Dnes je 15. 04. 2024

V Brně byla dokončena poslední část pasportizace kolektorové sítě. Zjištěné výsledky pomohou s plánem oprav a rekonstrukcí

Autor: Redakce
Rubrika: nejčtenější
Kvě 26th, 2023
0 komentářů

Pasportizace druhé nejrozšířenější kolektorové sítě v České republice, jinými slovy její prověření, zmapování a zaevidování, byla dokončena. Postarala se o ni městská společnost Technické sítě Brno, která je vlastníkem a obstaravatelem rozsáhlé brněnské kolektorové sítě. V rámci pasportizace se cílenými destruktivními a laboratorními metodami vyhodnocuje stav stavebních částí i ocelových konstrukcí a sleduje se míra jejich poškození. V následujících letech je v plánu pokračování postupné repasportizace všech kolektorových staveb. Výsledky měření slouží jako podklad pro plánování oprav, rekonstrukcí a sanací vybraných úseků a také k eliminaci závažných nedostatků. Město Brno tak v brzké době čeká sanace a rekonstrukce chodeb o délce 450 metrů.

„Pasportizace spočívá ve vyhodnocení aktuálního stavebně technického stavu železobetonových a betonových konstrukcí, ale také ocelových konstrukcí umístěných v kolektorech, včetně zmapování nadzemních staveb a objektů, které jsou nedílnou součástí kolektorových staveb,“ říká Michael Benža, vedoucí Odboru kolektorů v Technických sítích Brno. Dodává, že pasportizace byly zavedeny již v roce 2009, a to v ražených primárních kolektorech. Celkový proces vyhodnocení obnáší provádění speciálních metod testování a laboratorních zkoušek na odebraných vzorcích. Následuje shromáždění dat, jejich následné posouzení a vyhodnocení. Tyto metody a zkoušky se provádějí na železobetonových a betonových tělesech kolektorů.

Revize kolektorů jako komplexní proces

Pasportizace stavebních částí železobetonových a betonových kolektorů se testuje souborem destruktivních a nedestruktivních metod, laboratorních zkoušek na odebraných vzorcích a následně se získané výsledky analyzují. Finální data ukážou nutnost dalších kroků. „Po stavebně technické stránce stavebních částí i ocelových konstrukcí jsou na tom nejhůře primární kolektory,“ přibližuje Benža. Důvodem je nejen to, že jsou nejstarší, ale i to, že jsou uloženy v hloubce 30 metrů pod povrchem a celou svou konstrukcí procházejí přes různé vrstvy podloží, přičemž každé má jiné geologické a hydrogeologické vlastnosti.

U chodeb jsou nejvíce poškozeny ocelové konstrukce železobetonového ostění. „U ocelových konstrukcí se posuzuje především kvalita nátěrů a jiných ochranných povrchových úprav, druh koroze, korozní úbytek materiálu, kvalita a životnost kotevních a hlavních nosných ocelových konstrukcí lezních oddělení, kabelových registrů a dalších konstrukcí,“ uvádí Benža.

Všechny tyto zkoušky a sledované parametry jsou vyhodnoceny na jednotlivých pasech, na nichž jsou chodby a části kolektorů rozděleny. Ke každému pasu je přiřazen celkový stupeň poškození dle jasných kritérií. Rozlišují se stupně poškození 1 až 5, přičemž stupeň 1 je výborný stav s minimálním či zanedbatelným poškozením a stupeň 5 představuje stav havarijní a vyžaduje opravu, sanaci či rekonstrukci, a to v co nejkratší době, ideálně ihned. Každý pas má své označení, grafické vyhodnocení a pasový list. Označení pasu udává údaj o názvu stavby a pořadovém čísle pasu, které koresponduje s délkovým ohraničením chodby stavby. Pasový list zaznamenává veškeré zjištěné skutečnosti a stavebně technické údaje, včetně grafického vyhodnocení dle přiřazeného stupně poruchy či poškození daného kolektoru.

„Z celkového počtu 25 šachet primárního kolektoru se do letošního roku realizovala sanace celkem 19 šachet. Další dvě nás ještě čekají v následujících letech, ostatní jsou relativně v pořádku a stavební zásahy plánujeme v dlouhodobém horizontu,“ hodnotí výsledky Benža a doplňuje, že celkem projde brzkou rekonstrukcí 450 metrů chodeb.

Pasportizace na Vinohradech, Kamenném vrchu i v historickém jádru Brna

V roce 2015 proběhla pasportizace hloubeného sekundárního sídlištního kolektoru Vinohrady a následující rok byl pasportizován i sídlištní kolektor Kamenný vrch. V roce 2017 byla realizována pasportizace ražených sekundárních kolektorů v historickém jádru města Brna v majetku Technických sítí Brno. Následující rok na tuto etapu navázala pasportizace ražených sekundárních kolektorů, které jsou v majetku města Brna. „Sekundární kolektory v historickém centru, Vinohradech a na Kamenném vrchu se v celkovém hodnocení pohybují ve stavech hodnocení 2, 2 až 3 a 3,“říká Benža a upřesňuje, že horší stav je v úsecích sekundárního kolektoru pod náměstím Svobody, ulicí Zámečnická, Kobližná a Kozí.

„Zde je stav hodnocení 3 a někde 3 až 4. Na některé tyto části je již nachystaná projektová dokumentace a na zbývající dokumentace probíhá,“ doplňuje Benža. Poslední pasportizace byla dokončena v březnu 2023 stavbou hloubeného sekundárního kolektoru Jižní centrum, které se nachází v oblasti takzvaného budoucího „Jižního města“, v ulicích Trnitá, Úzká a Uhelná.

I kolektory, které prošly pasportem, se dočkají pravidelné kontroly. V letošním roce byla zahájena I. etapa repasportizace části ražených primárních kolektorů, při níž se zjišťuje změna stavebně technického stavu stavebních a ocelových konstrukcí po třinácti letech od prvotní pasportizace. Zohledňují se i provedené opravy, rekonstrukce a sanace. Stále se tedy ověřuje aktuální stav kolektorů a jejich dílčí poškození, aby byly nutné opravy rychle provedeny.

„V úsecích, ve kterých již opravy proběhly, zjišťujeme míru zlepšení a aktuální technický stav. Následná repasportizace všech kolektorových staveb bude soustavně probíhat i v následujících letech,“ uzavírá Benža.

Co jsou to kolektory a k čemu slouží?

Kolektor je průchozí podzemní liniová stavba sloužící k vedení a ukládání trubních a kabelových inženýrských sítí. Uložené inženýrské sítě jsou tak snadno dostupné pro běžnou údržbu, v případě poruchy nevyžadují provádění výkopových prací a porušení komunikace. Podle způsobu výstavby jsou kolektory děleny na ražené – prováděné klasickou důlní ražbou pod povrchem – a hloubené, kdy výstavba kolektoru probíhá do vyhloubeného výkopu v terénu nebo komunikaci. Dále se kolektorová síť dělí na primární a sekundární kolektory. Primární slouží k tranzitním rozvodům sítí na dlouhé vzdálenosti a hloubka jejich uložení je zhruba 30 metrů pod povrchem. Sekundární kolektory jsou uloženy asi 6 až 8 metrů pod povrchem a slouží k distribuci sítí přímo k jednotlivým objektům.