Na českém trhu přibývá firem vlastněných Slováky, Poláky či Ukrajinci. Zaměstnanci původ firmy často vnímají

Na českém trhu přibylo v posledních letech výrazně firem, které patří do vlastnictví slovenských, polských či ukrajinských podnikatelů. Počet těchto společnosti se za posledních 7 roků zvýšil o více než 10 tisíc. Ačkoliv zaměstnance působení v zahraničních firmách může lákat, rozhodně se nejedná o železné pravidlo. U společností s českými vlastníky, kterých je stále na trhu okolo 80 procent, totiž oceňují právě jejich původ i větší akceschopnost.

V České republice existovalo ke konci letošního září necelých 490 tisíc firem. Jak ukazují statistiky společnosti CRIF z posledních let, okolo čtyř pětin z nich mělo české majitele. Zhruba dvacetiprocentnímu podílu zahraničních majitelů dlouhodobě vévodí ruští vlastníci, jejich počet však v posledních letech klesá. „Faktorů, díky kterým je mezi zahraničními vlastníky nejvíce těch z Ruska, je více. Od historické souvislosti přes nízkou jazykovou bariéru. Při bližším zkoumání této podnikatelské základny ale zjistíme, že 43 procent ruských firem v Česku nevytváří žádné podnikatelské aktivity,“ uvedla Petra Štěpánová ze společnosti Bisnode, která dlouhodobě sleduje podíl zahraničních vlastníků firem v ČR. Významný je podle Štěpánové také fakt, že prostřednictvím podnikání Rusové mohou získat dlouhodobé povolení k pobytu. Česká republika pak také může sloužit jako brána pro vstup na trhy EU.

Zatímco počet ruských majitelů v posledních letech spíše klesá, vysoký nárůst naopak zaznamenali vlastníci ze sousedských slovanských zemí. Nejvýrazněji přibylo slovenských majitelů, za posledních 7 let o více než 5 000. Zajímavostí přitom je, že u východních sousedů z hlediska zahraničních majitelů firem vedou právě Češi. Firem jimi ovládaných bylo letos v květnu evidováno přes 10 tisíc. Na českém trhu kromě Slováků udělali největší vzestup také Ukrajinci, jejichž podniků zde přibylo přes dva a půl tisíce, a Poláci. V jejich případě to bylo jen o necelé dvě stovky firem méně.

„U polského a slovenského kapitálu může jít o logickou snahu využít vzájemné blízkosti ekonomik a snahy těžit z potenciálu většího trhu. Česká republika má nejvyšší rating ze všech postkomunistických zemí od všech hlavních ratingových agentur, takže tok kapitálu naším směrem je logický. S nízkým zadlužením, vysokou mírou stability a fungujícím právním prostředím jsme dobré místo pro investice,“ řekl analytik společnosti Cyrrus Zdeněk Rosenberg.

Dominantní čeští vlastníci

Sám Rosenberg přitom zdůraznil, že v tuzemských firmách dlouhodobě roste především role českého kapitálu. Jedním z takových příkladů je i strojírenský koncern ZKL, který je v rukách tuzemských vlastníků už od roku 1996. „V minulosti jsme se samozřejmě setkali s ambicemi některých zahraničních subjektů o vstup do naší společnosti, snažíme se ale být věrní tradici a držet podnik v českých rukou,“ uvedl výkonný ředitel společnosti Jiří Prášil mladší.

Právě důvody, proč zahraniční vlastníci působí v českých firmách, mohou být podle odborníků různé. „Vedle zájmu otevřít filiálku či snahy tuzemských firem získat silného zahraničního partnera s majoritním podílem to mohly být i investiční pobídky, geografická výhodnost, určitá míra stability, bezpečnosti nebo v posledních letech ekonomická migrace,“ řekla Štěpánová.

Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, právě původ vlastníků společnosti může být někdy důležitý i pro samotné zaměstnance. „Zájemci o zaměstnání u nás dlouhodobě oceňují právě to, že jsme na rozdíl od řady konkurentů stále ryze českou firmou. Jedním z důvodů je především ovlivňování rozhodovacích věcí. Zatímco u nadnárodní firmy se jedná o velmi zdlouhavý proces, v našem případě je prosazování případných změn i z pozice zaměstnance přece jen jednodušší,“ uvedl Prášil.

S jeho názorem souhlasí i Jiří Jemelka ze společnosti J.I.P pro firmy, která se zabývá podnikovým poradenstvím. „Velikost firmy zpravidla ovlivňuje její akceschopnost. U nadnárodních korporací s centrálou v zahraničí musí být rozhodnutí přijata na několika úrovních managementu. Naproti tomu u menší tuzemské firmy bývá celý proces rychlejší,“ vysvětlil Jemelka.

Další budoucí nárůst

Podle analytika Štěpána Hájka ze společnosti Bossa by měl počet zahraničních vlastníků českých firem v budoucnu dále růst. „Dosavadní politika vlastníků českých firem ze zahraničí žádné výraznější změny nepřinesla a dá se očekávat, že jejich počet bude dále růst. Ovšem zatímco roste počet společností ovládaných zahraničními vlastníky, objem základního kapitálu klesá v posledních letech o desítky miliard ročně. Právě zahraniční kapitál je přitom pro Česko zásadní, jeho další pokles se v tak budoucnu může ukázat jako problém,“ uzavřel Hájek.