Čeští spotřebitelé více hledí na šíři sortimentu. Spolu s rychlostí je to pro ně klíčový faktor u nákupu potravin

Jedním z klíčových nových trendů v českém maloobchodě je dostatečně široký sortiment, který nabízí konkrétní prodejna. Díky němu proto často předčí i větší diskont v těsné blízkosti pracující s užší nabídkou. Právě rozsah sortimentu je přitom podle zástupců maloobchodu důvodem, proč se lidé v posledních letech vrací do menších prodejen. Ty tak bourají častý předsudek českých spotřebitelů, kteří předpokládají přímou úměru mezi velikostí prodejní plochy a nabídkou.

Rychlost a dostatečná nabídka. To jsou hlavní trendy současného českého maloobchodu a také důvod, proč se tuzemští spotřebitelé v posledních letech vrací do menších prodejen. „Pro obchody s potravinami je v současnosti klíčem k úspěchu šíře sortimentu. Ten by měl dosahovat zhruba 5 tisíc položek, podobné kritérium lze najít i u hobbymarketů, tam se jedná o hranici 15 tisíc položek,“ uvedl předseda maloobchodního Družstva CBA Roman Mazák.

Právě šíře sortimentu totiž podle něj umožňuje prodejnám i v menších městech či obcích směle konkurovat diskontům, které se nacházejí v jejich bezprostřední blízkosti. Ty přitom nabízejí zpravidla dvě základní šíře sortimentu, a to 800 nebo 2000 položek. „Pro běžného zákazníka je to málo. Pokud konkurenční prodejna nabídne násobně početnější rozsah položek, bude jednoduše prosperovat a lidé ji budou preferovat. Ukazují to i naše zkušenosti. Zákazník zkrátka upřednostňuje co nejširší výběr. Pokud si chce nakoupit speciální věci, nemusí jezdit například do velkého supermarketu. Stačí mu i menší formát a rychlý nákup,“ doplnil Mazák.

• Obliba českých potravin u spotřebitelů podle průzkumů roste. Maloobchodníci ovšem upozorňují, že skutečnost může být jiná

Předsudky spojené s velikostí prodejní plochy

Podle Mazáka se přitom v českém prostředí lze stále předsudkem, že větší prodejní plocha má automaticky znamenat širší sortiment. „Záleží na tom, jak obchodník pracuje s celkovým prostorem. Rozhodně to neznamená, že by v malé prodejně bylo méně výběru. Spíše se stává, že v řetězci jsou 3 metry jednoho produktu, zatímco v malé prodejně je vystavený pouze jeden produkt, takzvaný face. Ve výsledku tak naopak může mít malá prodejna i větší výběr,“ doplnil.

V dnešní době lze přitom najít i obchody, které na pouhých 200 metrech čtverečních prodejní plochy oplývají sortimentem o 7 tisících položkách. Podle předsedy Družstva CBA se však jedná o méně časté řešení. „Běžnější je u této výměry rozsah 5 tisíc položek. V každém případě však platí, že zákazník nechce kupovat jeden a ten samý jogurt, párek či vodu. Potřebuje pestrost, v diskontech je pořád jedno a to samé, člověku se to přejí,“ uvedl Mazák.

• Komentář odborníka: Nadnárodní výrobci potravin zatěžují životní prostředí nadbytečnou logistikou

Rychlost nákupu jako významný faktor

Právě malé prodejny jsou přitom podle zástupců tradičního trhu formátem, který čeští spotřebitelé v posledních letech znovu objevují. Jedním z klíčových atributů nákupu je totiž pro ně také úspora času, kterou jim řetězce s velkou prodejní plochou často nedokážou poskytnout. Ačkoliv tedy kritérium šíře sortimentu splňují, kvůli častému bloudění po rozlehlé prodejně zde lidé často stráví více času, než původně zamýšleli.

V posledních 3 letech lze také podle předsedy Družstva CBA pozorovat, že díky příznivé ekonomické situaci jsou lidé ochotní více utrácet. I to se přitom úzce pojí s šířkou sortimentu. „Zákazník rád zkouší nové věci, rozšiřuje si obzory a také se nebojí připlatit si za kvalitnější výrobky. V tom mu opět nahrává širší sortiment, který může poskytovat kromě výrobků standardní kvality i ty prémiové,“ uzavřel.