Spolupráce v průmyslu, vývoji ale i kultuře. Česko-japonské vztahy začal budovat již Masaryk

Kořeny česko-japonských vztahů sahají hluboko do historie, konkrétně před vznik Československa. V roce 1918, ještě před navázáním oficiálních diplomatických vztahů, navštívil asijskou ostrovní zemi Tomáš Garrigue Masaryk. K vzájemnému vyslání diplomatických misí došlo v roce 1920.

Období komunismu vztahy obou zemí utlumilo, k jejich rozvoji tak došlo až po sametové revoluci. Zásluhu na tom měla cesta prezidenta Václava Havla do Japonska v roce 1995 nebo návštěva japonského císaře a císařovny v Česku roku 2002. „O tom, že obě země společně vybudovaly velice dobré vztahy, například v ekonomické oblasti, svědčí i současná přítomnost více než 280 japonských firem na území Česka,“ uvedl japonský velvyslanec v ČR Kansuke Nagaoka.

Druhý největší zahraniční investor

Aktuální ekonomická spolupráce obou zemí se nejvíce projevuje v oblasti průmyslu a výroby. Japonsko představuje pro Česko druhého největšího zahraničního investora. Většina společností je navázána na automobilový průmysl, značná část jejich produkce je přitom určena pro export do Evropské unie. V posledních letech pak japonské firmy v Česku výrazněji promlouvají i do oblasti zelených technologií. Typickým příkladem je výroba tepelných čerpadel či recyklovatelných obalových materiálů.

„Japonské investice hrají významnou roli v rozvoji české ekonomiky a průmyslu, což posiluje zapojení Česka do globálních výrobních a dodavatelských řetězců. Díky přítomnosti více než 280 japonských subjektů, z nichž řada investuje do moderních technologií a inovací, se Česko stalo atraktivním partnerem pro spolupráci,“ zdůrazňuje Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest. „Japonské firmy vytvářejí tisíce pracovních míst, přinášejí know-how a rovněž zvyšují konkurenceschopnost českých podniků na mezinárodní úrovni. Tyto investice jsou navíc často doprovázeny iniciativami zaměřenými na udržitelný rozvoj, což odpovídá prioritám EU i Japonska,“ dodává Michal.

Vzájemné vztahy obě země budují i s ohledem na sociální provázanost. Patrné je to zejména v oblasti kultury, konkrétně hudbě a umění. Příkladem mohou být japonští studenti, kteří v Česku často získávají na tomto poli hlubší znalosti. „Pozornost Japonců dlouhodobě přitahuje například Alfons Mucha, Bedřich Smetana či Karel Čapek,“ doplnil Kansuke Nagaoka. Japonští umělci působí i v řadě českých baletních souborů. V Japonsku se naopak výrazné oblibě těší česká kuchyně v čele s pivem.

Hostitel letošního EXPO

Hlavní náplň česko-japonské spolupráce aktuálně představuje blížící se světová výstava EXPO 2025, která se bude od 13. dubna konat v japonské Ósace. „V zájmu úspěchu českého pavilonu na výstavě je japonské velvyslanectví v úzkém kontaktu s generálním komisařem české účasti Ondřejem Soškou a jeho týmem. Velkou výzvou bylo doposud především získání stavebního povolení pro pavilon v inovativním designu,“ nastínil japonský velvyslanec.

Podle generálního komisaře české účasti Ondřeje Sošky představuje EXPO pro Česko unikátní příležitost, a to nejen k prezentaci kulturního a uměleckého dědictví, ale také k předvedení špičkových technologií a inovací široké veřejnosti i firmám. „Příkladem je například náš inovativní pavilon z CLT panelů nebo třeba technologie telekomunikační firmy 2N, s níž jsme nyní v lednu uzavřeli partnerství a která je vývojářem prvního IP interkomu na světě. Jsem přesvědčen, že český pavilon japonské návštěvníky zaujme a nadchne a českým firmám prezentace na EXPO 2025 pomůže najít zákazníky a partnery nejen v Japonsku, ale v celém regionu Indo-Pacifiku,“ říká Ondřej Soška.

Rozkvět česko-japonských vztahů, který nastává i díky příležitostem, jako je EXPO 2025, oceňuje též české ministerstvo zahraničních věcí, jež ve světové výstavě vidí obrovský potenciál. „Účast na EXPO 2025 chceme naplno využít k posílení našich obchodních vztahů a mezinárodní spolupráce. Koncept světových výstav se postupně vyvíjí a ekonomicko-vědecká diplomacie hraje stále důležitější roli. Naším cílem je sebevědomě prezentovat tuzemské firmy, jejich špičkové inovace a technologie, které mají velký potenciál uplatnit se ve světě,“ zdůraznil náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Kozák.

Spolupráce Japonska a Česka by do budoucna měla reflektovat také aktuální mezinárodní otázky. „Jednou z oblastí, na niž se nyní s ohledem na rostoucí povědomí o neoddělitelném propojení bezpečnosti v Evropě a ve východní Asii po ruské invazi na Ukrajinu chceme zaměřit, je spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany,“ uzavírá Nagaoka. Důkazem toho je mimo jiné i podpis memoranda o porozumění mezi Japonskou agenturou pro akvizice, technologie a logistiku ATLA a českým ministerstvem obrany, jež se týká právě spolupráce v obranném průmyslu.