Vytápění plynem a elektřinou. Jaká jsou specifika každého ze způsobů?
Náklady na vytápění patří u každé domácnosti k těm významnějším položkám. Majitelé nemovitostí mají přitom často velké dilema – topit plynem, nebo elektřinou? Každý ze způsobů má svá specifika. Podívejte se jaké?
Cena energií
Z hlediska průměrných cen za odebranou kilowatthodinu je na první pohled výrazně levnější plyn, patrné je to zejména při aktuálním růstu cen obou energií. U domu s elektrickým vytápěním je však možné si požádat o zvýhodněný tarif D45d, který cenu srazí níže. V případě moderních nemovitostí s nízkou energetickou náročností a tím i menší potřebou topení pak rozdíl v celkových platbách za teplo již není tak výrazný.
I tak ale stále vychází levněji vytápět dům plynem. Při pohledu na celkové náklady na provoz nemovitosti však může být elektřina nakonec levnější. „Díky zvýhodněnému tarifu D45d totiž levnější energii využíváte na provoz ostatních spotřebičů. To znamená celoroční levnější provoz pračky, lednice, myčky nádobí, televize a dalších přístrojů,“ říká Michal Malaník, specialista společnosti Národní energie.
Jak odborník dodává, samozřejmě ne každému se finančně vyplatí topení elektřinou. Zmíněných úspor lze dosáhnout v kvalitně postavených domech, které samy o sobě nepotřebují tolik vytápění. Ve starých domech či nekvalitně postavených novostavbách vyjde elektřina podstatně dráž.
Pořizovací náklady
Při srovnání vytápění plynem a elektřinou je pak také možné zohlednit i náklady na pořízení samotného topného systému. „V takovém případě má zase na první pohled jasně navrch elektřina. Elektrické přímotopy s dálkově řízeným termostatem totiž vyjdou na zlomek toho, na co by ho přišla plynová přípojka, kotel, topná tělesa a kotel dohromady,“ popisuje specialista společnosti Národní energie Tomáš Musil.
Na druhou stranu na pořízení plynového kotle lze v Česku od roku 2015 čerpat takzvané kotlíkové dotace. Z evropských i českých fondů na ně šlo téměř 12 miliard, podle posledních statistik by za období do loňského roku mělo být proplaceno přes 170 tisíc žádostí..
Právě plynové jsou přitom prakticky nejčastější skupinou kotlů, které lidé pro získání dotace využívají a nahrazují tak brzy již nevyhovující zařízení. „Jedná se především o kotle na pevná a tuhá paliva první a druhé emisní třídy. Ty totiž od začátku příštího roku nebude již možné používat kvůli nesplňování emisních limitů. Pokud se tak stane, hrozí člověku pokuta ve výši 50 tisíc korun,“ dodává Tomáš Musil
Komerční sdělení
