé komentáře si odvážně dobíraly „pány z Vídně“ a legendární se stala scénka, při které Kašpárek symbolicky pochovával rakouského dvouhlavého orla celý měsíc před koncem války a s ním spojeným rozpadem Rakouska-Uherska.

Spejbl začínal s Kašpárkem

Loutkovým divadlům se v Plzni dále dařilo a dva roky po skončení války se divákům poprvé představila postava Spejbla, kterou dnes poznávají lidé po celém světě. Na počátku měl Spejbl představovat hospodského žvanila, který všemu rozumí, a ve scénkách mu byl partnerem šprýmař Kašpárek. Přestože byl Spejbl mezi diváky oblíbený, teprve s příchodem Hurvínka dostala představení ty pravé grády a publikum se mohlo potrhat smíchy. Loutku Spejblova syna vyřezal jako překvapení další významný plzeňský loutkář Gustav Nosek. 

Kromě divadelních vystoupení se Spejbl s Hurvínkem objevili také v rozhlase, na gramofonových deskách a v knihách. V roce 1930 Skupa v Plzni založil první profesionální loutkovou scénu v tehdejším Československu. Jeho jméno nese i festival loutkových a alternativních divadel Skupova Plzeň, jehož 34. ročník musel být letos zrušen. 

Humorné scénky roztržitého otce a drzého syna baví děti i dnes. „Někdy je pro nás až překvapivé, ale radostné, že nejmladší návštěvníci postavy Spejbla a Hurvínka většinou znají. Znají také jejich kamarády Máničku a pejska Žeryka. Rodičům a prarodičům patří uznání, že své ratolesti učí o slávě a významu těchto původem plzeňských loutek,“ říká pedagožka Muzea loutek Plzeň Jana Košová. 

Pro loutkáře je důležitý kontakt s publikem

V Plzni za běžných okolností funguje několik profesionálních loutkohereckých souborů, které uvádí díla od známých autorů a také vlastní tvorbu. Kromě toho existují ve městě a okolí desítky, možná i stovky, amatérských souborů. Od roku 1928 vystupuje plzeňský divadelní soubor V Boudě, jenž v představeních pracuje s historickými marionetami na nitích starými i sto let a zároveň se snaží zapojit i moderní a netradiční divadelní formy. 

„Živý kontakt s publikem je pro nás velmi důležitý. Diváci reagují na vzniklé situace, my cítíme jejich odezvu a z toho máme radost. Naše loutkové divadlo převážně navštěvují děti ve věku od dvou do šesti let. Podle toho vybíráme pohádky, dbáme na to, aby hra měla spád, a vymýšlíme příběhy s loutkovými akcemi. Po skončení si děti mohou loutky prohlédnout v zákulisí. Vyzkoušejí jejich ovládání a rodiče si je rádi s loutkami fotografují,“ popsal principál divadla V Boudě Jiří Fiala, který se těší na obnovení představení po skončení protikoronavirových opatření.

5 věcí, které o Spejblovi možná nevíte:

• Jeho křestní jméno je Josef. Podle vzpomínek Josefa Skupy vzniklo jméno zcela spontánně a už mu zůstalo. Pojmenování Spejbl nemá jasný původ, může jít o zkomoleninu výrazu bejbl, což v němčině znamená hlupák nebo popleta.
• V prvním vystoupení po boku Kašpárka Spejbl vystupoval jako cvičenec na hrazdě.
• Před vytvořením dvojice s Hurvínkem Spejbl vystřídal několik partnerů. Kromě Kašpárka to byl například šibal Seligmánek nebo pantáta Vočáhlo a dokonce i loutkový Švejk.
• Za druhé světové války byl Josef Skupa zatčen a loutky Spejbla a Hurvínka skončily v trezoru gestapa. Po osvobození je američtí vojáci vyhodili na smetiště, odkud je zachránil plzeňský školák.
• Spejblovo oblečení do plandavého fraku má podtrhovat jeho charakter maloměstského všeználka, který ale všechno poplete, což podtrhuje jeho obutí do dřeváků.

Informace o dalších plzeňských zajímavostech najdete na webu visitplzen.eu.