Dnes je 1. 08. 2021

Chytřejší distribuční soustavy pomohou prosumerům a komunitnímu sdílení energie

Autor: Redakce
Rubrika: Bydlení
Čvc 12th, 2021
0 komentářů

V posledních letech výrazně přibývá domácností či firem, které část své spotřeby pokrývají z vlastního zdroje energie. Se sílícími tlaky na vyšší podíl obnovitelných zdrojů navíc význam těchto aktivních spotřebitelů, takzvaných prosumerů, ještě poroste. Jejich většímu zapojení a například i komunitnímu sdílení energie pomohou modernizované distribuční soustavy.

Termín prosumer je složeninou anglických slov producer a consumer. V češtině se pro něj vžil překlad samospotřebitel, často se ale také setkáváme s označením aktivní spotřebitel energie. V praxi jde zejména o domácnosti a firmy, které všechnu nebo část své spotřeby pokrývají z vlastního zdroje energie, případně přebytečnou elektřinu dokonce dodávají do sítě. „Od zrušení povinnosti mít licenci pro malé solární elektrárny zájem drobných i středních investorů pomalu roste, podporován dotacemi,“ říká Karel Srdečný z poradenské společnosti EkoWATT.

Aktuální trend potvrzuje i Pavel Hrzina z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. „Zájem o obnovitelné zdroje energie a budování energetických řešení je veliký. Ukazuje to i velmi úspěšný dotační program Nová zelená úsporám. Tato chytře nastavená dotace dokázala v posledních letech rozhýbat trh s malými fotovoltaickými systémy,“ říká Pavel Hrzina. V programu Nová zelená úsporám lze na fotovoltaické solární systémy získat dotaci až 150 tisíc korun. Je však třeba na místě spotřebovat alespoň 70 % vyrobené elektřiny. Od podzimu 2021 se v tomto programu očekávají změny směřující k dalšímu zjednodušení dotačních podmínek.

Odborníci se shodují, že trend zvyšujícího se počtu malých fotovoltaických řešení bude v následujících letech pokračovat. Na jedné straně to souvisí se zpřísňováním požadavků na energetickou náročnost budov. „To v praxi znamená, že mnoho novostaveb – od rodinných domků po developerské komplexy – bude muset mít vlastní zdroj energie. Fotovoltaická elektrárna je už dnes jedním z nejčastějších řešení. Dá se čekat, že od roku 2022 bude vznikat jen málo nových budov bez vlastní fotovoltaiky,“ popisuje Karel Srdečný.

Na straně druhé pak stojí zvyšující se tlaky na odklon od výroby elektřiny z fosilních paliv a právě větší zapojení obnovitelných zdrojů energie. „Vzhledem k faktu, že pro instalaci fotovoltaiky jsou nejvýhodnější plochy mírně zvýšené nad terénem, jsou vhodně orientované střechy jasnou volbou. I když zatím není plně rozvinuto sdílení energie napříč komunitou, je už dnes jasné, že každé nevyužité místo pro instalaci FVE je do budoucna chybou,“ vysvětluje Pavel Hrzina z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.

Chytré sítě zajistí stabilitu i přes množství decentralizovaných výrobců elektřiny. Umožní též komunitní sdílení

S výrazným nárůstem aktivních spotřebitelů energie, a tedy i větším podílem malých zdrojů obnovitelné energie souvisí také nutnost modernizovat distribuční soustavy. Takzvané Smart Grids v následujících letech přispějí k tomu, že zvyšující se decentralizace výroby energie nebude mít vliv na stabilitu dodávek i celé sítě. Prvním takovým řešením na českém a slovenském území je přeshraniční projekt ACON, který do roku 2027 realizuje EG.D společně se Západoslovenskou distribučnou (ZSD).

Projekt, jenž vyjde na 270 milionů Eur a z části jej zafinancuje Evropská unie, vedle navýšení kapacit stávajících distribučních soustav přinese i širší zapojení chytrých technologií. „Jde zejména o real-time komunikaci v rámci distribuční soustavy či chytré prvky, jako jsou větrná čidla či smart metery, u samotných spotřebitelů. To umožní distribuci energie v rámci celé distribuční soustavy optimalizovat a efektivně řídit,“ dodává Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D.

Význam budování chytrých sítí v kontextu malých výrobců energie potvrzuje i Pavel Hrzina z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT „Aktivní zákazník energetické sítě, který energii vyrábí i spotřebovává, chytré sítě nezbytně potřebuje. Umožní mu totiž vhodně nakládat s případnými přebytky energie. Je to proto, že základní úrovní chytrých sítí je chytré měření, a bez možnosti kvalitně a ‚chytře‘ měřit toky energie u každého z prosumerů se funkční energetika jednadvacátého století vybudovat nedá,“ vysvětluje.

Chytré sítě navíc aktivním spotřebitelům přinesou i další možnosti nakládání s vyrobenou elektřinou. „Prosumeři nebudou odkázáni jen na to elektřinu sami spotřebovat, případně ukládat do vlastních úložišť či prodávat do sítě. S rozvojem Smart Grids jsou spojené i širší možnosti v oblasti komunitního sdílení – ať již v rámci měst či obcí, nebo i menších celků. Budou moci vznikat lokální energetická centra, v nichž bude například běžnou praxí výhodný prodej přebytků mezi sousedy,“ popisuje Stanislava Sádovská, projektový manažer ZSD pro implementaci projektu ACON.