Dnes je 20. 06. 2024

Čeští zaměstnanci v jazykových dovednostech propadají. Lepší jsou i Rumuni, Bulhaři či Chorvaté

Autor: Redakce
Rubrika: nejčtenější
Kvě 22nd, 2023
0 komentářů
Čeští manažeři narážejí kvůli nedostatku praxe i mizerné jazykové vybavenosti

Podle výzkumu jazykové školy Lingua Centrum ovládá pouze 22 procent českých manažerů některý z cizích jazyků na výborné úrovni. Hůře je na tom v daném směru v Evropské unii pouze Itálie. U řadových zaměstnanců je situace ještě horší. Perfektními dovednostmi v nejlépe ovládané zahraniční řeči se může pochlubit pouze 6 procent z nich, což nás v této kategorii řadí na poslední místo v rámci sedmadvacítky.

Pro manažery firem je v dnešní době obvykle dobrá znalost cizích jazyků naprosto zásadní. Podle průzkumu jazykové školy Lingua Centrum 95 procent Čechů působících na této pracovní pozici alespoň jeden cizí jazyk ovládá. Ne vždy však na odpovídající úrovni. „Z našich dat vyplývá, že pouze 22 procent tuzemských manažerů disponuje v nejlépe ovládaném cizím jazyku dovednostmi na úrovni, kterou lze klasifikovat, jako výbornou. Dalších 37 procent má znalosti průměrné a zbylých 44 procent pak umí pouze základy. V daném ukazateli jsou na tom v rámci zemí sedmadvacítky hůře už jen zástupci managementu v Itálii,“ popisuje Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua Centrum.

Ještě hůře si vede Česko z pohledu jazykové vybavenosti řadových zaměstnanců. Výbornými schopnostmi v některé z cizích řečí se může pochlubit pouze 6 procent pracovníků. V této kategorii se tak naše země mezi členy EU krčí na poslední příčce. K premiantům se v obou zmiňovaných případech naopak řadí Lucembursko, Švédsko, Malta, Litva či Slovinsko.

Vysvětlení, proč Česko zaostává i za státy s výrazně nižší životní úrovní, jako je Rumunsko, Bulharsko či Chorvatsko, není jednoduché podat. „Jedním z důvodů může být limitovaná nabídka kvalitních pracovních příležitostí, která nutí řadu obyvatel těchto zemí hledat si zaměstnání v cizině. V takovém momentě je nutnost ovládat některý z cizích jazyků výrazným hnacím motorem,“ uvádí odbornice na jazykové vzdělávání.

Slabší jazyková vybavenost zaměstnanců může firmy omezovat například při jednání se zahraničními partnery a klienty. Vzhledem ke stále užšímu propojování jednotlivých trhů se tak požadavky firem na schopnosti svých pracovníků na tomto poli neustále posouvají. „Vlivem globalizace manažeři často komunikují s lidmi z různých zemí a kultur, kteří mluví různými jazyky. Schopnost komunikovat s těmito lidmi v jejich mateřském jazyce může být klíčová pro vedení jednání, sestavování týmů a navazování obchodních vztahů. Je také důležité zdůraznit, že jazyková vybavenost ukazuje na kulturní povědomí a toleranci, což jsou v dnešním světě klíčové schopnosti,“ komentuje Petra Turzová z náborové platformy Alfréd Jobs.

V souladu s dlouhodobým trendem

Prezentovaná data z českého firemního prostředí pouze potvrzují dlouhodobý trend, podle něhož tuzemští občané v jazykových dovednostech za zbytkem kontinentu zaostávají. Důvodů tohoto fenoménu je více. „Začneme-li výukou ve školách, tak ta je často soustředěna na gramatiku a memorování slovíček. Pracuje se ve velkých skupinách a žáci pak nemají dostatečný prostor pro to, aby samostatně mluvili. Oproti zahraničí u nás rovněž málokdy v televizi narazíte na film v originálním znění. Český dabing je sice prvotřídní, v tomto ohledu nás však paradoxně brzdí,“dodává ředitelka jazykové školy Lingua Centrum.

Typicky českou chybou vycházející do značné míry z národního naturelu je pak podle odbornice ostych začít mluvit kvůli obavě z možných chyb. V tuzemsku není takzvaný „small talk“ a bezprostřední konverzace natolik běžná, jako například v jižanských kulturách. České mluvčí tak v zahraničí mnohdy předčí cizinci s horší jazykovou vybaveností, kteří se však nebojí aktivně komunikovat.

Přijde v budoucnu zlepšení?

Angličtina je dlouhodobě světovou linguou francou. Podle dat Českého statistického úřadu jsou znalosti v ní mezi Čechy nejslabší zejména u starších generací, které se s její výukou na školách v mládí nesetkaly.

„Dovednosti mládeže v anglickém jazyce se postupně zlepšují. Není to jen díky internetu, počítačovým hrám a sociálním sítím, na nichž se s cizím jazykem potkávají pravidelně, ale svoji roli hraje i přístup rodičů. Ti dnes již většinou chápou, jak důležitá pro jejich děti angličtina v budoucnu bude. Dbají tak výrazněji na to, aby ji nezanedbávaly, a když není výuka ve škole dostatečná, zajišťují jim další jazykové vzdělávání. Pokud přihlédneme k firemnímu prostředí, lze pozitivně hodnotit fakt, že vzrůstá počet společností, které svým zaměstnancům zprostředkovávají firemní jazykové kurzy,“ uzavírá Simona Škurková.