Zájem o domácí fotovoltaická řešení stále roste. Se zvyšujícím se podílem aktivních spotřebitelů počítají i chytré distribuční soustavy
Zájem o domácí fotovoltaická řešení a menší závislost na dodávkách elektřiny je v Česku stále větší. Dotační program Nová zelená úsporám meziročně zaznamenal o 70 procent více žádostí a další růst se očekává i letos. S větším podílem aktivních spotřebitelů počítají i distributoři, kteří již začali s modernizací soustav na Smart Grids. Díky nim se majitelům domácích fotovoltaik otevřou další možnosti jejich využití.
Rostoucí obliba fotovoltaických řešení na rodinných domech je v Česku spojena zejména s úspěšným dotačním programem Nová zelená úsporám. Za 7 let jeho trvání lidé podali více než 23 tisíc žádostí o dotaci na fotovoltaické systémy. Vyplaceno již bylo 16 tisíc z nich, přičemž celkově se jednalo o 2 miliardy korun. Průměrná výše dotace na pořízení zmíněného řešení je přitom 122 tisíc korun.
„Zájem o dotace kontinuálně roste, přesto byl tento rok skutečně přelomový, jelikož meziroční nárůst v počtu přijatých žádostí byl více než sedmdesátiprocentní. Příjem žádostí v nové etapě programu Nová zelená úsporám odstartoval teprve před měsícem a přijato je již na 2 700 žádostí, z toho přibližně třicet procent se týká fotovoltaických systémů. Čísla tedy naznačují, že kontinuální růst zájmu v této oblasti bude i nadále pokračovat,“ říká mluvčí Státního fondu životního prostředí ČR Lucie Früblingová.
Zájem o domácí fotovoltaiky potvrzují data Solární asociace, podle nichž vzniklo v Česku za prvních šest měsíců roku 2021 celkem 3 859 nových projektů využívajících fotovoltaiku s kombinovaným výkonem 25,2 megawattu. Drtivá většina těchto projektů měla výkon menší než 10 kilowattů a jednalo se především o řešení na střechách rodinných domů. Vzrůstající množství drobných výrobců energie si uvědomují i provozovatelé distribučních soustav. „Je to důležitý faktor, který bude v dalších letech stále posilovat a v rámci distribučních soustav je třeba s ním počítat. Nastupující trend inteligentních sítí – Smart Grids – tomu jde v mnoha ohledech naproti. Díky jejich modernizaci a výrazně větší kapacitě bude v následujících letech možné připojovat do soustav daleko větší množství obnovitelných zdrojů energie. Zapojení dalších chytrých prvků pak umožní jejich efektivní řízení a zajistí stabilitu celé sítě, takže ji neohrozí případné výkyvy ve výrobě,“ popisuje Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D.
V rámci projektu ACON, který vzniká v přeshraniční spolupráci EG.D a Západoslovenské distribučné (ZSD), se již s budováním Smart Grids na části území Česka a Slovenska začalo. Jejich stěžejním benefitem pro majitele domácích fotovoltaik bude zejména větší kontrola nad vlastní spotřebou a její plánování z hlediska podílu zapojení energie ze slunce i ze sítě. „Vedle toho ale inteligentní distribuční soustavy otvírají dveře i k nakládání s případnými přebytky při výrobě. Energii půjde vedle ukládání do vlastních bateriových řešení využít například v rámci komunitního sdílení. Díky chytrým prvkům bude každý výrobce vědět, kolik energie potřebuje na chod domácnosti a kolik může sdílet například v rámci sousedství, nebo dokonce celých čtvrtí,“ vysvětluje Stanislava Sádovská, projektový manažer ZSD pro implementaci projektu ACON.
Výkon domácích fotovoltaik se bude zvyšovat, s plánováním pomohou analýzy oslunění
Vedle rostoucího zájmu o domácí fotovoltaická řešení se postupně zvyšuje také jejich instalovaný výkon. Podle Solární asociace překonává instalovaný výkon v tomto segmentu za první dva kvartály letošního roku celkový součet za roky 2016–2018 a blíží se i celkovému součtu za rok 2020. Zvyšuje se také podíl domácích projektů s baterií. Ten meziročně vzrostl z 55 procent na 68 procent, v Praze dokonce na 80 procent.
„Nejčastější typ fotovoltaické elektrárny, o který žadatelé v předchozím programu žádali, byl systém s akumulací přebytků elektrické energie do baterií s nejvyšším využitelným ziskem více než čtyři tisíce kilowatthodin ročně. V novém programu předpokládáme opětovný zájem o systémy s akumulací elektrické energie do baterií s vyššími instalovanými výkony. Žadatelé mohou žádat dotace na systémy s instalovaným výkonem až do deseti kilowatt-peaků u rodinných domů a až do sta kilowatt-peaků u bytových domů,“ uvádí mluvčí Státního fondu životního prostředí ČR.
Vzhledem k rostoucím cenám energií a přístupnosti dotačních programů nemusejí zájemci o domácí fotovoltaiku zpravidla vůbec řešit návratnost této investice. Ta se například u řešení bez bateriového úložiště, které je určené k okamžité spotřebě a akumulaci přebytků do vody prostřednictvím bojleru nebo bazénu, pohybuje při sedmdesátiprocentním využití vyrobené energie kolem sedmi let. U efektivnějšího nakládání s elektřinou je pak doba ještě kratší.
Otázkou, kterou si tak řada domácností pokládá, je zejména ta, zda je jejich střecha pro instalaci solárních panelů vhodná. Obecně přitom platí, že solární panely lze namontovat na jakýkoliv typ střechy včetně té ploché. „V našich podmínkách představuje optimální místo pro solární elektrárny šikmá střecha se sklonem okolo 35 stupňů, která je v ideálním případě orientována na jih. Zcela přesně pak lze využitelnost střechy spočítat pomocí analýzy oslunění z leteckých snímků. Majitelé nemovitostí tak přesně zjistí, která část střechy je pro instalaci panelů nejvhodnější a kolik kilowatthodin elektrické energie na metr čtvereční na ní lze ročně vyrobit,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, jež se na letecké snímkování a jeho analytiku specializuje.
Zmíněnou metodu pro ověření vhodnosti střech pro instalaci fotovoltaiky využívají například i česká města. Analýzu oslunění konkrétních budov ve svých majetcích si nechaly zpracovat radnice v Kladně či Kuřimi. Jihomoravská metropole Brno si pak nechala z leteckých snímků připravit méně detailní mapu celého města, na níž jsou u jednotlivých budov barevně rozlišeny plochy podle toho, kolik světla na ně v průběhu dne dopadá. Majitelé si tak v případě zájmu o instalaci solárních panelů mohou nechat konkrétní výnosy dopočítat.
„Taková mapa pouze říká, zda je střecha pro fotovoltaiku vůbec vhodná. Na zjištění konkrétní očekávané výroby elektrické energie je potřeba provést ještě detailní zaměření a výpočet pro konkrétní plochy. I detailní zaměření a pasport střechy s přesností na centimetry lze provést z leteckých snímků, bez nutnosti střechu navštívit,“ doplňuje Drahomíra Zedníčková s tím, že TopGis tato data umí získat z vlastních leteckých snímků, které pokrývají území celé České republiky.
