Dávejte pozor, kde tankujete. Problematické mohou být pumpy v areálech podniků
Kvalita benzínu a nafty je v Česku dlouhodobě vysoká. Přesto by měli být zákazníci čerpacích stanic obezřetní. U kvality pohonných hmot je ve hře spousta faktorů od distribuce paliv po údržbu a čištění technického zázemí. Rizikem proto mohou být kromě opakovaně pokutovaných pump i nekontrolované čerpací stanice v areálech podniků. Problematické je podle odborníků hlavně dlouhodobé používání nevyhovujícího paliva. Experti proto doporučují tankovat u renomovaných a důvěryhodných čerpacích stanic.
Na kvalitu pohonných hmot se pravidelně zaměřuje Česká obchodní inspekce (ČOI). Dle jejích zjištění byly například v červenci pohonné hmoty zcela bez závad a v srpnu nevyhověl jakostním požadavkům 1 vzorek motorové nafty. „Česká obchodní inspekce se prioritně zaměřuje i na čerpací stanice, kde například delší dobu nebyla na kontrole, nebo zde byl v minulosti zjištěn prodej nejakostního paliva,“ uvádí Jiří Fröhlich, tiskový mluvčí ČOI, s tím, že inspektoři čerpají rovněž z podnětů spotřebitelů. Ti ale obvykle nemají možnost při prodeji závadné palivo objektivně posoudit a rozpoznat. Výjimkou může být například padesátinásobné překročení limitu pro obsah vody v naftě, které ČOI odhalila v loňském roce na základě upozornění spotřebitele. Aktuálně pak ČOI musela zapečetit stojany opakovaně pokutované čerpací stanice na Kroměřížsku kvůli nekvalitnímu benzínu, který obsahoval mechanické nečistoty a velké množství síry.
Při jednorázovém natankování nekvalitního paliva většinou nehrozí žádné fatální poruchy vozidla. „Případné problémy často odezní s dalším dotankováním či při výměně pohonných hmot. Poruchy by se mohly projevit až po dlouhodobém používání stejně nekvalitního paliva,“ upozorňuje Pavel Cimpl, vedoucí odboru řízení jakosti společnosti Čepro, která provozuje síť čerpacích stanic EuroOil. Podle něj by motor v praxi mohly vyřadit pouze významné odchylky v kvalitativních parametrech, jež většinou souvisejí s porušením technologických pravidel při přepravě ze skladu či od výrobce na čerpací stanici. Takováto pochybení zpravidla zasáhnou více zákazníků najednou a jsou spojena se značnými náklady. Pozoruje-li řidič okamžité změny chování motoru po natankování, měl by ihned zastavit vozidlo, nechat ho odtáhnout do servisu a pohonné hmoty reklamovat. „V extrémních případech silné kontaminace paliva vodou nebo i při smíchání benzínu a motorové nafty pocítí řidič důsledky okamžitě a motoru vozidla často hrozí i fatální následky,“ varuje Petr Šindler, tiskový mluvčí společnosti Shell Czech Republic, a. s. „Na problematické palivo může řidiče upozornit například zvýšená hlučnost, kouřivost, typické ‚klepání motoru‘ či dramatický pokles výkonu,“ dodává Šindler.
V Česku je dle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) více než 7 tisíc čerpacích stanic. Něco přes 3 tisíce jsou čerpací stanice s vymezeným přístupem nebo neveřejné čerpací stanice v areálech různých podniků. Mnohdy se jedná o takzvané provozní nádrže určené pro vlastní potřebu dané firmy, na něž se nevztahuje žádná kontrola. „Nelze vyloučit, že u areálových stanic včetně provozních nádrží mohou čerpat pohonné hmoty i zaměstnanci příslušného podniku v rámci programu různých benefitů,“ upozorňuje Václav Loula, odborný tiskový mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). To potvrzuje i Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která umožňuje firmám tankování za jednotné plošné ceny. „Je veřejné tajemství, že lidé tankují často i na pumpách v areálech velkých podniků, nebo dokonce přímo z provozních nádrží, které žádné kontrole nepodléhají,“ domnívá se Damir Duraković. Výdej, respektive prodej pohonných hmot třetím osobám včetně zaměstnanců pro soukromé účely však dle zákona činí z provozní nádrže automaticky čerpací stanici pohonných hmot. Ta by tedy měla plnit zákonem stanovené náležitosti a podléhat kontrole.
Spoléhat na kvalitu nekontrolovaných areálových čerpacích stanic tak může být poměrně riskantní. Je otázkou, v jaké míře se zde dbá na pravidelné odkalování a čištění nádrží, přejímku paliva a údržbu veškeré technologie, jako je tomu u profesionálních distributorů. „Doporučuji proto tankovat u velkých sítí čerpacích stanic, jež mají propracovanou údržbu a kontrolní systémy, mají vlastní dopravu nebo využívají renomovaného přepravce, který rovněž disponuje systémem řízení jakosti,“ uvádí Damir Duraković s tím, že využitím služby plošných cen je možné tankovat kvalitní palivo u renomovaných firem kdekoliv v Česku za podprůměrné ceny. Firmy se tak mohou vyhnout riskantním pokusům o úsporu při tankování u neprověřených pump. Podle Václava Louly z ČAPPO je nákup paliv u konkrétní čerpací stanice též o důvěře. Někteří členové ČAPPO jsou proto zapojeni v dobrovolném systému takzvané Pečetě kvality. Nad rámec svých povinností se podrobují kontrolám nezávislé akreditované laboratoře a na výdejním stojanu je pak umístěna tato Pečeť kvality jako signál, že je palivo v pořádku.
