Dnes je 7. 12. 2022

Anglicismy dominují českému firemnímu prostředí. Jejich znalost může uchazeč o práci zhodnotit již na pohovoru

Autor: Redakce
Rubrika: Lifestyle
Čvn 13th, 2022
0 komentářů

Přejaté anglické výrazy se stále větší měrou vepisují do podoby firemního slangu. Znalost základních anglicismů je tak dnes v řadě profesí jak z pohledu zaměstnavatele, tak ostatních kolegů brána jako samozřejmost. Pokud chce uchazeč zlepšit vyhlídky na zisk pracovní pozice či předejít potenciálním nepříjemným situacím v profesním kolektivu, je důležité disponovat odpovídající znalostí angličtiny, a tím i základních anglicismů.

Přejímání slov z cizích jazyků je jedním ze základních způsobů obohacování slovní zásoby. V průběhu let některé výrazy v českém prostředí natolik zdomácněly, že nás ani nenapadá uvažovat o jejich možném zahraničním původu. Příkladem mohou být slova jako pošta, vzduch, anděl nebo knedlík. Historickým trendem v našich zemích bylo zejména přejímání výrazů ze sousedního německého prostředí či z latiny. Přibližně od devadesátých let minulého století však do češtiny intenzivněji proniká zejména angličtina, která si moderní optikou udržuje pozici světového jazyka.

Praktičtější než vymýšlet ekvivalent

Zásluhou globalizace je světová ekonomika propojená těsněji než kdy dřív. Stejně jako v jiných zemích tak rovněž na českém trhu dominují velké nadnárodní korporáty. I jejich přičiněním se tuzemské pracovní prostředí z pohledu jazyka výrazně poangličtilo. „Firemní slang je protkán anglicismy odjakživa, protože většina společností, které jsou lídry na trhu, čerpá své informace ze zahraničí. Podobně veškeré inovace i publikace předních vědců a odborníků v oboru lze nalézt v prvé řadě v angličtině,“ popisuje Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua Centrum.

Podle Škurkové nemají v českém firemním prostředí místní ekvivalenty anglických výrazů velkou šanci se uchytit. Adopce nového slova do naší mateřštiny totiž obvykle trvá tak dlouho, že je tou dobou již anglický název dávno zažitý a těžko se mění. Svou roli zde hraje rovněž trend jazykové úspornosti. „Pokud je anglický termín přiléhavější a kratší, dostane pokaždé přednost. Ne vždy lze zároveň přijít s výstižným ekvivalentem, a to je právě důvod výskytu mnoha anglicismů ve firemních, zejména korporátních slovnících,“ doplňuje.

Neznalost anglicismů může být handicapem

Anglické výrazy jako brief, deadline, price, onboarding, budget, brand či event se dnes již nejen v businessovém prostředí používají zcela běžně a člověku mohou zkřížit cestu již při hledání nové práce. Ačkoli má potenciální uchazeč dobré znalosti v jiném světovém jazyce, neznalost zmíněných anglicismů dokáže hrát již na pohovoru v jeho neprospěch.

V negativním smyslu se daný handicap projevuje i v pracovním kolektivu. Zaměstnanec, který nerozumí firemnímu slangu protkanému anglicismy, může na ostatní působit nemoderně a zpátečnicky. „V řadě oborů se dnes již anglicismům nedá vyhnout. Pokud kandidát rozumí daným výrazům, působí zkušeněji a sebevědoměji jak na pohovoru, tak následně ve firemním kolektivu. Znalost angličtiny je dnes obecně jedním z klíčových faktorů uplatnění na trhu práce. Proto není nikdy pozdě se v daném směru zdokonalovat,“ doporučuje ředitelka jazykové školy Lingua Centrum.

Angličtino-čeština nejen v IT

Oborem, který je typický výrazným výskytem anglicismů, je tradičně IT sektor. Anglicko-česky či česko-anglicky však dnes běžně mluví i pracovníci například v obchodu a managementu, reklamě či v automotive. Právě v automobilovém průmyslu však v tuzemsku stále mnohdy nezastupitelnou roli hraje i němčina.

Prostřednictvím japonských firem působících na našem území se do firemních slovníků prosazují i výrazy z jazyka této asijské ostrovní země. „Průnik japonských termínů do českého firemního prostředí není tak výrazný jako v případě angličtiny či němčiny, pozorovat jej ale lze. Příkladem mohou být slova jako muda (plýtvání), kaizen (změna k lepšímu) či džidóka (automatizace), uvádí Hana Kloutvorová, japanistka z jazykové školy Lingua Centrum.

I když může množství anglicismů přítomných nejen ve firemním slangu působit na někoho nepřirozeně až invazivně, jde podle Simony Škurkové o přirozený proces. „Přestože to někteří jazykovědci neradi slyší, jsem přesvědčena, že anglicismy budou spolu s dalšími přejatými slovy ze světových jazyků i nadále firemním slovníkům dominovat,“ uzavírá.