Vysokoškoláků ubývá i přes zvyšující se zájem o studium. Výjimku tvoří budoucí lékaři či ženy v technických oborech
Podle statistik ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) se počet vysokoškolských studentů od roku 2010 snížil o téměř čtvrtinu. Ačkoliv zájem o studium na vysoké škole mezi mladými lidmi stoupá, kvůli demografickým změnám je možné sledovat dlouhodobý pokles. Výraznější výjimku mezi ubývajícími studenty tvoří pouze lékařské obory, procentuálně mírně přibývá také žen v technických oborech.
Klesá počet studentů
Počet studentů vysokých škol v posledních letech neustále klesá. Do roku 2010 byl přitom trend přesně opačný, když se během deseti let počet vysokoškoláků prakticky zdvojnásobil. Poslední statistiky MŠMT ukazují výrazný úbytek. Zatímco před sedmi lety studovalo v Česku téměř čtyři sta tisíc vysokoškoláků, začátkem letošního roku to bylo pouhých tři sta jedenáct tisíc. Podle mluvčí rezortu Jarmily Balážové za tím jsou především změny v demografickém složení obyvatelstva. „Konkrétně dlouhodobý pokles počtu devatenáctiletých, tedy kohorty, která primárně vstupuje do vysokoškolského vzdělávání. Za posledních deset let se její velikost snížila zhruba o třetinu,“ uvedla mluvčí. Mezi další důvody pak podle ministerstva patří nižší počet zájemců o studium starších 30 let či konec období potřebného doplňování vzdělání kvůli zvýšeným požadavkům zejména u státních zaměstnanců. Podle školského experta Bohumila Kartouse ze společnosti EDUin však nelze říci, že je o vysokoškolské studium v posledních letech menší zájem než dříve. „Procento těch, kteří se v daném populačním ročníku na VŠ hlásí, kontinuálně stoupá, nyní již pravděpodobně dosáhlo svého vrcholu,“ uvedl.
Veřejné versus soukromé školy
Zajímavé srovnání pak nabízí vývoj u veřejných a soukromých škol. Zatímco v prvním případě zaznamenaly statistiky od roku 2010 úbytek v počtu studentů o 17 procent, v případě soukromých vysokých škol klesl počet studujících za stejné období téměř o polovinu. Jedním z důvodů je podle ministerstva školství zvýšení šance na přijetí na veřejných vysokých školách způsobené nižším počtem zájemců o studium. Vzhledem k vyšší atraktivitě a prestiži tak středoškoláci a gymnazisté dávají větší přednost veřejné vysoké škole před soukromou. Současný trend je přitom přesně opačný tomu, který bylo možné pozorovat do roku 2010, kdy se počet vysokoškoláků za necelých deset let z dvou set tisíc prakticky zdvojnásobil. Úbytek se týká především českých studentů, těch zahraničních totiž v tuzemsku stále přibývá, ačkoliv nárůst se v posledních letech v tomto ohledu oproti prvnímu desetiletí též zpomalil.
Informační technologie a lékařské fakulty
Existují však i výjimky. Například obory spojené s informačními technologiemi v posledních letech z hlediska počtů stagnují. Lékařské fakulty pak jako jediné napříč Českou republikou zaznamenaly mírný nárůst studentů. Podle jejich statistik totiž jejich počet od roku 2010 stoupnul o necelých 8 procent. Jedinou výraznou výjimkou napříč obory tedy tvoří ty pro budoucí lékaře. „Díky vysoké prestiži zdravotnických povolání ve společnosti je po těchto oborech stále vysoká poptávka, demografické výkyvy se zde proto tolik neprojevují,“ doplnila Balážová.
Technické obory
Naopak pokles zaznamenávají v posledních letech také technické obory. Zatímco v Ostravě či Liberci byl za posledních 7 let zhruba třetinový, pražské ČVUT a brněnské VUT zaznamenaly pokles o 15, respektive 10 procent. Tento jev se úzce dotýká i firem, které spolupracují s vysokými školami a zajišťují jejich studentům potřebnou praxi. Jednou z nich je i brněnský koncern ZKL. „Snažíme si tak vytvářet vztah s budoucími absolventy. Obecně zaznamenáváme sníženou odezvu na většinu nabídek práce napříč obory, je to ovšem dáno i současnou situací na trhu práce,“ řekla personální ředitelka společnosti ZKL Lada Serreli. Statistiky přitom ukazují, že ubývá především technicky orientovaných studentů – mužů. Naopak počet žen studujících technické obory ve dvou největších českých městech od roku 2010 stoupl o téměř deset procent, celostátně se pak podíl studentek v těchto oborech zvýšil za stejné období o čtyři procentní body. „Zvýšený zájem studentek nijak silně nepociťujeme, rozhodně se mu ale nebráníme. Ženy u nás pracují v konstrukci i technických úsecích a jsou vítaným doplněním převažujícího mužského kolektivu,“ doplnila Serreli.
Studenti staví domy nezávislé na inženýrských sítích. Soutěží o prestižní ekologickou cenu
Více než tisícovka firem získá podporu z unijních fondů na zvýšení vzdělání zaměstnanců, je mezi nimi i výrobce ložisek ZKL
Zda bude pokles počtu vysokoškoláků pokračovat i v budoucnu, záleží na mnoha faktorech. Ten v posledních letech klíčový však naznačuje, že by mělo dojít k obratu. „Českých studentů rapidně ubývat nebude, pokles populačních ročníků se nyní zastavil, naopak nastane velmi mírný růst,“ uzavřel Kartous.