Účinnost venkovní klimatizace ovlivňují povětrnostní vlivy. Jak z ní vytěžit maximum v tropickém počasí?
Česko během července zasáhla vlna veder, nejteplejším dnem letošního roku byl 15. červenec, kdy meteorologové naměřili 38,6 stupňů Celsia. V podobném duchu se nese i předpověď pro zbytek léta. Správný chod klimatizace je proto nutností. Při pořízení, a hlavně následném používání klimatizací věnují uživatelé pozornost spíše vnitřním jednotkám. Neméně času a péče by však měli věnovat i té venkovní. Na její správné fungování má totiž vliv celá řada povětrnostních faktorů, které lze částečně eliminovat pravidelnou údržbou a výběrem místa instalace. Důležitý je především pečlivý výběr při pořízení a nákupu.
Při provozu klimatizačních jednotek je jedním z největších rizik jejich koroze. Ta vzniká oxidací kovů, hlavní vliv na ní má zejména kondenzovaná voda. Kromě ní vznik koroze podněcuje také vlhkost vzduchu, nebo vítr, především pak kyselé složky obsažené ve vzduchu. Zejména starší venkovní jednotky klimatizace by proto měly být umístěné pod střechou, či být jiným způsobem přikryté, aby v případě deště přišly s vodou do styku co nejméně. Před vlhkostí či kyselými prvky ve vzduchu je ochrana obecně komplikovanější, i přesto se ale výrobci snaží toto riziko maximálně eliminovat.
Vyšší účinnost a výkon při vysokých venkovních teplotách
Jak ukazují data Mezinárodní energetické agentury, obliba klimatizačních jednotek se zvyšuje v jednotlivých evropských zemích s rostoucími průměrnými venkovními – a tím i vnitřními – teplotami vzduchu. Používání klimatizačních jednotek tak uživatelé nejvíce upřednostňují v jihoevropských státech, přičemž na špičce se v tomto ohledu pohybuje Itálie, Španělsko, Francie či Řecko. I pro uživatele v České republice je však dobré mít na paměti, že právě příliš vysoké venkovní teploty mohou mít vliv na účinnost klimatizace a negativně se podepsat na jejím výkonu.
Výkon klimatizací se tak může snižovat například na rozpálených vydlážděných prostorech, v jejichž blízkosti se nachází i venkovní jednotka. Podle odborníků se to však týká zejména starších modelů, což je u nich dáno použitými materiály, částečně opotřebením a nižší odolností vůči povětrnostním vlivům. „V současnosti se však výrobci přizpůsobují postupnému růstu průměrných teplot a přizpůsobují tomu konstrukci klimatizačních jednotek. Při výběru je proto dobré zaměřit se na jednotky, u nichž výrobce udává efektivní výkon i při 50 °C. U takových jednotek má pak uživatel záruku, že mu budou dobře sloužit i v období vysokých teplotních extrémů,“ uvádí Karel Kincl ze společnosti Enbra, která toto řešení u splitových klimatizačních jednotek v současnosti nabízí.
Pravidelná údržba je nutností
Efektivitu a funkci venkovní klimatizační jednotky může také ovlivnit spadané listí v její bezprostřední blízkosti. Největší množství listí lze samozřejmě očekávat s nástupem podzimu, s výjimkami se však lze setkat i během jara či léta například při silném větru. Je proto dobré i venkovní jednotku průběžně kontrolovat během celého roku, zda se na ní nenachází nejen listy, ale i další nečistoty, zabraňující proudění vzduchu. Toto také mohou ovlivnit předměty umísťované v těsné blízkosti venkovní jednotky, listí a nečistoty se o ně totiž mohou zachytávat. Zapomenout by se nemělo ani na kontrolu odvodu kondenzátu.
Uživatel může listí nanesené u venkovní klimatizační jednotky jednoduše vysát, měl by tak ale činit pouze v případě, že se nános nachází na jednotce, nikoliv v jejích útrobách. „V takovém případě by měl kontaktovat odborníky, protože listy či dokonce větve uvnitř jednotky představují nutnost jejího rozmontování, což může provádět jen proškolený odborný pracovník. Pouze odborník dokáže zjistit, zda jsou tyto nečistoty pouze jediným problémem, který může venkovní klimatizační jednotku trápit,“ doplnil Karel Kincl. Podle něj do této pravidelné údržby dále patří úkony jako čištění kondenzátoru, kontrola tlaku chladiva, kontrola neporušenosti izolace, elektroinstalace a izolace potrubí vedoucí z venkovní jednotky do interiéru. V místě připojení venkovní jednotky se netěsnosti potrubí s chladivem zpravidla projeví mastnými skvrnami.
Co se týče vnitřních jednotek, uživatel by měl ideálně dvakrát měsíčně kontrolovat čistotu filtrů, provádět jejich čištění a v případě jejich poškození řešit jejich výměnu. I kontrola klimatizační jednotky odborníkem by neměla opomenout vnitřní jednotku. Důležité je pravidelné čištění a dezinfekce výparníku (1 – 2x ročně, v prašném prostředí častěji), ale také kontrola možného úniku chladiva, či kontrola odvodu kondenzátu.
