Údržba vegetace kolem vedení přijde energetiky na stovky milionů ročně. K efektivnější práci jim pomáhají i letecké snímky
Na stovky milionů přijde energetické společnosti každoročně úprava zeleně v okolí elektrických vedení. Za odstraňování keřů a stromů jsou primárně zodpovědní majitelé pozemků. Jenže mimo obce a v lesích si energetici často musejí poradit sami. Mapovat přebujelou zeleň a místa, kde během kalamitních situací může dojít k přerušení elektrického vedení, nyní pomáhají také letadla.
Poruchy na venkovním elektrickém vedení
Rozbujelá zeleň patří mezi nejčastější příčiny poruch na venkovním elektrickém vedení. Náklady na opravy sítě pak dosahují milionových částek a energetici proto opakovaně apelují na majitele pozemků, aby si hlídali zákonem předepsanou vzdálenost zeleně od elektrického vedení a pravidelně odstraňovali přerostlé stromy i keře.
Ne vždy ale majitelé pozemků zvládnou ořezy sami, případně ani nevědí, že by tuto činnost měli provádět. „Je potřeba si uvědomit, kudy rozvody zejména vysokého napětí vedou. Jedná se o extravilány obcí, luční pozemky, pole a lesy. Vlastnictví těchto pozemků může být v některých případech natolik roztříštěné a vlastníci nedohledatelní, že se o vegetaci nakonec stejně musí starat provozovatel distribuční soustavy,“ popisuje Robin Rašín ze společnosti TopGis, která se specializuje na letecké snímkování.
Letecké snímky
Mimo obce si tak s průseky mnohdy musejí poradit sami energetici. Čas i peníze jim v takových případech šetří využití moderních technologií. „Pro společnost E.ON jsme mapovali výšku vegetace v okolí rozvodů vysokého napětí na území Jihomoravského a Zlínského kraje. Využili jsme přitom vlastních leteckých snímků, ze kterých jsme provedli výpočet výšky stromů a keřů. Společnost díky našim podkladům ví, kde je situace kritická a kam je třeba urychleně vyrazit, aby se předešlo výpadkům v dodávkách elektrické energie,“ vysvětluje Robin Rašín.
Provozovatel distribuční sítě tak díky těmto výpočtům získá přesné podklady o stavu vegetace v okolí distribuční soustavy. Může tak cíleně udržovat úseky, které jsou aktuálně nejproblematičtější, tedy ty, kde je výška vegetace v ochranném pásmu kritická. Při přípravě podkladů je navíc možné zaměřit se nejen na ochranné pásmo, které činí 7, respektive 12 metrů od krajního vodiče, ale i na vzrostlé stromy mimo tuto zónu.
„Se společností TopGis jsme realizovali pilotní projekt, v rámci něhož jsme si chtěli ověřit výtěžnost dat z leteckého snímkování. Stav naší distribuční soustavy, tedy i stav vegetace v blízkosti vedení, sledují pravidelně naši montéři, kteří od roku 2016 využívají pro tuto činnost tablety. Díky tomu máme data ihned dostupná v digitální podobě. Nicméně montér výšku vegetace v daném místě pouze odhaduje, na rozdíl od výše popsaných nástrojů,“ dodává Petr Nováček, vedoucí oddělení Řízení provozu E.ON Distribuce s tím, že za největší přínos pilotního projektu považuje právě komplexní zmapování stromů stojících mimo ochranné pásmo.
„Nejedná se však pouze o prevenci, díky opakovanému snímkování a výpočtům lze sledovat, jak byla vegetace odstraněna, i to, v jakém rozsahu a jak rychle zase přirůstá,“ dodává Robin Rašín. Výhodou tohoto způsobu mapování a výpočtů je též fakt, že získaná data pomáhají efektivně a cíleně směrovat prostředky, které musejí nejen energetické společnosti vynakládat na pravidelnou údržbu zeleně. Z pohledu odběratelů to ve výsledku znamená, že se bude snižovat počet případů, kdy polámané stromy a keře přetnou elektrické vedení.
