U 98 % požárů budov z posledních čtyř let chybělo požární zabezpečení

V České republice hořelo podle dat hasičů z let 2012 až 2015 celkem 24 450 objektů. Pouze 468 z těchto budov však bylo vybaveno požárním zabezpečením, což jsou necelá dvě procenta. Statistiky generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR ale ukázaly i fakt, že pouze v 61 případech nefungovalo požární zabezpečení správně. Náklady na požární zabezpečení přitom nejsou závratné, šplhají jen do desítek tisíc korun.

Ze statistik hasičů dále vyplývá, že pouze v 670 případech byly ve sledovaném období zjištěny nedostatky v požárním zabezpečení a dodržování požární ochrany. Nejde tak ani o tři procenta z celkového počtu požárů budov. K nejčastějším problémům patří skutečnost, že firmy nedodržují podmínky, které si stanovily v dokumentaci požární ochrany. „Setkáváme se také s tím, že není udržována příslušná dokumentace požární ochrany v souladu se skutečným stavem, nejsou udržovány volné únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům. Pracoviště firem dále často nejsou označována příslušnými bezpečnostními značkami, případně není značení provedeno vůbec,“ uvedla mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Nicole Zaoralová.

Nedodržování podmínek stanovených v dokumentaci požární ochrany potvrzují i statistiky pojišťoven, které odhalují například špatný přístup k hasicím prostředkům, zastavěné vnitřní komunikační cesty, někde nejsou specifikována místa pro kuřáky. „V některých firmách je špatně vedené odpadové hospodářství. Častým problémem je i to, že požární uzávěry, kterými jsou například vrata nebo revizní dvířka, zůstávají stabilně otevřené,“ upozornil Milan Káňa, tiskový mluvčí Pojišťovny Kooperativa.

Přitom právě protipožární dveře či vrata mohou hrát zásadní roli při zamezení šíření požáru v budově. „Kvalitně vyrobené protipožární dveře či vrata dokážou v případě vzniku požáru zabránit šíření tepla i kouře až po dobu 90 minut, omezit jej pak ještě o půl hodiny déle,“ vysvětlil Petr Píša, technický ředitel společnosti Frigomont, která se na tento druh sortimentu zaměřuje. „Protipožární dveře se tak hodí zejména do provozů náchylných k požárům. Přitom nejde o nijak nákladnou záležitost. Standardní vybavení se dá pořídit na trhu i za ceny kolem 20 000 korun. Vyplatí se proto i menším firmám,“ dodal Píša.

Nejpoužívanějšími protipožárními prvky stále zůstávají přenosné hasicí přístroje, zařízení autonomní detekce a signalizace a vnitřní hydrantové systémy. Požárně bezpečnostní zařízení, jako elektrická požární signalizace, stabilní hasicí zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla, požární klapky, evakuační výtahy, požární dveře a požárně dělicí konstrukce, jsou hojně využívána zejména ve shromažďovacích prostorách a ve výrobních objektech včetně skladů. Vysoké budovy mají navíc požární výtahy.

U rodinných domů i menších bytů je elektrická požární signalizace (EPS) podle Píši téměř nutností. I malé množství kouře totiž může být nebezpečnější než samotné plameny. „Investice do systému detekce kouře a požáru se pohybuje pouze v řádech stovek korun, avšak je často rozhodující při záchraně samotných životů. Může se totiž stát, že si sami vzniklého požáru nevšimneme. Elektrická požární signalizace nás ale včas na vzniklé nebezpečí upozorní,“ uvedl Píša ze společnosti Frigomont, která zajišťuje propojení EPS a speciálních protipožárních dveří.

Podle prof. Františka Walda z Českého vysokého učení technického (ČVUT) je v České republice požární bezpečnost na přední evropské a světové úrovni. „Míra bezpečnosti odpovídá požadavkům našich národních předpisů. Velkou podporou jsou dobrovolní hasiči. Na celém světě je spolehlivost historických konstrukcí bohužel jiná, nižší než moderních staveb,“ uvedl Wald. Připomněl rovněž, že hašení není o teplotě, ale o zamezení přístupu kyslíku.