Jak se změnil český maloobchod s potravinami od 90. let?
Český maloobchod s potravinami prošel za necelých 30 let zásadními změnami. Zatímco začátkem 90. let mu dominovaly české obchody s malými i většími prodejními plochami, postupný vstup zahraničních řetězců způsobil zánik velké části z nich. Znamenalo to nástup moderního trhu na úkor toho tradičního, který je nyní už dlouhodobě na ústupu.
Začátky 90.let a maloobchod
Zatímco současný spotřebitel si nákup potravin dokáže jen těžko představit bez maloobchodních sítí, začátkem 90. let byla situace značně odlišná. Žádné maloobchodní sítě neexistovaly, místo nich potraviny nabízelo velké množství prodejen, které se s postupující privatizací čím dál častěji převáděly z vlastnictví státu na soukromé české firmy. Podmínkou dražby tehdy byla povinnost zachovat po dobu dvou následujících let prodej základních potravin, pokud byl ve vydražené jednotce zaveden. Kromě toho vznikaly v 90. letech tisíce nových prodejen díky rozvolnění české ekonomiky. Převážně přitom měly opět české vlastníky, často se totiž jednalo o rodinné podniky.
6. června 1991 na český trh vstoupil také první zahraniční řetězec Mana v Jihlavě. Nedlouho poté ho v 90. letech následovaly další zahraniční subjekty, jejich výraznější vliv se však začal projevovat až od roku 1997. Právě v tomto období totiž došlo k výrazné expanzi velkoplošných řetězců různých zahraničních značek. Ty zároveň odkoupily některé české firmy, jež do té doby patřily v maloobchodu mezi nejvýznamnější. Ve výsledku to kromě postupného převodu na zahraniční vlastníky znamenalo také pozvolné vytlačování menších prodejen tradičního maloobchodu a zánik velké části z nich. Ty, které se zachovaly, se pak začaly seskupovat do tradičních maloobchodních sítí. Jednou z nich je též Družstvo CBA, které vzniklo v roce 2003. Podle jeho předsedy Romana Mazáka udělal stát v 90. letech chybu, když do vstupu zahraničních řetězců nijak nezasáhnul. „Trh měl být jasně regulován už tehdy. V jiných státech si zahraniční řetězce na trh hned nepustili. Nechali nejdřív vyvinout domácí obchod, pak teprve dovolili zahraničním společnostem v omezené míře vstoupit na trh a stanovili jim podmínky,“ řekl.
Změnila se efektivita provozu do měst
Spolu s příchodem řetězců se změnila rovněž efektivita provozu prodejen s potravinami. Zatímco začátkem 90. let byly efektivní především prodejny na venkově, na přelomu tisíciletí je v tomto ohledu předstihly obchody ve městech. Tento jev se postupem času projevil i na množství různých typů prodejen. Zatímco ty, které jsou začleněné do tradičního trhu, zaznamenaly od roku 2001 více než třetinový pokles, počet hypermarketů se za stejné období téměř zpětinásobil. Výrazné změny lze sledovat i na vlastnické struktuře maloobchodních společností, kdy všechny velké řetězce patří zahraničním firmám. 25 roků nazpět naopak v tomto ohledu jasně vedli čeští vlastníci. Nebyl to však pouze maloobchod, který se od počátku 90. let zásadně proměnil. „Velkoobchodů jako pilířů maloobchodních sítí se do dnešního dne zachovalo jen asi 1 %. Z 1000 tehdejších velkoobchodů tak dnes zůstalo asi 10,“ řekl Mazák.
V Česku ubývá obchodů s potravinami. Za posledních 16 let se jejich počet snížil o více než 7 tisíc
I když teď oslabuje, tak díky vysoké kvalitě potravin může tradiční český obchod v budoucnu posílit
Podle něj se současná nelichotivá situace tradičního trhu dá zvrátit jen těžko. „V České republice není pro tento druh podnikání vhodné prostředí. Ze strany vlády nepřichází žádná pomoc, spíše jen další a další omezení. Na druhou stranu se dá ale čekat i úbytek řetězců. Jejich koncentrace je tak vysoká, že není možné, aby se všechny na trhu udržely. Buď se navzájem skoupí, nebo pobočky zavřou,“ uzavřel Mazák.
