Zlato je věčné, nekvalitní stříbro černá a perly jsou pro babičky. Znáte tyto mýty?
Perly nosí jen nevěsty nebo babičky, zlato je nezničitelné a stříbro je nekvalitní, pokud zčerná. Svět šperků opřádají mýty, které se dědí stejně jako rodinné prsteny. V době, kdy se čím dál více lidí obrací k poctivému řemeslu a vybírá šperky nejen srdcem, ale i hlavou, je na čase si říct, co je pravda a co už dávno neplatí. Pojďme rozbít nejčastější mýty a omyly, které o špercích kolují.
Mýtus č. 1: Kvalitní stříbro nikdy nezčerná
Stříbrné šperky se těší mimořádné oblibě, protože jsou moderní, kvalitní a cenově dostupné. Ani stříbru se však nevyhnula řada mýtů. Mnoho lidí si například stále myslí, že pokud stříbrný šperk zčerná, je to známka nízké kvality materiálu. Ve skutečnosti zčernání není důsledkem vady, ale oxidace, což je přirozená vlastnost tohoto kovu. „Jedná se o běžnou reakci stříbra na vlhkost, kontakt s pokožkou, potem nebo třeba mazem. Je to přirozený jev. Šperk není zničený, stačí ho vyčistit měkkým hadříkem nebo roztokem. Oxidaci však můžete zpomalit správným skladováním a tím, že šperky nebudete vystavovat nadměrné vlhkosti,“ radí Dominika Šťovíčková, spoluzakladatelka české šperkařské značky USHI, která se specializuje na výrobu originálních stříbrných náušnic bez obsahu niklu. Proti černání pomůže také ošetření stříbrného šperku vrstvou vzácného rhodia. To při kontaktu s vlhkostí a chemickými prvky v ovzduší nečerná, a zároveň tvoří ochranný plášť proti poškrábání.
Mýtus č. 2: Zlato je věčné a má tři přirozené barvy
Zlato si vypěstovalo pověst nezničitelného kovu. Pravda je však taková, že čím vyšší ryzost, tím je měkčí a náchylnější k poškrábání. Například šperk z 24karátového zlata (tedy téměř čistého) je tak měkký, že se snadno deformuje i při běžném nošení. Ve šperkařství se proto používá zejména zlato 14karátové, případně 18karátové, které je odolnější a praktičtější. Navíc, i zlato potřebuje vhodnou péči, protože je citlivé na kosmetiku, parfémy i chemii. Dalším častým omylem je tvrzení, že existují tři přirozené odstíny zlata: žluté, bílé a růžové. Ve skutečnosti má tento drahý kov jen jednu přirozenou barvu, a to žlutou. Bílé odstíny vznikají příměsí dalších kovů, například palladia či stříbra, růžové pak přídavkem mědi.
Mýtus č. 3: Perly jsou jen pro nevěsty nebo babičky a vznikají samy od sebe
Perly měly po dlouhá léta nálepku svatebního či retro šperku. Dnes se z nich ale stává velmi trendy doplněk pro každodenní nošení. Jsou elegantní, vznešené a někteří lidé jim připisují až magické vlastnosti. Naši předkové například věřili, že mají božský původ (považovali je za slzy bohů, které dopadly až na mořské dno), a domnívali se, že své nositele dokážou uchránit před negativní energií. Bez ohledu na pověsti jsou perly skutečně fascinující. Je to jediný drahokam, který tvoří živí tvorové. Navíc neexistují dvě identické perly, každá je jedinečná. Mezi nejdražší patří mořské perly Akoya, jež mají téměř dokonale kulatý tvar, zajímavé jsou též tahitské perly s přírodně černou barvou. Za nejvzácnější jsou pak považovány perly z jižního Pacifiku nabízející širokou škálu odstínů od bílé až po růžovou. Mezi některými lidmi dodnes panuje přesvědčení, že perly vznikají pouze přirozeně, což není pravda. Přírodní pravé perly jsou velmi vzácné a jejich cena je astronomická, proto většina dnešních perel pochází z kultivace. Ta probíhá tak, že člověk vloží do schránky perlorodky umělé jádro z perleti. Perlorodka začne v rámci obranného mechanismu tuto látku obalovat vrstvami perleti, čímž následně vznikne skutečná perla.
Mýtus č. 4: Čím dražší, tím lepší
Řada lidí je přesvědčena, že čím vyšší cenovka, tím kvalitnější šperk. Cena ovšem neodráží pouze materiál a způsob zpracování, ale také značku nebo marketing. To, že se šperk pyšní cenovkou ve výši několika tisíc korun, tedy ještě nemusí nutně odrážet jeho kvalitu. Skutečně hodnotný šperk poznáte podle řemeslného zpracování, složení (například neobsahuje alergenní nikl nebo je rhodiovaný) či puncu. „Pokud chcete mít jistotu, že si pořizujete šperk u ověřeného a kvalitního dodavatele, zkontrolujte si v první řadě registraci na puncovním úřadě. Ta výrobce zavazuje dodržovat zákony a předpisy související s garancí kvality. Také si zkontrolujte puncovní značku, která ošetřuje původ i ryzost kovu,“doporučuje Dominika Šťovíčková. Stříbrný šperk by měl mít označení 925/1000, což znamená, že obsahuje 92,5 % stříbra a 7,5 % jiného kovu pro zvýšení tvrdosti a pevnosti materiálu. Zlato má značku 585/1000 (odolné 14karátové), případně 750/1000 (18karátové). Kvalitní šperk poznáte rovněž podle hladkého povrchu bez škrábanců nebo stop po leštění, precizně zpracovaného a pevného zapínání a pečlivě usazených kamenů.
Zde si můžete stáhnout fotografie zlatých, stříbrných a rosegold šperků.
