Světovým rekordmanem se loni stal český rybář. Češi však stále rybám na chuť nepřišli
Uplynulá rybářská sezóna celosvětově přinesla celou řadu rekordních úlovků. Světový rekord v lovu kapra od loňska drží Tomáš Krist z jihomoravských Milotic. Osmačtyřicetikilového velikána ulovil v květnu v Maďarsku poblíž Balatonu. I přes šikovnost místních rybářů však evropské statistiky ukazují, že konzumace mořských ani sladkovodních ryb Čechům stále ještě blízká není.
Přestože Češi statisticky patří mezi nejmenší konzumenty ryb, rybaření je u nás stále velmi populární činností. Prvenství co do objemu lovených druhů patří jednoznačně kaprům obecným, kteří tvoří zhruba osmdesát procent místních sladkovodních ryb. Loni v květnu kapří laťku nastavil vysoko doslova ve světovém měřítku Tomáš Krist z jihomoravských Milotic, který v Maďarsku ulovil největšího kapra v historii.
V Čechách kapr, v Itálii sumec
S bezmála padesátikilovým úlovkem Krist zápasil přes půl hodiny v privátním maďarském revíru Euro Aqua, který pro nadměrný výskyt obřích kaprů vyhledávají rybáři z celé Evropy. 125centimetrovou rybou tak překonal stávající rekordní úlovek, šestačtyřicetikilového kapra lysce z roku 2012 pocházejícího ze stejného revíru. Obra záhy vypustil zpět do vody, což je u lovu podobně rozměrných ryb běžný postup. Lokální rekordy padaly loni také například u sousedů na západním Slovensku, kde se místnímu rybáři Ivanu Teplanovi v červnu podařilo na veřejné vodní ploše chytit kapra s váhou 30 kilogramů. Celosvětovými médii loni nejednou prolétlo též jméno italského rybáře Dina Ferrariho, jemuž se v deltě řeky Pád poštěstilo ulovit historicky největšího sumce chyceného na udici. Velikán měl neskutečných 127 kilogramů a měřil 267 centimetrů, Ferrari se s ním potýkal zhruba 40 minut.
Východoevropské země rybám tolik neholdují
Z údajů databáze Eurostat vyplývá, že evropští rybáři každoročně dodávají na trh bezmála 6,5 milionu ryb, mezi nejčastěji chytané druhy patří sleď, šproty nebo makrela. Nejoblíbenějšími sladkovodními rybami u nás jsou například kapr, pstruh, amur, štika, candát, úhoř, okoun či sumec. „Češi se s necelými deseti kilogramy konzumovaných ryb ročně na osobu řadí na jedno z posledních míst v žebříčku států Evropské unie. Pouhá konzumace ryb jedenkrát za týden přitom podle longitudinálního výzkumu amerických vědců sníží riziko cévních chorob až o dvaapadesát procent. Nejvíce těchto zdravých kyselin obsahuje maso lososa, tuňáka, pstruha, makrely nebo sardinek,“ upozorňuje na důležitost přítomnosti ryb v jídelníčku Marek Sedlák z rybích restaurací Nordsee. Za námi tak v evropském srovnání stojí už jen státy jako Slovensko, Bulharsko či Rumunsko. Úplně poslední příčku obsadili s pouhými 5,3 kilogramy ryb na osobu a rok Maďaři. Naopak nejzarputilejšími jedlíky zůstávají Portugalci se závratnými 56,7 kily konzumace rybího masa na osobu ročně. „Ze zdravotních důvodů by se ryby měly vyskytovat v jídelníčku ideálně alespoň dvakrát týdně. Pokud zvolíme některou z tučných mořských ryb, dokážeme dosáhnout doporučené týdenní dávky nenasycených mastných kyselin snáze než například konzumací kapra,“ dodává Sedlák.
