Ze staré lednice mohou unikat freony. Lidstvu může hrozit nárůst onemocnění tuberkulózou či šedý oční zákal

Rakovina kůže, šedý oční zákal či kontaminace půdy a vody. To tvoří jen zlomek z toho, co se může stát, pokud nebudeme s vysloužilými elektrozařízeními a bateriemi zacházet ekologicky a šetrně. Přestože jsou elektronické spotřebiče, jako lednice, rádio nebo počítač, nepostradatelnou součástí našich životů, při špatném zacházení a likvidaci mohou mít katastrofické následky. Právě několik z nich Vám představíme v následujícím článku.

Chemické prvky obsažené ve starých lednicích zvyšují riziko onemocnění kůže a zraku

Každý den se v tuzemsku z provozu vyřadí zhruba tisíc starých ledniček, které obsahují nebezpečné freony. V případě, že nedojde k ekologické a odborné likvidaci, uniknou freony do atmosféry, kde ničí ozonovou vrstvu. Právě ta nás chrání před škodlivým UV zářením, které zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže a poškození zraku. Podle zprávy, kterou publikovalo OSN pro životní prostředí UNEP, vědci odhadují, že každé procento snížení obsahu ozonu v ozonové vrstvě vyvolá zvýšení intenzity Ultrafialového záření typu B o 2 %. Díky tomu se zvýší výskyt rakoviny kůže o 3 až 6 % a dochází k přírůstku 100 až 150 tisíc případů šedého očního zákalu ročně. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace může vystavení slunečnímu záření způsobovat nebo přispívat k tomuto oslepnutí až z 20 %. To se týká především Indie, Pákistánu a dalších zemí blízko rovníku, kde se šedý zákal nejvíce vyskytuje.

UV záření ničí lidskou imunitu, mohou se rozšířit infekce

V důsledku narušení klimatického systému se zvýší koncentrace skleníkových plynů. Skleníkový efekt a následná změna klimatu by pak mohly způsobit nové epidemie tropických chorob v oblastech, kde se dosud nevyskytují. Snížením stratosférického ozónu dojde ke zvýšení výskytu UV záření. Ultrafialové záření typu B zvyšuje nejen riziko rakoviny kůže a poškození zraku, má také negativní vliv na lidský imunitní systém. Ten totiž ztrácí v důsledku nadměrného ultrafialového záření svou ochrannou schopnost, což může mít za následek rozšíření a častější výskyt osýpek, infekčních oparů a tuberkulózy. Snížená imunita rovněž zvyšuje riziko nádorů, ale i řady oportunních infekcí, například virových.

Toxické látky mohou kontaminovat půdu a vodu

Vysloužilé elektrospotřebiče mohou při neodborném nakládání uvolňovat různé toxické kovy a jiné škodlivé látky. Staré počítače s klasickými monitory mohou například obsahovat olovo. Rtuť se zase může vyskytovat ve výbojkách, zářivkách a kadmium lze nalézt v akumulátorech. I v současné době se však často setkáváme s tím, že vyřazená elektrozařízení včetně baterií zvláště malých rozměrů, stále končí ve směsném komunálním odpadu. Pokud staré elektrospotřebiče vyhodíme do přírody, škodlivé látky se mohou působením deště, sněhu nebo dokonce mechanickým poškozením uvolnit rovnou do půdy nebo vody. „Například úsporné zářivky mohou být vážnou ekologickou hrozbou, protože obsahují jedovatou rtuť. Ačkoli je její množství v úsporných zářivkách relativně malé, jedna rozbitá zářivka dokáže na skládce znečistit až 10 tisíc litrů vody,“ vysvětluje David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení a baterií. „Rtuť je silně toxická látka. Za určitých podmínek může 1 mg rtuti znečistit až 20 tisíc litrů vody,“ dodal Vandrovec.

Hrozí vyčerpání nerostných surovin a vodních zdrojů

Na jednoho obyvatele Evropy se za rok spotřebuje 16 tun nerostných surovin, z čehož polovinu tvoří odpad, ze kterého se poté další polovina skládkuje. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že jeden obyvatel České republiky spotřebuje za život průměrně 352 tun uhlí, 48 tun rud a 60 tun ropy. Vzhledem k tomu, že se spotřeba surovin a vodních zdrojů neustále zvyšuje, je nutné se zaměřit na snížení celkové spotřeby, ale i recyklaci, která má z hlediska ochrany životního prostředí velký význam. „Recyklace elektrospotřebičů včetně baterií a zpětné využití takto získaných materiálů snižuje nutnost těžby nových surovin nebo spotřebu vody. Díky recyklaci jedné lednice lze například ušetřit 18 kilogramů železa, 10 kilogramů plastů nebo 1 kilogram hliníku,“ sdělil David Vandrovec ze skupiny REMA, která zdarma zajišťuje svoz a ekologické zpracování elektrozařízení a baterií z domácností, ale i z firem, škol a obcí. Hlavní problém přitom nespočívá v tom, že dnes vlastníme různé elektrospotřebiče, ale že je po skončení jejich životnosti nerecyklujeme nebo je protizákonně demontujeme. Každé vysloužilé elektrozařízení je potřeba předat odborné firmě, která provede šetrnou ekologickou likvidaci. „Občané je mohou zcela zdarma odevzdat na místech zpětného odběru, která jsou kupříkladu v prodejnách elektra, kde mohou lidé při nákupu modernějšího elektrospotřebiče odevzdat ten starý. Dále pak na obcích, ve firmách, školách či prostřednictvím mobilních svozů přímo z domácností, které zaštiťuje projekt Buď líný,“ dodal Vandrovec s tím, že je to pro mnoho občanů nejpohodlnější způsob, jak se zapojit do ekologické likvidace vysloužilých elektrozařízení a baterií.